Jak se (do)měřila rychlost v Trhových Svinech

Mimochodem Trhové Sviny. Uděláte lépe, když se jim vyhnete. Lidé jsou tam ještě víc na peníze, než je celostátní průměr, což může být pro chudého ale i bohatého pocestného problém. Taky tam pořád udávají navzájem, jeden druhého i přespolní. Jenže vyhnout se Svinům není tak jednoduché, protože leží na silnici II/156 směřující na turisticky atraktivní Novohradsko a dále do Rakouska, a tato komunikace Trhovými Sviny prochází skrze celé město skoro přesně středem. A tak v Trhových Svinech přišli s nápadem, udělat si z toho byznys a vybudovat radarovou past.

Jenže jak oni jsou tak chorobně na peníze, tak se to celé šeredně zvrtlo.

Na vánoce 2016 zvěstoval tehdy starosta, nyní místostarosta Randa svým svinským přátelům i nepřátelům, že jim nadělí vánoční dárek, totiž radary na měření rychlosti. Jistě uznáte, že lepší vánoční dárek si lze těžko představit.

Samozřejmě pro větší bezpečnost. S tímto Ježíškovým záměrem však poněkud kontrastovalo umístění obou měříčů. První úsekové měření bylo instalováno na vjezdu do města ve směru od Nových Hradů v městské části Nové město, druhé na vjezdu od Budějovic u marketu Lidl. Tedy nikoli u školy, nikoli u školky, nikoli u polikliniky, z celého záměru bylo zjevné, že cílem bylo zkasírovat co nejvíc přespolních, kteří skrze Sviny projíždějí. To by nebylo nic překvapivého, takhle to dělají bez výjimky všechny obce, co se daly na výběr poplatku z tachometru, nicméně ve Svinech to definitivně vylepšili ještě o jednu fíčuru, a to flagrantní nezákonnost.

Dodavatelem technologie pro měření byla bez výběrového řízení vybrána firma DOSIP Servis z Okříšek, kterému město Trhové Sviny proplácelo nájemné stanovené jako 45% z každé vybrané pokuty měsíčně. K tomu navíc ještě DPH. Celkový zisk firmy DOSIP Servis tak činil bezmála dvě třetiny z každé vybrané pokuty. Zatímco dvě třetiny „zisku“ odplynuly firmě DOSIP Servis, náklady zůstaly městu celé. Muselo tak kromě „nájemného“ platit pojištění, energie a financovat ze svého. Bylo také nutné náležitě personálně posílit odbor dopravy a silničního hospodářství městského úřadu, kde se velmi osobitým způsobem výkonu správní činnosti zabývali tři úředníci. Formálně bylo celé měření nastaveno tak, že ho „provádí“ Městská policie, nicméně veškerá agenda byla nastavena tak, že měřil fakticky DOSIP Servis, tedy soukromý subjekt. Trhové Sviny směly provádět na zařízení toliko běžnou údržbu. Pokud tedy teno článek čte někdo, do se nechal nachytat svinskou místní správou a zaplatil „určenou částku“ ve výši například 1000 Kč, může ho hřát vědomí, že z této částky zhruba 544 korun skončilo na účtu soukromé společnosti DOSIP Servis v Okříškách a jeho město je už nikdy neuvidí.

Takto nastavený obchod je spojen s jedním významným rizikem, totiž kdyby došlo na ten nepříznivý případ, že by řidiči nepáchali přestupky. Aby celý obchod byl pro DOSIP servis komfortní a riziko mu nehrozilo, bylo ve smlouvě zakotveno navíc ještě minimální nájemné jako fixní částka bez ohledu na to, kolik se vybere od řidičů.

DOSIP sám zařízení i službu pouze přeprodával, protože ho sám měl pronajaté, nejspíš přímo od výrobce firmy GEMOS. Tento obchodní model je zajímavý a něco o něm vím, ale o tom zase příště. Ale jestli se vám takto pojatý obchod zdá podivný a zavánějící nějakým tunelem, nebudu vám to rozhodně vyvracet.

A nyní přijde to nejzajímavější. Měření rychlosti provozované a hlavně financované takovým způsobem je v rozporu se zákonem. Domnívám se, že všechny „určené částky“ i pokuty ve správním řízení, které správní orgán takto vyměřil, byly po celou dobu vybírány na základě nezákonných a procesně neefektivních důkazů. Kromě již konstantní judikatury soudů různých stupňů to plyne ze stanoviska Ministerstva vnitra, které se touto formou svého času pokusilo stanovit mantinely obecní radarové zlodějny.

