O smutných prvenstvích Norů

Ať již o nejnižším počtu nemocničních lůžek, nejvyšším počtu osob v produktivním věku (kteří nejsou důchodci) mimo trh práce (mj. ze zdravotních důvodů anebo proto, že se jedná o nemotivované migranty), rekordní míře sebevražd, předávkovaných drogami či nejvyšším osobním zadlužení v poměru k příjmům: o tom jste si na mém blogu již mohli přečíst někdy i vícekrát. A nyní si můžete rozšířit obzory dalšími ukázkami, podle nichž se Norsko nalézá na chvostě Evropy a někdy i světa.

Země paradoxů nepřekvapí vážně vůbec ničím: Norské silnice jsou podle deníků Dagbladet, Aftenposten ad. statisticky nejhoršími v Evropě. Z 134 zemí skončilo Norsko podle jednoho průzkumu Harvardovy Univerzity mezi manažery s velikou mezinárodní zkušeností dokonce na 48. místě, což dělá zemi srovnatelnou s Albánií, Azerbajdžánem, či Etiopií. Ovšem hornatost terénu a tudíž vyšší náklady na stavbu silnic nemůže být výmluvou donekonečna. Silnice jsou na stávající ruch příliš úzké, nosnost nízká, navíc jsou uspořádány tak, aby všichni jezdili stejnou rychlostí. Dokonce v placatém terénu se dělají zatáčky, prohlubně a prahy, aby se zabránilo předjíždění. Efektivní, konkurenceschopné silnice jsou podstatným společenským základem v řadě zemí, ovšem Norsko k nim nepatří, a to navzdory tomu, že řada nových silničních projektů by se národněhospodářsky vyplácela.

Norské vlaky patří k nejpomalejším v Evropě. Byť mají hory a další složitý terén i další země, jezdí se s výjimkou některých zemí východní a jihovýchodní Evropy vesměs výhradně rychleji, uvádí servery www.nrk.no, deník Aftenposten a další zdroje. Průměrná rychlost mezi hlavním městem Oslem a třemi dalšími největšími městy je 75 km/h. U spojení s přestupy mezi vlaky je rychlost dokonce jen 53 km/h. Na některých tratích trvá jízda dokonce déle než v minulosti. Podle Norges Naturvernforbund, čili Norského svazu pro ochranu přírody, a serveru www.iradar.no potřebuje vlak z Osla do Trondheimu 50 minut více času, než před 22 lety. Přestože není důvod, aby mělo Norsko horší nabídku pro cestující než má, je tamní akutní skluz, pokud jde o neodkladnou údržbu, již natolik velký, že znalci pochybují o tom, zda se dá vůbec někdy dohnat. Schází i kompetentních lidí. Vše je koneckonců otázkou peněz a politických priorit. Podle serveru www.e24.no jezdí Norové ve výsledku toho ze všech Evropanů nejméně hromadnou dopravou: touto cestou je uskutečňováno ani ne jedenáct procent přepravy Norů.

Ovšem to nic není proti „zprávě hrůzy“, jak se dokumentací poslední příčky mezi zeměmi západního světa a vyvíjejících se ekonomik zaobírá deník Dagbladet, podle nějž a poradenské společnosti Menon Economics nevychází prý žádná země hůře, pokud jde o obchodování s jinými zeměmi. Hodnotový rozdíl mezi vývozem a dovozem nikdy nebyl větší. Žádná jiná země OBSE či BRICS neztratila za posledních 20 let podíly na globálním trhu tak rychle jako Norsko. Země zůstává pozadu s nejnižším vývozem západní Evropy v podílu na celkové tvorbě hodnot (HDP). Přitom objem vývozu je mírou konkurenční síly země. Jiné země exportně rostou rychleji než Norsko, a to nehledě na to, jestli se zahrnuje hodnota vývozu ropy a plynu, či ne. Průzkumy míry inovace hovoří o mnohem menší schopnosti inovace v Norsku než ve srovnatelných zemích, např. nedosahuje ani poloviny té ve Švédsku a Finsku. Souvisí to údajně i s tím, že Norsko utrácí v poměru k HDP méně peněz na výzkum a rozvoj, než činí v zemích OSBE průměr a nejméně ze všech severských zemí.

