Může si Izrael dovolit postavit se Americe?




Sdílet článek:

I365NEWS

Netanjahu se obrací na Kongres, protože nemá jinou možnost.

Nelze popřít silné napětí mezi Bidenovou administrativou a izraelskou vládou kvůli válce, kterou proti Izraeli vede Írán a jeho zmocněnci.

Minulý měsíc izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně obvinil amerického prezidenta Joea Bidena, že zadržuje zbraně a munici pro bojující židovský stát.

O dva týdny později předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Michael McCaul prohlásil, že USA zadržují Izraeli nejméně sedm zbraňových systémů.

Od pogromu palestinských Arabů v jižním Izraeli 7. října Amerika jednou rukou Izraeli dává, zatímco druhou ho spoutává.

Bidenova administrativa přiměla Izrael zpomalit jeho snahu zničit Hamás v Gaze, opakovaně nutila Izraelce k paralyzujícím jednáním o příměří, která dávala Hamásu převahu, a trvala na dodávkách humanitární pomoci, kterou Hamás většinou ukradl, aby se posílil.

Zásadní je, že USA přiměly Izrael, aby nepodnikl včasnou preventivní akci proti Hizballáhu v Libanonu, kde tato teroristická skupina usadila mezi civilním obyvatelstvem přibližně 150 000 raket a střel. V důsledku toho došlo ke stovkám raketových a střelných úderů na severní Izrael, přičemž za posledních devět měsíců muselo své domovy opustit více než 60 000 Izraelců a rozsáhlé oblasti horní Galileje byly vypáleny do základů.

Íránský režim prohlásil, že pokud bude Hizballáh vážně napaden, Írán Izrael „vyhladí“. Šéf zahraničních vztahů Hizballáhu Chalíl Rizk minulý měsíc v televizi Al-Manar řekl: „Je to teď válka s Izraelem? Moje odpověď zní, že to není válka s Izraelem. Izrael je pouze nástrojem. Hlavní válka, skutečná válka, je s Amerikou.“

Přesto je zarážející, že Bidenova administrativa chce, aby se posílený Írán stal klíčovým pilířem budoucí architektury Blízkého východu. Údajně věří, že to povede ke „stabilitě“. V souladu s tím USA ve skutečnosti chrání Írán před Izraelem, národem, který se genocidní íránský režim zavázal vyhladit.

Dokonce i když Írán v dubnu vypálil na Izrael příval raket a bezpilotních letounů a Amerika a další země se snažily pomoci je vyřadit, USA zabránily Izraeli v rázné odpovědi.

Začátkem tohoto týdne deník The New York Times informoval, že Netanjahu tvrdě tlačil na Bidena, aby zasáhl Írán a nevypadal slabě. „Řeknu to naprosto jasně,“ řekl prý Biden Netanjahuovi v telefonickém rozhovoru. „Pokud zahájíte velký útok na Írán, jste v tom sami. Uděláš to a já končím.“

Americký ministr zahraničí Antony Blinken uznal, že evakuace severu pod každodenními raketovými a raketovými útoky Hizballáhu znamenala zmenšení Izraele.  Přesto se chová, jako by tento neúnosný vývoj vycházel z izraelských akcí v Gaze a že tamní příměří by vrátilo Hizballáh zpět do jeho lóže.

V souladu s tím USA slavnostně „vyjednávají“ s Hizballáhem, stejně jako „vyjednávaly“ s Íránem. Bidenovci skutečně věří, že genocidním fanatikům lze rozmluvit jejich záměr vraždit, ničit a dobývat. To je více než groteskní.

Hizballáh by samozřejmě ukončil své útoky, kdyby Izrael nyní ukončil válku v Gaze, kde Hamás stále není dobyt a rukojmí jsou stále vězněni, protože by to znamenalo, že Izrael kapituloval a byl fatálně oslaben.

Hizballáh by si mohl dát na čas, než zahájí ještě smrtonosnější útoky ve stylu 7. října a vybere si pohraniční obce na severu Izraele. Takto by mohl pokračovat donekonečna. A mezitím Írán získá bombu.

Írán možná skutečně nechce válku hned teď. Současná situace mu vyhovuje jako součást jeho strategie opotřebování: obklíčit Izrael terorem, vystavit ho nekonečným útokům, ochromit jeho ekonomiku, demoralizovat jeho obyvatele, aby jich stále více utíkalo, a nakonec ho zničit s pomocí světa, jehož mysl a instituce Írán pomohl otrávit proti židovskému národu.