Způsob, který město Trhové Sviny zvolilo při nastavení ekonomického modelu při podnájmu zařízení na úseková měření rychlosti s příslušenstvím, není v tuzemských podmínkách ničím novým. Ve městě Turnově prováděla měření rychlosti nechvalně známá zlodějská společnost Czech Radar a.s. , která byla odměňována částkou 60% z uhrazených pokut. Nejvyšší správní soud se zákonností tohoto způsobu získávání důkazů zabýval rozsudku č.j. 9 As 185/2014, přičemž konstatoval, že nastavení „pronájmu měřícího zařízení“ shora popsaným způsobem vzbuzuje důvodné pochybnosti o objektivitě celého přestupkového procesu a zákonnosti získaných důkazů. Stejně tak bylo později soudem první instance shledáno nezákonným měření rychlosti v obci Starý Vestec, kdy stejnou společnost poměrnou částkou z pokut honoroval Městský ůřad Lysá nad Labem. V rozsudku č. j. 72 A 52/2017 z 22. 01. 2019 se Nejvyšší správní soud zabýval problematikou měření rychlosti v městě Šternberku, kde soukromá společnost M&T byla odměňována vcelku přátelskými 65 Kč za jeden zaznamenaný přestupek. I zde NSS konstatoval, že takto získaný důkaz je nezákonný. Tento výrok dále rozvedl v rozsudku č. j. 10 As 107/2018-36, z něhož vyplývá, že není přípustné, aby třetí osoba provádějící instalaci a nastavení stacionárních měřicích zařízení, jakož i údržbu software a hardware těchto zařízení, měla jakýkoliv hmotný zájem na výsledcích měření stacionárního zařízení. Podle Nejvyššího správního soudu nastavení pronájmu tímto způsobem vzbuzuje důvodné pochybnosti o objektivitě přestupkového řízení a zákonnosti získaných důkazů. Ve veřejnou známost vešla také praxe Městského úřadu ve Varnsdorfu, kde si dubiózní soukromý subjekt Water Solar Technology Ltd. nechal vyplácet 300 Kč, resp. 280 Kč za každé provedené „pozitivní“ měření a která byla rovněž výsledkem soudního přezkumu se stejným výsledkem.

Mimochodem porovnejte výši hmotné zainteresovanosti firmy DOSIP Servis, se kterou uzavřela smlouvu svinská radnice a konkrétně starosta Pavel Randák, a výši hmotné zainteresovanosti jiných výše zmíněných firem. Osobně bych takový způsob financování „měření rychlosti“ nazval spíše vyváděním prostředků z obecního rozpočtu.

Výběr daně z tachometru byl spuštěn 1. 4. 2017. Počáteční čísla byla jistě povzbudivá. Do obecní kasičky plynuly částky v řádu nižších statisíců měsíčně a svinským radním a úředníkům se muselo zdát, že nalezli zlatou žílu a diamantový důl ve vlastních spoluobčanech. Místostarostka Korčaková, nyní starostka, se v polosoukromé komunikaci s jedním místním občanem chvástala, že to vážně dobře sype. Místní obyvatelstvo se nezabývalo zákonností celého procesu a místo toho platilo jak zběsilé formou „určených částek“, ačkoli veškeré důkazy zajištěné tímto způsobem byly procesně nepoužitelné a žádný zákonný výrok o vině by se ve správním řízení na nich nedal postavit. Ale protože se „určená částka“ nachází zcela mimo správní řád, na nějaký opravný prostředek nebo obnovu řízení mohli zapomenout.

Na kolik si firma DOSIP Servis přišla? Podívejme se městu do účetnictví:

Celkem jsme tedy na částce zhruba 2,4 mil. Kč odeslané na účet firmě DOSIP Servis.

Ve skutečnosti byla vybraná částka ještě vyšší, protože prvních několik měsíců provozu si nájemné vyčíslovali nějakým náhradním způsobem, který nemáme zmapovaný.

Žádný strom však neroste do nebe a vůbec už ne ve Svinech. Radní ze Svinů pravděpodobně nebyli s to si spočítat, že se jejich projekt na plošné okrádání řidičů na základě nezákonných důkazů jednoho dne musí propadnout do červených čísel. Informace o umístění úsekových měříčů se stačila zpropagovat do navigací a dokonce do hlav místního obyvatelstva. Ti hajzlové řidiči najednou nepáchali dost přestupků a pramen radarového vejvaru začal vysychat. V srpnu  2018 došlo k tomu, že se kořist propadla na úroveň minimálního nájemného, které činilo 25000 Kč za jeden přístroj, 60500 Kč za oba včetně DPH, a z toho už se nezmátořila. Náklady na úřednictvo, pojištění, energie atd. však městu zůstaly a provar začínal nabírat epických rozměrů.

Svinská radnice nyní už vedená starostkou Korčakovou se najednou ocitla v defenzívě a to na více frontách.

