O příčinách války

LIBOR ČÍHAL

Bývalý španělský senátor, poradce ukrajinské vlády (2013-14) a od roku 2016 až po rozpuštění v 2023 člen řídící rady kyjevského Mírového institutu Luis Fraga, píše velmi fundovaně v El Manifiesto o příčinách krvavé války na Ukrajině. Fraga v roce 2011 inicioval parlamentní skupinu přátelství s Ukrajinou. 24. června se odehrálo něco velmi nebezpečného, žoldnéři Wagnera rozehráli hru se státní mocí, která měla blízko k pokeru. Bezpochyby velké potenciální nebezpečí fatálního chaosu, který by Ukrajina využila a vstoupila na Krym, následovalo by použití jaderných zbraní. Tato episoda vede k zamyšlení nad spoustou chyb, které doprovází všechny zúčastněné strany. Příčinou všech chyb, jak to bývá, je špatná počáteční kalkulace, v tomto případě Evropy, Ruska a Ukrajiny. USA profitují.

V důsledku ukrajinského konfliktu se octlo Německo v recesi a k tomu zažívá vysokou inflací. Země největší ekonomické vahy v Evropě, kde vládne to nejhorší od světové války, čelí velkému riziku deindustrializace. Vysoké daně, inflace a náklady na energii vyprovokovaly lavinovou delokalizaci německých firem. V konfliktu, kde energie je tak klíčová, Berlín bez protestů akceptoval podmiňování plynovodů svými údajnými přáteli, přitom plynovody proudila do země levná ruská energie.

Evropské chyby začaly v okamžiku, kdy elity a veřejné mínění přijaly jako neoddiskutovatelný fakt vysvětlení, že důvodem války je Putinova imperialistická agrese proti evropské demokracii, a znamená to nebezpečí pro celou Evropu. Pokud by to byla pravda, daly by se sankce, které přivedly Německo do recese, s jistou rezervou pochopit. Pokud je tato oficiální konstrukce falešná kvůli vadnému chápání reality, čelíme dík stupiditě evropských elit hroznému jevu, který nemá od založení EU paralelu. Rozsáhlé poškození Evropy. Špatné hodnocení ukrajinských událostí je založeno na dvou chybách: válka nezačala v roce 2022, ale v 2014 v důsledku maidanského státního převratu, který svrhl demokraticky zvoleného prezidenta a zahájil občanskou válku. Jako poradce ukrajinské vlády jsem tento státní převrat zažil na vlastní kůži a mohu dosvědčit jeho průběh. Organizaci připravil Washington se Sorosovou spoluúčastí. Ve Washingtonu se Soros seznámil s oligarchou Porošenkem, nechutný typ, který chtěl být prezidentem. Otevřela se katastrofa, kterou zažíváme. Porošenko proti dohodám s Ruskem akceleroval pod diktátem Washingtonu přičlenění Ukrajiny k NATO. S Merkelovou a Hollandem Porošenko dojednal Minské dohody, ale proti jejich duchu inkriminoval jazyk poloviny obyvatelstva, ruštinu. Řada těchto vadných kroků učinily válku nevyhnutelnou, a válka začala v roce 2014. Druhou evropskou chybou je tvrzení, že Ukrajina je evropskou demokracií, které mainstream zarputile propaguje. Nemůže být demokratickou země, která zakáže opozici a její vůdce uvězní. Pro přesnost, nejnebezpečnější z místních oligarchů Kolomojský investoval do Zelenského prezidentské kariéry. Oligarcha i prezident se po zvolení neobyčejně obohatili. Kam asi padá západní pomoc Ukrajině, jedné z nejzkorumpovanějších zemí na světě? Evropu na její sebevražedné cestě to nezajímá. Protiruské sankce absurdně Evropě ublížily, ale Ukrajině neuškodily.

Hlavní ukrajinskou chybou bylo odmítnutí decentralizace a respektu k dalším jazykům, kterými se v zemi mluví. Její nejhorší politici tomu nechtěli rozumět a zatáhli zemi do konfliktu se svým sousedem. Mezitím EU a USA subvencovaly protiruské provokace na Ukrajině. Ukrajinci jsou dobrým národem, ale o to horší jsou ukrajinští politici. Na Ukrajině neexistují politické strany, existují organizace oligarchů. Putin si byl vědom tohoto velkého nebezpečí a v Rusku se s oligarchy vypořádal.

Ruské chyby mají několik poloh. Invaze 2022 má různé geopolitické a strategické hodnocení. Vojenští experti analyzují evidentní taktické a logistické chyby při zahájení operace, měla trvat 10 dní a trvá už 500, a stála už mnoho životů. Stratégové operace se domnívali, že ruské obyvatelstvo Ukrajiny se přidá na ruskou stranu – s jejich podporou počítali – když začali padat bomby, obyvatelstvo se obrátilo proti. Další chybou bylo, že nepočítali se zarputilostí NATO, v důsledku invaze se Ukrajina stala de facto členem NATO, navíc k alianci přistoupily Finsko a Švédsko. Hlavní ruská chyba však vězí jinde. Není to hlubinná chyba, ale chyba formy. Rusko se nesnažilo získat a udržet přátele po světě. Rusko se chovalo stejně k zemích, kde se rýsovalo přátelství a rozvoj vztahů, jako k zemím, kde se nerýsovalo nic nebo i nepřátelství. Není to chyba ruských diplomatů, ale zděděného byrokratického systému. Je velkou chybou, že instrumenty, které mají budovat image Ruska a jeho zahraniční politiky nejsou efektivní a na výši. Je to tragická chyba, protože ruská populace – vynikající lidé – nemá nic proti Evropě. Např. ruská vízová politika vypadá jako by ji dizajnovali anglosaští nepřátelé Ruska, naproti tomu Ukrajina bez ohledu na reciprocitu zrušila vízovou povinnost. Politika gest je mnohem důležitější než se může jevit.

Americké chyby v konfliktu nejsou pozorovatelné, protože USA jsou hlavním profitujícím. Spojené státy dosáhly čeho chtěly: oslabit Rusko a zabránit evropské energetické alianci mezi Evropou a Ruskem, která je logická a žádoucí. I zde profitují, prodávají do Evropy plyn mnohem dráž než když tekl z Ruska. Plyn a zbraně. Stejně jako v roce 1914 pozorujeme dnes konjunkci nahromaděných chyb všech stran. I tenkrát se dalo konfliktu předejít. Blíží se dnes nukleární katastrofa? Zatím ne, ale nelze to vyloučit, závisí to od toho zdali k tomu bude muset Rusko sáhnout.

(13 votes, average: 4,15 out of 5)

Loading...