Jak napálit premiéra České republiky

V pondělí po prvním máji zavítal předseda vlády České republiky Petr Fiala do obce Kněžice na Nymbursku. Ta sama sebe označuje za „první energeticky soběstačnou obec“ v ČR. Když pominu zcela plochou zprávu na internetu, premiér, jehož poradci nechali očividně ve štychu, dokonale sedl na lep úspěšnému „zelenému“ píár a marketingu této vesničky. Premiér po návštěvě na Twitteru napsal: „Kněžice jsou první obec v ČR, která je energeticky nezávislá a vyrábí si pomocí bioplynové stanice sama teplo a elektřinu. V dnešní době můžou Kněžice sloužit jako inspirace pro další obce.“

Pracovat s informačními zdroji a analyzovat skutečná fakta a pravdu o to více je zcela zásadní. Snad nejen pro autora tohoto blogu znamená pojem energetická soběstačnost, že si všechnu energii vyrobím sám, za své a nepotřebuji napojení na energetickou síť. Jsou Kněžice skutečně tzv. ostrovním systémem? Samozřejmě ne, takový příklad nemáme a mít nebudeme v celé republice. Stačí se podívat na web obce Kněžice a najít si fakta.

Jaká je podstata projektu Obce Kněžice, která na čerpání dotací má svůj expertní tým a která úspěšně píárově a marketingově vlastně klame veřejnost o své údajné soběstačnosti? Díky dotačně vybudované bioplynové stanici zásobuje hlavně teplem 149 domů, pokryjí asi 95 % spotřeby tepla v obci. Tamní domácnosti a podniky nadále odebírají elektřinu od místně příslušné distribuční společnosti ČEZ Distribuce. Projekt stál 138 milionů, 95 milionů z toho činí nevratná státní dotace.
Když projekt přepočteme na 500 obyvatel obce, každý včetně nemluvňat a seniorů získal na dodávku energie vlastně dotaci 200.000 Kč, zbytek projektu musí zaplatit obec z úvěru, který se jí teď s inflací zřejmě prodraží, případně prodlouží z původně plánového termínu splácení 15 let. Kdyby kterákoli čtyřčlenná rodina v Česku dostala celkem dotaci 800.000 Kč, v dobře zatepleném domě by ji to na zaplacení faktur za energie stačilo i 20 let. Naše eurounijní i národní existence je nyní závislá na systému dotací jako narkoman na heroinu a ještě to nazýváme léčbou. Jak může někdo sám sebe označit za soběstačného, když se na systém zlevnění nákladů bohatě složili ostatní občané ČR?

Stejně jako další projekty obnovitelných zdrojů (OZE), v případě obce Kněžice produkce energie z biomasy pomáhá snižovat účty za cenu energie. To vypadá dobře. Problémem je, že vždy, kdy tyto zdroje nefungují, všichni jejich provozovatelé se ihned připojí ke stabilní síti, kterou v ČR tvoří z 80 % produkce z jádra a uhelných elektráren. Tyto elektrárny jsou násilně utlumovány, když OZE v závislosti na počasí fungují. To nesmírně zatěžuje turbínové zdroje a zásadně zhoršuje ekonomiku. Je jedno, jak velkou část energie si obec vyrobí sama: nejdražší je ta energie, kterou nemáte. V krizové kalkulaci se uvažuje o ceně nedodané kWh ve výši 100 Kč. Proto v ČR nemáme žádný velký ostrovní soběstačný energetický systém, podobné platí pro úvahy širší komunitní energetiky a decentralizace. I pro energetiku platí, že systém Baťa byl u nás i ve světě výkonnější, úspěšnější a nakonec pro spotřebitele produktově levnější než individuální ševci rozptýlení po celé zemi.

Sporná je i sama podstata řešení, což se týká i úvah o využití biomasy obecně. Je-li smyslem všech propagovaných opatření snížení emisí, je nutno se ptát, kolik nafty spotřebuje v Kněžicích produkce biomasy, doprava i zpětné uložení bioodpadů na pole? Lze se obávat, že stejně jako u biopaliv 1. generace, jejichž podporu vládní koalice zastavuje, je přínos pro životní prostředí negativní. Má být ještě větší část českých polí osázena energetickými plodinami, když nejsme potravinově soběstační?

Je tedy projekt Kněžice skutečně inspirativní pro celou ČR, jak napsal premiér? Jen kdybychom extrapolovali nutné obdobnou podporu pro všech 10 milionů obyvatel ČR, potřebovali bychom dotaci 2 biliony korun. Všechny obdobné projekty OZE jsou v poměru investic vůči instalovanému navíc přerušovanému a na počasí závislém výkonu daleko dražší než plánovaný nový jaderný 1200MW blok v Dukovanech s životností 80 let, tedy 4 až 5 x delší než OZE. V systému biomasy, fotovoltaiky a dalších dotovaných OZE, které nejsou z povahy své nestabilní přerušované činnosti schopny stabilně zásobovat 24 hodin / 365 dní v roce nejen průmysl, ale ani domácnosti, jde vlastně o parazitování na systému stabilní energetiky. Tento systém je o to pokrytečtější, že funguje na dotace, tedy na peníze odebrané z kapes ostatních spoluobčanů.

Uveďme obrazný příklad. Na okrese Nymburk si můžete v létě samosběrem jahod opatřit pěknou úrodu bratru za 35 korun kilo. Všichni u nás chápou, že v zimě, kde se jahody na náš trh dopravují i ze zámoří, stojí v obchodě i čtyřikrát tolik. V hlavách českých spotřebitelů se ale vzbuzuje představa, že v případě elektrické energie má její náročná výroba ze stabilních zdrojů v zimním období být stejně drahá jako z dotovaných OZE, v Česku převážně solárních a v létě. Všechny energetické zdroje je třeba hodnotit podle toho, jak jsou schopny splnit potřeby spotřeby hlavně v nejnáročnějších klimatických podmínkách roku, u nás od října do dubna. Jak ukazuje příklad Německa s jeho obří kapacitou OZE (140 GW), OZE zdroje si už 22 let v SRN na sebe nedokáží vydělat a Německo plánuje jejich dotační podporu nejméně do roku 2040.

