Mýtus o budoucí výhodě elektromobilů definitivně padl, realitou bude úplný opak |

Sdílet článek:

Elektrická auta trápí spousta problémů, naprostou většinu z nich by ale lidé byli schopni skousnout. Co majoritně neskousnou, jsou vysoké ceny resp. jejich poměr k užitné hodnotě. Právě tady se elektromobily měly stávat jen lepšími, nic takového se ale dít nebude.

Už léta se nám od politiků, výrobců aut i fanoušků elektromobilů dostává informací, dle nichž by bateriová auta měla v budoucnu radikálně zlevnit a stát se stejně dostupnými či ještě dostupnějšími než konvenční vozy. Tato očekávání vycházela z premisy, že s vyšší produkcí dojde k rozmělnění vysokých nákladů, co ale platí u jednoho produktu, nemusí platit nutně u jiného.

Ano, základní ekonomická matematika funguje pořád stejně a například vývojové náklady rozprostřené mezi milion vyrobených aut budou z hlediska ceny jednoho vozu pochopitelně nesrovnatelně nižší, než když do prodeje dostanete 50 tisíc aut. Elektromobily jsou ale v jedné věci ošidné. Jejich cenu neurčují v prvé řadě vývojové náklady ani obvyklé komponenty, ale baterie. U nich jsou úspory z rozsahu mýtem, který mnohokrát popíral třeba slavný automobilový manažer Bob Lutz. A čas mu dává zapravdu.

Na baterie totiž potřebujete velké množství vzácných kovů, které jsou… vzácné. Jsou drahé, jejich těžba je omezená a s rostoucí poptávkou se stávají stále dražšími. Za normálních okolností by si s tímto poradil trh a nasměroval automobilky k efektivním řešením, nedovolil přetáhnou jednu ze stran. Jenže trh byl ubit (nejen) Evropskou unií a automobilky nepracují jen s nabídkou, poptávkou a skutečnými cenami. Pracují primárně s nařízeními EU, přes kretá nejede vlak. Pravidla EU elektromobily zatím nepřímo diktují, poptávka po materiálech potřebných na výrobu baterií uměle roste a nabídka ji nestíhá. Co to asi může způsobit?

Na to není třeba doktorát – kde poptávka převyšuje nabídku a není možné situaci vyrovnávat jakýmkoli konkurenčním produktem (protože už dnes nemůžete prodat spalovacích aut, kolik chcete, jsou zatížená extrémními pokutami za „nadlimitní emise CO2”), tam ke zlevňování nedochází nikdy. Výrobci se naopak budou dále předhánět v tom, kdo zaplatí více za omezené množství materiálu, aby následně mohli vyrábět auta, na kterých zákazníci sice nebazírují, EU ale ano.

Tato slova nelze označit za malování čerta na zeď, nově je můžeme opřít i o zprávu analytické společnosti E Source. Ta se na elektromobily specializuje a uvádí, že v současné době vychází jedna kilowatthodina v případě kapacity baterií na 128 dolarů (cca 3 000 Kč). V příštích čtyřech letech by nicméně měla vzrůst na 138 USD (3 250 Kč). V důsledku toho by nakonec elektromobily v půlce dekády měly stát o 1 500 až 3 000 USD (asi 35 až 71 tisíc Kč) více než nyní.

„Poptávkové tsunami je na dohled. A nemyslím si, že je na to bateriový průmysl připravený,“ uvedl k tématu Sam Jaffe, viceprezident společnosti E Source, který má na starosti právě problematiku spojenou s akumulátory. I z toho důvodu již došlo k úpravě někdejších prognóz, oproti nim nejen nemá dojít ke zlevnění, ale naopak ke zdražení. Pozoruhodné také je, že předpokládané prodeje elektrických aut mají být v roce 2026 nižší o 5 až 10 procent ve srovnání s předchozími odhady. A to se pořád bavíme o relativně optimistických vyhlídkách.

Zlevňování elektrických aut je zkrátka mýtus, který se do vynalezení úplně jiného způsobu uchovávání energie, než jsou dnešní akumulátory, nemůže naplnit. Předpokládáme, že EU a jí podobní se nechytnou za nos, ale půjdou cestou dalšího umělého zdražování spalovacích aut, aby dosáhli cenové parity z druhé strany. To ovšem bude znamenat jediné – drahé bude vše, to chtěné i nechtěné. Sami nejlépe víme, že budování světa umělým zdražováním efektivního a žádaného není cesta jinam než do pekel a docela nás fascinuje, že po ní politici dále chtějí kráčet, neboť i je stáhne právě tam. Strůjcem svého štěstí je ale každý sám.