Svinská radnice předně příliš nestála o to, aby se lidé dozvěděli, jaký podíl posílá svému partneru do Okříšek. Zveřejněná smlouva proto měla údaje o procentuálním podílu firmy DOSIP Servis vytečkované.

Prý si to nepřála společnost Dosip Servis. Takhle prosím zacházel pan starosta Randa a paní místostarostka Korčaková s obecními příjmy a tak transparentní byli ve své službě veřejnosti. Zatloukat a mlžit. Kdo by pochyboval, originální znění příslušné části smlouvy je zde.

I přes značnou úroveň právní indolence museli svinští úředníci někdy na podzim roku 2018 uznat, že jejich způsob opatřování důkazů má zákonné deficity. To mělo ten důsledek, že kasírovali ty občany, kteří se nebránili a platili a u těch, kteří se začali efektivně bránit, sáhli k procesní nečinnosti. Hlavním cílem této strategie bylo co nejvíce oddálit přezkum správním orgánem vyššího stupně nebo nedej bože soudem, přičemž se jednoznačně vsázelo na prostoduchost některých občanů, kteří prostě nepřemýšlejí a s radostí odevzdávají své peníze různým zlodějům a vydřiduchům. V rámci jednoho řízení se nám přesto povedlo přezkumu Krajským úřadem dosáhnout, tehdy ještě docela objektivní Krajský úřad Jihočeského kraje to viděl takto:

Třetí okruh problémů pramenil z toho, že zakázka byla vypsána bez výběrového řízení, což připadalo v úvahu pro tzv. malé zakázky. Jakmile by hodnota zakázky překročila dva miliony, tedy v praxi by suma výpalného poukázaného na účet firmy DOSIP Servis přesáhl tuto hranici, museli by ve Svinech provoz měřičů zastavit a vypsat výběrové řízení a tím by byla zřejmě narušena kontinuita přečerpávání prostředků z obecního rozpočtu do firmy DOSIP Servis.

Pokud se o měření rychlosti a obecní radarovou zlodějnu zajímáte hlouběji, vybaví se vám město Varnsdorf, kam Ježíšek také přinesl radar a nainstaloval ho do lesa, kde bylo nutné zásadně zvýšit bezpečnost, třeba srnek, zajíců a hub. Radar jim pronajala obskurní společnost Water Solar Technology, která byla rovněž vybrána bez výběrového řízení a město Varnsdorf jí pak posílalo podíl z každého pozitivního měření. Ve srovnání s měřením v Trhových Svinech byl smluvní vztah ve Varnsdorfu vzorem ctnosti a obchodní etiky, protože Varnsdorf posílal tunelem jen asi 300 Kč z každého měření. Pan starosta Horáček (ANO) skončil ve vazbě a nyní čeká na soud. Podle mně mělo být úplně stejně naloženo s tehdejším starostou Randou, jenže znáte to. Kde není žalobce, tam není soudce a hlavně šlo o tu bezpečnost.

Na začátku roku 2019 přišel Ježíšek a radary si zase odnesl. Nebo to spíš byl čert. Bezpečnost asi nebyla už tak důležitá. Došlo k redukci úřednictva, resp. jeden exemplář (ten nejslušnější) byl přesunutý na jiný odbor. Tím se kapitola svinských radarů uzavřela. Hrubým odhadem a se započtením poštovného, mezd úředníků a podobně musela za radary od DOSIPu zůstat mým odhadem dvoumilionová sekyra. Víězem celé akce je společnost DOSIP Servis, která si přišla na již uvedené dva miliony a více,

Osobně jsem toho názoru, že ve všech obcích, kde si nainstalují úsekové měření rychlosti, je vedení obce jednou nohou v base. Není to tím, že by měření rychlosti samo o sobě bylo nějak kriminální, ale jeho širším kontextem. Natáčet vlastní sousedy na kamery a vybírat od nich pokuty za marginální překročení rychlosti může jen morálně defektní jedinec, který dříve nebo později uklouzne na šikmé ploše a nakonec se nalezne ve vazební věznici.

