Jednou z příčin současné mezinárodní situace včetně ruské agrese proti Ukrajině, je zcela chybná politika americké administrativy prezidenta Joea Bidena. Ten v létě 2021 nařídil úplné stažení amerických vojáků z Afghánistánu, což proběhlo ve zmatcích ne nepodobných zmatkům, které podle médií panují v ruské armádě při její invazi na Ukrajinu. Rusko podle řady komentátorů, kterým důvěřuji, využilo této situace a začalo tlačit na řešení situace na Ukrajině. Minský formát rozhovorů (Německo, Francie, Rusko a Ukrajina) totiž více méně zkolaboval, Ukrajina zavedla jedinou úřední řeč ukrajinštinu a o autonomii pro separatisty na východě nechtěla vůbec jednat.
Poté začala americká rozvědka oznamovat termíny ruské invaze na Ukrajinu, které se neuskutečnily, a nakonec na Ukrajinu Rusko vpadlo po ukončení olympijských her v Číně, když Vladimir Putin se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem uzavřel strategický pakt. Začala tak válka, která od roku 1945 nemá v Evropě obdoby s výjimkou krvavého rozpadu Jugoslávie a zásahu NATO proti Srbsku.
Popularita a podpora Bidena se propadla již loni v létě po stažení z Afghánistánu a dosáhla svého minima letos v létě. Nepomohla ani politika masivní podpory Ukrajiny, a proto bylo nutné vytáhnout v médiích podporujících demokraty osvědčenou kartu – bývalého prezidenta Donalda Trumpa. FBI provedla razii v jeho rezidenci a zabavila materiály, které si měl Trump údajně nezákonně vzít po skončení úřadu prezidenta. Podle posledních zpráv z médií se připravuje za údajně nezákonné vlastnictví důležitých listin nalezených v Trumpově rezidenci na Trumpa žaloba. Ta by měla podle demokratů snížit Trumpovy šance na opětovnou prezidentskou kandidaturu, republikáni a Trumpovi příznivci naopak věří tomu, že tato žaloba sjednotí jeho podporovatele. Karta Trumpa v médiích zabrala a podpora Bidenovi mírně stoupla, nicméně stále převažuje nesouhlas s Bidenovou politikou.
Biden tedy vyrazil na podporu demokratické strany do států, kde se bude rozhodovat o tom, zda demokraté udrží těsnou většinu v Senátu. A při podpoře kandidátů pronáší projevy, v nichž se jasně ukazuje, že jeho kognitivní schopnosti velmi zeslábly. Demokratické kandidáty přijel na Floridu podpořit současný šéf Bílého domu Joe Biden, který se na mítinku v Hallandale Beach ujal slova. Jeho projev ale potřísnily dvě rétorické minely, kterých se prezident dopustil krátce po sobě. Biden si nejprve současnou válku na Ukrajině spletl s konfliktem v Iráku, který započal v roce 2003 a skončil před 11 lety. „Inflace je celosvětový problém,“ zmínil Biden v projevu. „A to kvůli válce v Iráku, která má dopad na ropu a na všechno, co Rusko dělá,“ dodal šéf Bílého domu. Prezidentovi relativně rychle došlo, že se spletl. Chybu se proto snažil zamluvit tím, že má plnou hlavu svého zesnulého potomka. „Promiňte, myslel jsem válku na Ukrajině. Myslím na Irák, protože tam zemřel můj syn,“ zamumlal Biden.Jenže se znovu spletl. Jeho syn Beau Biden sice v Iráku rok sloužil, vrátil se ale do Spojených států v roce 2009. Tam také zemřel v roce 2015 s nádorem na mozku. Tehdy mu bylo 46 let.
Bidenovy projevy tak jasně dokumentují jeho stav. Nejedná se o náhody, ale o systematické chyby, které svědčí o jeho zmatku v mysli. Republikáni toho samozřejmě využívají a poukazují na neschopnost Bidena vykonávat funkci prezidenta USA. A nejedná se jen o „drobnosti“, ale i o silná prohlášení k obraně Tchaj-wanu, které jeho úřad zlehčoval tím, že samozřejmě USA dále uznávají politiku jedné Číny.
Zatímco v médiích čteme zaručené informace o rakovině a Parkinsonově chorobě u Vladimira Putina – údajně z kruhů blízkých Putinovi – oficiální americká reakce na válku na Ukrajině hovořila o tom, že „Putin je zdravý až moc“ a jeho politikou je záměr zničit Ukrajinu v hranicích roku 1991, tedy po rozpadu SSSR.
Biden tak nemá na světovou politiku USA zřejmě žádný podstatný vliv a je to jen figura, která americkou politiku reprezentuje, a navíc velmi neobratně. USA sází na vítězství Ukrajiny, což nemusí vyjít, protože Rusko udělá vše proto, aby si dobytá území na Ukrajině udrželo. A nedávný ukrajinský útok na ruskou Černomořskou flotilu údajně podle médií skončil tím, že se Rusko vrátilo k dohodě o vývozu obilí za podmínky, že Ukrajina podobnou akci již neprovede. Tak to alespoň tvrdí Turecko, které je zprostředkovatelem dohody.
Uvidíme, zda se republikánům podaří ovládnout Sněmovnu reprezentantů, což by výrazně omezilo možnosti Bidenovy administrativy. Vzhledem k americké systému poštovního hlasování ale není vyloučeno ani to, že právě poštovní hlasy to demokratům zase vyhrají podobně jako v roce 2020 prezidentské klání. Za týden už budeme vědět více.
Poštovní hlasování považuji za jeden ze znaků úpadku americké demokracie.
Biden by měl odstoupit, nemá na to….,i když vím, že to dobrovolně nikdy neudělá…