L. Mises: O největší překážce ekonomického rozvoje

Nejznámějším představitelem rakouské ekonomické školy je Friedrich Hayek, který obdržel v roce 1974 Nobelovu cenu za ekonomii. Jeho učitelem a dalším velkým jménem rakouské školy byl ekonom Ludwig von Mises.

Narodil se v Rakousku na konci 19. století, ale polovinu života prožil v USA, kam utekl před válkou. Před sedmdesáti lety takto argumentoval, že jestli něco chybí zemím, jejichž ekonomický rozvoj zaostává za ostatními, tak je to nedostatek kapitálu. Níže je stručný výtah z jeho projevu.

Velkorysá byrokracie?

Je zajímavé, že politici velmi často velebí vládu za prosperitu země a vysoký životní standard obyvatel. Mezi řádky říkají, že zlepšení kvality života je výsledkem starostlivosti vlády. Příjmy občanů vnímají jako něco, co jim poskytne velkorysá byrokracie. Je obtížné představit si větší nepochopení, jak funguje ekonomika.

Větší životní standard v USA není způsoben tím, že by američtí politici byli lepší než ostatní politici, ale proto, že průměrná částka investovaného kapitálu na jednoho člověka je vyšší než například v Indii. Průměrná produkce zboží na hlavu je vyšší, protože americké podniky jsou vybaveny efektivnějšími stroji. Investičního kapitálu je v USA více než v jiných zemích, protože vláda doposud kladla méně překážek k jeho akumulaci než v ostatních zemích.

Anglie versus Indie

V polovině 18. století byly podmínky v Anglii stěží lepší, než jsou dnes v Indii. Tradiční systém výroby nebyl schopen pokrýt potřeby rostoucí populace. Ačkoliv tehdejší počet obyvatel byl sotva jedna šestina dnešního počtu, žily na ostrově miliony lidí v naprosté chudobě. Ani vládnoucí aristokracie ani samotní lidé neměli nejmenší potuchy, co udělat, aby se situace zlepšila.

Obrovskou změnou, která z Anglie udělala světovou velmoc, byla skupina filozofů a ekonomů. Podařilo se jim zbořit staré mýty,

• že je nefér a nespravedlivé vytlačit konkurenci tím, že někdo bude vyrábět lepší a levnější zboží,
• že stroje, které šetří práci, sebou nesou nezaměstnanost, a proto jsou nositeli bídy,
• že je jedním z úkolů vlády zabránit efektivním podnikatelům, aby se stali bohatými
• a že omezovat svobodu a iniciativu podnikavých lidí vládními zásahy je přiměřený způsob, jak posilovat blahobyt národa.

Nejdůležitější je kapitál

Není pravdou, že ekonomické zaostávání ostatních zemí je způsobeno nedostatkem technických znalostí. V každé zemi je mnoho odborníků, kteří mají dostatek znalostí. Moderní industrializaci a bezprecedentní zlepšení materiálních podmínek nezplodil historicky akumulovaný kapitál nebo z minulosti nashromážděné znalosti.

Anglie na počátku své přeměny začínala se skrovným kapitálem a malými technologickými zkušenostmi. Na počátku průmyslové revoluce byla idea soukromé firmy a soukromé iniciativy, jejíž praktická aplikace umožnila nahromadění kapitálu a technologických znalostí.

Je nutné tento bod zdůraznit, protože jeho opominutí zavádí všechny státníky, kteří se snaží zlepšit ekonomiku svých zemí, na zcestí. Klíčovým faktem je svoboda, která vytváří jak kapitál, tak technologické znalosti.

Chudoba není důkazem

Nepochybně v USA existují lidé, jejichž materiální podmínky se zdají naprosto nevyhovující v porovnání s jejich spoluobčany. Snaží se nás přesvědčit, že tato nešťastná menšina je reprezentativním vzorkem života v kapitalismu. Mýlí se. Osud těchto lidí je spíše ukázkou toho, jak vypadal život v dobách před kapitalismem.

Je obtížné to vysvětlit lidem, kteří jsou ovlivněni emotivní protikapitalistickou agitací. Intelektuálové to vidí tak, že chamtivost systému je viníkem, že celkové množství zboží ke spotřebě není vyšší, než je ve skutečnosti. Jedinou cestou, jak se zbavit chudoby, je podle nich přerozdělení bohatství, nejčastěji formou progresivního zdanění. Ale větší část peněz, které si takto stát přivlastnil, by byla použita k akumulaci kapitálu. Jejich investice by zvýšila produktivitu ve výrobě a poskytla více zboží ke spotřebě.

Překlad, výběr, zkrácení a mezititulky autor.