Klidně zrušte rodinu

MONIKA ČÍRTKOVÁ

Vůbec mi to nevadí.

V posledních dnech se nám tu rozhořela další šarvátka kulturní války. Radikální feministky totiž vydaly překlad knihy Sofie Lewis s názvem Zrušte rodinu.

Konzervativci se nad tím podle očekávání pozastavili, včetně skutečnosti, že křest proběhl v instituci financované z veřejných peněz. Progresivisté se na oplátku začnou pošklebovat, že konzervativci se rozčilují, a tak dokola.

Já se toho nezúčastním.

Pokud chce nějaká mladá progresívní soudružka (oslovení je zcela na místě, tyto nápady jsou inspirovány Karlem Marxem a sovětskou lidovou komisařkou Alexandrou Kollontai) zrušit rodinu, nemám naprosto nic proti tomu.

Ať si rodinu zruší. Tedy tu svou vlastní.

Klidně může odejít od rodičů, pohrdat prarodiči, omezit styky se sourozenci. Nemusí novou rodinu zakládat, nemusí se vdávat ani mít děti. Může vybudovat nějakou komunitu podobně smýšlejících lidí a žít si v ní po svém, zcela v souladu se svými představami o životě.

Nemám proti tomu žádné námitky, je mi to lhostejné. Naopak jí přeji, aby naplňovala své představy o ideálním životě.

Problém bych s tím začala mít, kdyby chtěla zrušit moji rodinu. To bych se pochopitelně ohradila.

Naštěstí můžeme být klidní. Soudružky vysvětlují, že proces zrušení rodiny má být demokratický. Demokraticky ovšem ničeho takového nelze dosáhnout, jelikož na všech stranách vidíme, že drtivá většina lidí si přeje žít v rodině.

Neschopnost rodinu založit a udržet, případně její ztráta, plní psychologické poradny a ordinace lékařů, stejně jako kanceláře rozvodových právníků. Život v běžné stabilní rodině nebývá impulsem pro volání o pomoc a zoufalé hledání rad, jak se z ní dostat. Není tedy důvodu takovou rodinu rušit.

Chtěla jsem napsat, že přeji kolektivu soudružek z webu Druhá : směna hodně štěstí při realizaci zrušení jejich rodin.

Ale ne. Něco takového napsat nedokážu.

FB

(36 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...