Liberálové a multi-kulti: Ano, ale ne pro nás… |

Sdílet článek:

Diverzita je pro liberály základní hodnotou. Více než 60 procent amerických liberálů podporuje zvyšování imigrace. Jak ukazuje Zach Goldberg z Manhattan Institute, jsou jedinou významnou částí populace, která má vřelejší vztah k jiným rasovým skupinám než ke své vlastní: bělochy hodnotí jako línější, násilnější a méně inteligentní než černochy. Mezi bělošskými liberály 87 % tvrdí, že „rostoucí počet lidí mnoha různých ras, etnických skupin a národností“ činí USA lepším místem k životu.“ Jenže není to tak, že kážou vodu, ale pijí víno. Rozsáhlý výzkum totiž dokazuje, že bílí liberálové v USA a Velké Británii hlasují nohama úplně jinak, než u hlasovacích uren – a stěhují se převážně do takřka výlučně bílých oblastí.

Výsledky britského sčítání lidu potvrzují, že lidé z menšin se stěhují do etnicky rozmanitějších oblastí častěji než běloši. Obrázek 1, založený na 1% propojeném vzorku ze sčítání lidu Anglie a Walesu, ukazuje, že mezi lidmi, kteří se stěhují z nejrozmanitější pětiny okrsků (v průměru 66% menšin), se jak běloši, tak menšiny stěhují pryč od rozmanitosti – z nutnosti, protože jejich jedinou volbou je podobná nebo nižší úroveň rozmanitosti. Průměrný bílý Brit se však stěhuje do oblasti o plné tři pětiny méně rozmanité (v průměru 13 procent menšin), zatímco typická menšina se stěhuje do čtvrti o jednu až dvě pětiny méně rozmanité (v průměru 27 až 43 procent menšin).

Etnické rozdíly na obrázku 1 by mohly jednoduše odrážet preference menšin, nikoli bělochů, ale dva důkazy naznačují, že na preferencích bělochů skutečně záleží. Zaprvé, studie konzistentně zjišťují, že běloši preferují, aby v jejich sousedství byl vyšší podíl jejich vlastní skupiny než černošských, hispánských nebo asijských respondentů. Za druhé, bělošské čtvrti, města a státy mají tendenci zaznamenávat absolutní nárůst bělošské populace nebo alespoň menší pokles ve srovnání s etnicky více promíchanými místy.

Obrázek 2 ukazuje, že v roce 2000 došlo v metropolitních oblastech bělošských států, jako je Idaho nebo Utah (například Boise nebo Salt Lake City), k nárůstu bělošské populace, zatímco v metropolitních oblastech etnicky nejrozmanitějších států, jako je Kalifornie a Texas (například Los Angeles nebo Houston), došlo k výraznému poklesu bělošské populace. Zatímco jeden relativně rozmanitý stát, Nové Mexiko, a některé středně rozmanité státy, například Nevada a Jižní Karolína, si udržely bělošské obyvatelstvo v metropolitních oblastech, obecně platí, že v metropolitních oblastech v rozmanitých státech dochází k rychlejšímu absolutnímu úbytku bělošského obyvatelstva. Totéž platí na místní úrovni ve Velké Británii i v USA, s výjimkou malého počtu gentrifikujících se čtvrtí ve městech s vysokými příjmy, jako je Londýn nebo New York.

Takže běloši se stěhují mezi bílé. Liší se však v tom bílí konzervativci a liberálové? Podívejme se nejdříve na Velkou Británii. Nejlepším měřítkem odporu k etnické diverzitě je hlasování pro Brexit, protože odpor k imigraci byl zdaleka nejdůležitějším prediktorem toho, zda člověk hlasoval pro odchod z Evropské unie. Obrázek 3 využívá 40tisícový průzkum Understanding Society, který každoročně sleduje stejné osoby. Ale ať už se podíváme na podporu brexitu (jak je znázorněno na obrázku 3), levicové a pravicové hlasování nebo podporu populistické Strany nezávislosti Spojeného království či Britské národní strany, bílí liberálové a konzervativci si pro stěhování vybírají podobně etnicky (ne)rozmanité oblasti.

Studie v USA je poněkud složitější, protože zde chybí rozsáhlé průzkumy s vhodnými otázkami. Pomocí geodatování silně pro-trumpovských a protitrumpovských účtů se podařilo zjistit, že běloši mají tendenci stěhovat se do bělošských čtvrtí. Chovali se však bílí pro-a protitrumpovští Američané s podobně jako britští příznivci a odpůrci Brexitu? Ano. Výsledky této analýzy jsou uvedeny na obrázku 4 a potvrzují britská zjištění – totiž že běloši, kteří byli silně proti Trumpovi, se stěhovali do míst, která byla stejně bělošská jako místa, kde byli běloši, kteří Trumpa silně podporovali.

Obrázek 5 ukazuje, že běloši, kteří si přejí velké omezení imigrace, se stěhují do míst, která jsou stejně málo etnicky smíšená jako ti, kteří si přejí její zvýšení.

Dosavadní poznatky ukazují, že bělošští liberálové a konzervativci mají stejné vzorce domácí migrace, ba dokonce že bílí liberálové častěji opouštějí etnicky smíšená místa než bílí konzervativci. Údaje Understanding Society ve Velké Británii ukazují, že bílí Britové, kteří chtějí zůstat v Evropské unii, se stěhují do bílých čtvrtí dokonce o několik procentních bodů častěji než jejich probrexitové protějšky. Proč je tomu tak?

Etnicky smíšené městské čtvrti mají tendenci k vyšší fluktuaci. Protože bílí konzervativci jsou ve svých vazbách stálejší než bílí liberálové, jejich sklon k odchodu se je obecně menší, než u bílých liberálů. Čistý výsledek je překvapivě takový, že bílí liberálové mají větší tendenci „utíkat“ z multikulturních čtvrtí než bílí konzervativci. Podobně švédská studie zjistila, že v etnicky smíšených čtvrtích běloši, kteří zůstali, vyjadřovali negativnější postoje vůči přistěhovalcům než běloši, kteří odešli.

Sečteno a podtrženo: bílí liberálové možná hlasují pro toleranci a multikulturalismus u volebních uren, ale nohama hlasují jinak…