Koupená věda: Bezostyšné skrývání střetu zájmů klimatických alarmistů |

Sdílet článek:

SLOVANKA

Již delší dobu není věda založena na vzájemné debatě a prezentování různých názorů a studií, ale spíš na ideologii a takzvaném „vědeckém konsensu,“ který je účelově vytvořen, aby se umlčely oponentní hlasy.

Nedávná studie potvrdila, že takzvaní „vědci,“ kteří stojí za klimaalarmistickými vizemi, jsou vesměs financováni těmi, kteří na klimatickém alarmismu profitují.

Přesně to je způsob, jakým se v různých oborech vytváří onen – ve skutečnosti neexistující – „konsensus.“ Klima je jedna z oblastí, kde již skutečnou vědu zcela nahradilo neměnné dogma.

Nedávno publikovaná metaanalýza studií o souvislosti mezi změnou klimatu a hurikány odhaluje to, co kritičtí pozorovatelé dlouho tušili: finanční střety zájmů jsou systematicky skryty.

Čísla hovoří sama za sebe: V 82 recenzovaných článcích publikovaných v letech 1994 až 2023 ani jeden z 331 zapojených autorů neodhalil potenciální střet zájmů. Nula procent.

Statistická nemožnost, když uvážíme, že v jiných oblastech výzkumu je běžná míra zveřejnění mezi 17 a 33 procenty.

Tento znepokojivý objev pochází z 39stránkové studie nazvané „Konflikty zájmů, podpora financování a vztah autora v recenzovaném výzkumu vztahu mezi změnou klimatu a geofyzikálními charakteristikami hurikánů.“

Napsal ji interdisciplinární tým výzkumníků včetně Jessicy Weinkle (University of North Carolina, Wilmington), Pauly Glover (Stát Severní Karolíny), Ryana Philipse (Johns Hopkins University), Williama Teppera (High Point University) a Min Shi a Davida Resnika (oba z National Institute of Environmental Health Science).

Zvláště výbušné: Analýza ukazuje jasnou korelaci mezi financováním od neziskovek a výsledky výzkumu, které prokazují pozitivní souvislost mezi změnou klimatu a intenzitou hurikánů.

Jinými slovy, zdá se, že ti, kdo jsou financovaní konkrétními zájmovými skupinami, s větší pravděpodobností najdou výsledky, které tito sponzoři chtějí vidět.

„Pro podporu objektivity, transparentnosti a důvěry ve vědu o klimatu by časopisy publikující tento výzkum měly jasně uvádět, že autoři musí zveřejnit finanční a nefinanční střety zájmů a poskytnout jasné postupy, jak tak učinit,“ říkají autoři studie.

Rovněž doporučují, aby vědecké společnosti a časopisy podporovaly zveřejňování střetů zájmů jako normu profesionální etiky prostřednictvím rozvoje politik, vzdělávání a modelování mezi kolegy.

Nápadný je i časový vývoj zkoumaných publikací. Přestože studijní období pokrývá 30 let, 61 procent článků bylo publikováno až od roku 2016.

To naznačuje, že výzkum souvislosti mezi změnou klimatu a hurikány sleduje trend, který může být řízen spíše mediální pozorností a politickými proudy než vědeckou zvídavostí.

Výsledky této metaanalýzy vrhají světlo na základní problém výzkumu klimatu: zavedená doktrína antropogenní změny klimatu se vyvinula v téměř nenapadnutelné dogma.

Každý, kdo se odváží vyjádřit pochybnosti nebo dokonce položit metodologické otázky, riskuje, že bude označen za „popírače.“ To je výběr slov, který má záměrně účinně umlčet kritické hlasy.

V tomto ovzduší intelektuálního zastrašování není divu, že se střety zájmů skrývají. Finanční pobídky k produkci alarmistických výsledků výzkumu jsou značné, zatímco rizika prozrazení zdrojů financování by mohla ohrozit důvěryhodnost výsledků.

Díky tomu je odvaha výzkumného týmu Jessicy Weinkle detailně zkoumat toto citlivé téma ještě pozoruhodnější. V akademickém světě, kde kariéra může záviset na souladu s klimatickým „konsensem,“ je taková studie potenciálně sebezničující.

Autoři zdůrazňují, že jejich výsledky nemusí nutně zpochybňovat celý výzkum klimatu. Zdůrazňují však, že transparentnost a otevřenost jsou základními principy vědecké integrity.

Jsou to principy, které se zdají být v oblasti, která má významný dopad na politická rozhodnutí a společenský vývoj, opomíjeny.

Je nepravděpodobné, že toto odhalení bude mít nějaké důsledky. Dobře promazaná mašinérie akademických institucí, časopisů a financujících organizací má malý zájem zpochybňovat status quo.

V sázce je příliš mnoho: financování výzkumu, pověst, politický vliv.

Pro kritického občana zůstává poznání, že i v domněle objektivním světě vědy hrají zájmy a programy důležitou roli.

Na další titulek o „nejhorším hurikánu všech dob“ a jeho údajně nepopiratelné souvislosti se změnou klimatu je proto třeba pohlížet se zdravou dávkou skepse.

V době, kdy je „věda“ stále více vykreslována jako nenapadnutelná autorita, nám tato studie připomíná, že skutečná věda prosperuje z otevřenosti, transparentnosti a neustálé ochoty zpochybňovat vlastní předpoklady.

Jenže možnost zpochybnění, transparentnost a volná debata je něco, co dnešní „vědě“ zcela chybí…