Hizballáh musí být neutralizován. Nyní však prohlásil, že pokud proti němu Izrael zahájí totální válku, bude to válka s Íránem.

Jedinou cestou z této noční můry je zasáhnout hlavu samotného hada v Teheránu. Izrael si nemůže dovolit čekat, až Haifa nebo Tel Aviv začnou utrpět masivní ztráty od rozsáhlého arzenálu Hizballáhu nebo samotného Íránu. Tváří v tvář takovému nepříteli je nezbytný preventivní úder, který získá iniciativu.

K tomu však Izrael potřebuje Ameriku. A není zdaleka jasné, zda by Bidenova administrativa přišla Izraeli na pomoc i ve válce omezené na Hizballáh, v níž by se však Írán spolu se svými zmocněnci v Iráku, Jemenu a na sporných územích Judeje a Samaří rozpoutal.

Za těchto hrozivých okolností se Netanjahu za tři týdny chystá do Ameriky, aby promluvil v Kongresu. Mezi mnoha lidmi, kteří ho nesnášejí a nedůvěřují mu, panuje nervozita a kritika, že kritikou Bidena tak blízko prezidentských voleb může špatnou situaci ještě zhoršit.

Panují obavy, že by mohl zopakovat to, co podle těchto lidí přineslo škodlivý výsledek, když v roce 2015 vystoupil v Kongresu ve snaze odvrátit jadernou dohodu prezidenta Baracka Obamy s Íránem.

Obama ho přelstil několika efektními kroky v Beltwayi a dohoda byla řádně uzavřena. Netanjahuovi kritici tvrdí, že tím dosáhl jen zlé krve s Obamou. Stejné obavy panují i ohledně pravděpodobného vlivu Bidenovy návštěvy tento měsíc.

Tím se však věci vracejí zpět na začátek. V obou případech se Netanjahu rozhodl vystoupit v Kongresu, protože již tak zarytě nepřátelská administrativa představovala pro Izrael takové nebezpečí, že nemohl mlčet.

V roce 2015 měl morální povinnost vyložit Kongresu a americkému lidu hrozivé důsledky Obamovy dohody s Íránem. Toto varování se plně potvrdilo. V roce 2024 má Netanjahu morální povinnost vysvětlit Kongresu a americkému lidu hrozivé důsledky ústupků Bidenovy administrativy vůči Íránu, proč Izrael vede válku o své přežití, která nemá obdoby od jeho založení, a že válka na sedmi frontách proti němu je pouze úvodním výstřelem ve válce Íránu proti Americe a Západu.

Netanjahuovi kritici si neuvědomují, že je to mimořádně opatrný politik. Své stížnosti na Spojené státy jen zřídkakdy vyjadřuje na veřejnosti. Když tak učiní, znamená to zoufalství. Je to proto, že cítí, že nemá jinou možnost.

Proto se v roce 2015 obrátil na Kongres. Proto se obořil na Bidenovu administrativu, že zdržuje dodávky zbraní nezbytných pro válečné úsilí. A proto si znovu razí osamělou cestu zpět do Kongresu.

Jeho cílovou skupinou nejsou jen američtí zákonodárci. Není to jen americký lid. Je to také arabský a muslimský svět, který pozorně sleduje a kde jsou sázky pro Izrael velmi vysoké.

To, co inspiruje agresi a válku na Blízkém východě, je totiž především pocit slabosti. Pokud bude Bidenova administrativa považovat Izrael za zastrašený a donucený ke kapitulaci, arabský a muslimský svět tuto slabost ucítí. Arabové proto mohou ustoupit od svých nedávných historických nabídek přátelství nebo Írán přikročí k útoku. Je proto nezbytné, aby Izrael byl viděn jako ten, kdo se postaví Americe.

Jak poznamenal bývalý izraelský diplomat Yoram Ettinger, ministerstvo zahraničí od roku 1948 systematicky vyvíjí na Izrael nátlak, aby jednal v rozporu s vlastními bezpečnostními požadavky.

A nikdy se nepoučí ze zkušeností. Obamova a Bidenova strategie appeasementu posílila Írán, vytvořila podmínky pro pogrom 7. října a vede svobodný svět ke katastrofě.

Jak řekl Ettinger, otázka nezní, jestli si Izrael může dovolit postavit se Americe. Jde o to, jak by si Izrael mohl dovolit proti ní nevystoupit.

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (12 votes, average: 4,67 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*