MMF: Zvýšit produktivitu práce |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Šéfka MMF Kristalina Georgievová prohlásila, že EU se přestala ekonomicky vyvíjet a potřebuje hluboké reformy. Jak známo vzkřísit mrtvolu se zatím podařilo jen Kristovi, EU se asi ekonomicky už nezvrávorá, ale nic není ztraceno, entusiasmus evroopskounijní mládeže vzkřísil z mrtvých politickou mrtvolu Leyenovou. Západní společnost geneticky mutovala do systému finanční postdemokracie a k tomu se v Evropě přidala kontrakce blahobytu, občanských práv a ztráta tradičních parametrů, bez nichž nebyl možný život ani v obdobích socialismu. Bruselská mocenská klika se domnívá, že Orwellem popsané nahrazení starého jazyka cool terms v kombinaci s lžipravdou stačí, aby bylo všechno v pořádku. Není tomu tak. Americká část západního světa se pomalu vrací k tradičním parametrům produktivní ekonomiky, ale hexe v Bruselu a její věrní setrvávají na starých dogmatech a infantilně nás vábí ke společné sebevraždě. Zdálo se, že lidová nevolnost z bruselských mocných smete tuto kastu a v evropských volbách zvítězí vlastenecké síly, ale i když síla zdravých politických sil narostla, lžipravda je natolik silná, že si udržela moc, občas i podvodem.

MMF ve své zprávě upozornil na zvětšující se rozdíl mezi americkým a evropským hrubým produktem. MMF mluví o stárnutí evropské pracovní síly a nízkém růstu produktivity. Do konce třicátých let poroste evropské HDP o 1,4% ročně, americké o 2,3%. Ředitel evropské divize MMF Alfred Kramer tvrdí, že EU má zcela fundamentální problémy, které jdou desetiletí zpátky. Na počátku tisíciletí byl hrubý produkt na hlavu v EU a v USA totožný, dnes je evropský o 30% menší, je to nepředstavitelně velký rozdíl, který unijní politika přejde mlčením. Podle MMF špatné evropské perspektivy jsou důsledek slabé úrovně investic a nízké produktivity. Rozdíl mezi EU a USA se dotýká všech sektorů, ale je obzvlášť patrný v oblasti technologií. Evropská produktivita v podstatě stagnovala na úrovni 2005, zatímco americká narostla o 40%. Evropě se urgentně nedostává podnikatelská dynamika. Země EU mají být víc kompetitivnější a dynamičtější a víc se integrovat, radí MMF, ale to je naprosto utopická rada v systému totální reglementace všeho. Jak se může česká závislá a cizím zájmům podřízená ekonomika někam integrovat, česká ekonomika se už nemůže víc podřídit skomírající unijní ekonomice. Evropská unie zlikvidovala po listopadových politických změnách nově se rodícího podnikatelského ducha státu.

Evropská unie se potácí ve velkých ekonomických problémech a příští komisařka Teresa Ribera, která má mít k Leyenové velmi blízko, vyloučila jakoukoliv změnu zelených cílů, spalovací motory skončí, jak plánováno, v roce 2035. Jedinou možností jejich uchování by byl zelený plyn, ovšem Evropa nemá dostatečnou kapacitu obnovitelných zdrojů energie na výrobu vodíku, vyřešit dilema by mohla jaderná energie, ale za deset let se moc atomovek nestihne. Ribera celoplošně potvrdila politiku zelené energie, nejen, že to znamená podcenění nákladů na tuto politiku, ale i dalších méně intuitivních faktorů. V posledním přehledu Mezinárodní agentury pro energii se na str. 398 píše, že Agentura na základě projekcí zrevidovala úlohu uhlí, do roku 2030 naroste spotřeba uhlí oproti dnešku o 6%. Agentura nepředvídá oproti evropskounijnímu dogmatu nárůst procenta obnovitelných zdrojů a snížení procenta fosilních zdrojů. Jak roste potřeba elektrické energie, tomu odpovídá nutnost nalézt zdroje její produkce, takové je logika všude jinde mimo Evropskou unii.

Umělá inteligence (AI), která dnes stojí v centru technologického pokroku má velké nároky na spotřebu elektrické energie, Teresa Ribera, Leyenová a jejich servilní český apendix mohou zablokovat uplatnění umělé inteligence v našich zemích. Zvedání cen elektrické energie v situaci průmyslového propadu je velkou záhadou unijní politiky. Svět opustil zelenou politiku už kolem 2020 a česká politika i za cenu neúnosných nákladů nebo příp. likvidace naší ekonomiky sleduje unijní nesmyslnou politiku nebo na ní přímo participuje. Úderem do tváře bruselským mocným musí být informace o tom, že uhlíková stopa AI převýší stopu po letecké dopravě, odhaduje se 3%-4% podíl AI na celkových emisích. Nekonečné algoritmy AI a ochlazování datových center kladou obrovské nároky na elektrickou energii. Např. v Iowě spotřebují datová centra 6% celkové potřeby vody. Podle Goldmann Sachs Research datová centra absorbují 2% celkové spotřeby elektrické energie a tento podíl rychle poroste. Tak jako první průmyslová revoluce nemohla být nesena dřevěným uhlím, tak dnešní technologickou revoluci neutáhnou větrné strašáky rozseté po evropské krajině.