Neměl by si i český politik, ekonom a národohospodář, zvláště z řad konzervativní ODS uvědomit, že když tzv. obnovitelné zdroje na sebe celá desetiletí nejsou schopna vydělat, tak že nejsou životaschopná? Po známé fotovoltaické kauze se špatně nastavenou podporou výkupních cen, kterou veřejnost nazývá jako největší tunel na veřejné finance od Listopadu 1989 a která stát i daňové poplatníky v letech 2010 do roku 2030 přijde na 800 miliard korun, se nyní ve vedení ODS hovoří o nutnosti „rehabilitace“ fotovoltaiky. Připomeňme si, že od roku 2011 do současnosti žádné velké solární elektrárny nevznikly. Proč, když stoupenci OZE a zelení progresivisté tvrdí, že je to nejlevnější druh energie? No protože nebyly k dispozici dotace. Nejsou dotace nikoli prostředkem, ale cílem podnikání lidí, kteří jsou napojeni na dotační veřejné penězovody a ve své agresívní lobby využívají současné klimatické hysterie?

Připomeňme si zprávu ČTK rovněž z 2. května, že společnost ČEZ loni snížila výrobu z uhlí o 8,5 %. Dle své strategie z 20.5. 2021 – realizované bez ohledu na zásadně změněnou situaci po ruské agresi na Ukrajině – si plánuje totiž zlepšit „zelený rating“, dále utlumovat emisní uhelné zdroje a postavit do roku 2025 ve FVE s pomocí dotací kapacitu 1,5 GW a do roku 2030 dalších 4,5 GW. Výsledek zhodnotila analýza společnosti ČEPS z 15. února 2022, když v ní varovala, že už v roce 2025 bude v soustavě stabilních zdrojů chybět kapacita 10 % pro výrobu elektřiny, kterou bude nutno importovat. Je zásadní otázka, odkud vůbec a za kolik? Loni jsme ještě 12 % z hrubé výroby elektřiny z ČR exportovali, za 3 roky hrozí zmizet 22 % stabilní výrobní kapacity. Co na to vláda?

V současnosti si ekonomicky zajištění občané ČR pořizují solární zdroje i bez dotací, které jsou vlastně dodatečným ziskem instalačních firem. Na základě růstu cen energie si občané spočítali, že se jim to i tak vyplatí. Dotace by měly být odstraněny i z jednoho podstatného důvodu: Úspory soukromníků ve spotřebě energie, tedy hlavně v podobě elektřiny, ovšem znamenají, že fixní náklady z neregulovaných složek ceny elektřiny (např. poplatek za distribuci, poplatek za podporu OZE, poplatek za správu sítě, ekologická daň) se posléze musí rozpočítat na ostatní odběratele, zvláště na ty, kdo nemají šanci na takové technologické úspory. Navíc z uspořené elektřiny neodvede spotřebitel významné prostředky na DPH. Podpora solárů tak prohlubuje sociální nerovnost u nás.

Připomeňme také, že instalační firmy poskytují 4-6měsíční čekací lhůtu na soukromé instalace malých FVE, takže plán koaliční vlády postavit do roku 2024 na střechách 100.000 solárních zdrojů naráží na malou kapacitu expertů, nedostatek panelů převážně z Číny a dalších prvků, zejména měničů a také naráží na stále rostoucí cenu potřebných surovin a materiálů na OZE, z nichž 85 % kontroluje diktátorská Čína.

I pro Česko hrozí ze zaslepené a prolobbované sázky na OZE riziko zopakování omylů německé zelené tranzice. zde mají dvě paralelní energetiky, jedna z OZE a druhá ze stabilních emisních zdrojů (navíc již brzy bez jádra). Obě musí fungovat je díky dotacím. Výsledkem je téměř nejdražší elektřina na světě v Německu, která přes burzu v Lipsku devastuje i cenu elektřiny pro ČR. Přitom je třeba si uvědomit, že investiční dotace nebudou provozovatelům FVE stačit, aby zvládli splácet úvěry. Podobně jako v Německu hrozí i u nás vzniknout obří nadprodukce elektřiny v určité části roku, takže ceny elektřiny z FVE klesnou až do záporu kvůli vzájemné kanibalizaci. Pak by logicky vznikl také v ČR velký politický tlak na zavedení provozních dotací pro FVE, což by nejen dále zdražilo tyto zdroje, ale mělo by o zásadní negativní ohlas u voličů, nemluvě o zoufalém stavu státního rozpočtu.

ODS jako vůdčí strana vládní koalice musí zabránit tomu, aby se její značka znovu ocitla v kontextu velmi tvrdého úsilí lobbistů a jejich asociací s podporou indoktrinovaných médií za získání miliardových dotací na projekty OZE, které nejenže nezlepší, ale ve skutečnosti zhorší energetickou stabilitu ČR. Už proto, že náhradou za zemní plyn potřebuje Česká republika vyrábět daleko více elektřiny, jež ji dodají jen stabilní zdroje. To jsou v českých podmínkách nově budované reaktory a do doby jejich spuštění reálně jen elektřina z domácího uhlí. A český premiér by měl mít po ruce gramotného energetického poradce, který by pomohl napříště zabránit, aby podobně jako v pondělí v Kněžicích sedl zase na lep zelené dotační lobby.