Když jsme u těch obecných úvah, je zde ještě jeden aspekt, kterému se musím věnovat. Eventuálně by si někdo mohl říci, že je přece jedno, když je státní moc vykonávaná nezákonným způsobem, hlavní je, aby byli potrestáni pachatelé přestupků. S tímto závěrem nemohu souhlasit. Na obecné rovině je porušování dopravních předpisů řidiči jistě špatné (i když v tomto konkrétním případě a i v případech jiných by o tom bylo možné diskutovat), ale porušování zákonů představiteli státu je skutkem podstatně závažnějším (zde připomínám, že vedení dopravní agendy obcemi je výkon státní správy v přenesené působnosti, tedy nikoli obecní agenda jako psí hovna a sousedské spory). Takové jednání nesměřuje proti nějakému zákonu o silničním provozu, ale přímo proti základním zásadám veřejné správy. Pokud uděláme společenskou normu z toho, že úředníci, ale třeba i policisté mohou porušovat zákony v zájmu jakéhosi „vyššího“ společensko-mediálního cíle, jakým je třeba „boj s neukázněnými řidiči“, v podstatě tim opouštíme právní stát vystavěný na principu zákonnosti a zavádíme banánovou republiku ve středoafrickém stylu, kde zákony tvoři policejní velitelé a úředníci. Ale jak vidno, pro banánový standard netřeba cestovat až do Afriky.

Na celé této kauze mě naprosto facinovala právní indolence všech zúčastněných. Od Trhových Svinů a jeho úřednictva jsem mnoho nečekal, tamtéž se odehrál tento příběh z cyklu Nevinnej, ale tohle překonávalo všechna očekávání. V roce 2017 bylo všeobecně známo, že měření rychlosti financované tímto způsobem je nezákonné. Příslušné judikáty existovaly nejméně 8 let a judikatura se čím dál více profilovala jako konstantní a jen naprostý amatér nebo blázen by nastavil smluvní vztah natolik sporným způsobem. Na druhé straně nejširším vrstvám obyvatelstva to bylo jedno a o zákonnost způsobu získání důkazních prostředků se nezajímali. Na základě „výzvy k úhradě určené částky“, tedy zcela dobrovolně, posílali peníze radnici, pardon, firmě Dosip Servis s.r.o. Nejspíš se dočista podělali z dopisu z radnice, ve kterém je mnoho paragrafů a kde jim hrozí nějakým řízením, a vůbec je ani nenapadlo.že regulérní správní řízení a zejména důsledná obrana v něm je to, co je může chránit před nezákonnou sankcí od z řetězu utržených úředníků. Lokální média psala oslavné články o nové zbrani, kterou mají úředníci v rukou v boji se silničními piráty, a nikoho z novinářů nenapadlo se zabývat přiměřeností ani zákonností této praxe, a to ani poté, co od nás obdrželi k tomu nezbytné informace.

Sám jsem se o této praxi dozvěděl až někdy v roce 2018, kdy jsem náhodou obdržel od jednoho známého jakýsi rozmazaný snímek ze Svinů spolu s arogantní výzvou, aby poslal prachy. Provedl jsem tedy základní background check a byl jsem vskutku překvapen, že je ještě možné po tolika výrocích soudů, aby někdo něco takového prováděl. Bylo to něco jako vidět balkánské skořápkaře. Později jsme, po zapojení spolku Mobilita 2014, začali získávat údaje o celém pozadí celého tohoto procesu, a to s cílem umožnit jednak řidičům obhajobu, ale především mohli tyto informace zprostředkovat médiím a zákonodárcům. Pokládám za velmi ostudné, že poslanci parlamentu nehodlají nijak omezit právo obcí a městských policií vybírat průjezdní poplatky, a to platí zejména pro poslance KDU-ČSL, TOP09 a STAN přičemž zejména (avšak nikoli výlučně) ty poslední pokládám za zcela odporné slizké zkorumpované existence, které jsou namnoze do této zlodějny zapojeni. V Senátu je to lepší, ale ne úplně dobré, což je současně něco, co můžete bezprostředně v následujících dnech ovlivnit. Svinská radarová sviňárna tak nakonec byla k něčemu dobrá. K vyvíjení tlaku na svinskou radnici jsme využívali všech možností zákona č. 106/1999 Sb., což je opět právo, které se chystá současná vláda občanům a občanským organizacím sebrat. Jelikož jsou radnice povinny žádosti o informace a odpovědi na ně zveřejňovat. rádi bychom věřili, že jsme zveřejněním údajů o skutečném právním a finančním nastavení měření rychlosti v Trhových Svinech přispěli k zhoršení jeho veřejné akceptace a nakonec jeho ukončení.

Nicméně, občané Trhových Svinů, nezoufejte. Prachy budou, my nebudem. Nezapomeňte jít k volbám. Exstarostu pana Pavla Randu najdete na prvním místě kandidátky s příznačným názvem Jsme tady doma, starostku Korčakovou na prvním místě kandidátky subjektu Volba pro město. Oba mají se správou veřejných statků rozsáhlé zkušenosti, jak jste si mohli přečíst shora, a určitě vám to v dalším volebním období opět předvedou. Přeju štastnou ruku, hlasujte správně, hlavně pokud by se vám líbilo, kdyby město sypalo vaše prachy nějakému dalšímu Dosipu.