Norsko je zemí s nejvíce oceněními z Bocuse d’Or na světě, tj. mistrovství světa šéfkuchařů, a země se honosí několika restauracemi, jež jsou naprosto světové, mezi něž patří i několik nositelů michelinských hvězd. Avšak navzdory norským kuchařům, Norsku jako pořadatelské zemi Světového mistrovství v sýrech a natruc čistým, vynikajícím surovinám je Norsko podle úsudků www.tasteatlas.com vyhlášeno nejhorší gastronomickou zemí světa, pokud jde o pokrmy národní kuchyně. Skutečně je to tak zlé? Útěchu nepřinesl ani článek v časopise Forbes. Že by se to dalo vysvětlit jednoduchostí přípravy, či oblibou ve velmi jednoduchém dochucování povětšinou pouze solí a pepřem? Ve zvoleném stravování se přitom prý odráží jednak hon spotřebitelů za slevami, jednak nedostatečný výběr v potravinářských obchodech nesrovnatelný s průměrnými obchody dokonce na zapadlém venkově, dejme tomu, v takovém Finsku.

Norsko je podle norské pobočky Světového fondu na ochranu přírody v evropském měřítku údajně „nejhorší ve své kategorii“, pokud jde o ochranu šelem. Např. vlci žijí v celkem 28 evropských zemích a ve 22 z těchto zemí jich žije více než 200, zato v řídce osídleném Norsku s hustým výskytem kořistních zvířat šelem je populace na pokraji vyhubení a pravidelně sílí hlasy těch, jež usilují o vymýcení vlků a dalších šelem z norské přírody, z nichž nemalá část pochází ze Švédska, Finska a Ruska. Pro jsou zejména chovatelé ovcí a další venkované a konfliktní hladina je trvale vysoká. Pohled na znetvořená těla ovcí, či bezradné dlení jehňátek u těl jejich roztrhaných matek je vše, jenom ne pěkný. Jelikož Norsko je zemí vysokých nákladů a počet kusů ovcí na chovatele bývá malý, nejenže osobní finance chovatelů mu nedovolují, aby si připlácel na hlídače, nýbrž musí mít více zaměstnání, aby vůbec vyšli. Kvůli podnebí musí norští chovatelé na rozdíl od chovatelů jiných evropských zemí trávit čas navíc sklízením zimního krmiva; to ječas, který by jinak mohli trávit pasením ovcí. Ty se navíc lépe hlídají člověkem pomocí psa v otevřenější krajině. Dokonce ploty proti šelmám fungují jako další omezující činitelé, pokud jde o to, kolik kilogramů masa lze vyrábět. Paradoxně je každé kilo štědře dotováno, přesto se ho alespoň v posledních letech hromadí čím dále více v mrazírnách kvůli nedostatečné poptávce.

Což ale zní divně, bereme-li v potaz, že Norsko je podle magazínu Aftenposten Innsikt tou zemí světa, jež je se svými 36 % nejméně soběstačná co se týče zemědělských produktů. Třeba již zmíněné Finsko je soběstačné na 70 % a má za cíl nahradit veškeré bílkoviny v krmivu alternativami z vlastní výroby a zbavit se krmení sójou, jak píše list Klassekampen. Norsko dováží 61 % veškerého obilí a 52 % surovin na obohacení krmiva o výživné látky zejména pro chov prasat a kuřat a tento dovoz se od r. 2000 trojnásobil. V případě surovin na krmiva pro chované ryby pochází z dovozu 80 %. Země, odkud se vše toto dováží, je především Brazilie. Podle kritiků až trapným způsobem je na tom Norsko také špatně, co se týče ochrany lesů a částí svých výsostních vod. V cirkulární ekonomice je Norsko na chvostě s pouhými 2,4 % spotřebovanými zdroji vracícejími se zpět do koloběhu. Recyklace podle webu www.circularity-gap.world nikdy nebyla silnou stránkou Norů, jejichž spotřeba a plýtvání zdroji je stále větší.

Výsledkově jsou norští žáci podprůměrní. To např. podle mezinárodního průzkumu TIMSS mapujících vědomostí v matematice a přírodopisu mezi žáky 4. až 8. třídy ve více než 60 zemích zprostředkovaného deníkem Adresseavisen. Třeba v algebře a fyzice jsou na tom prachbídně. Kromě toho vedou prý nízké požadavky na děti učící se plavat, že Norsko, země vody v nejrůznějších podobách, vede na žebříčku utonulých osob. Podle zpráv norského statistického úřadu je Norsko jednou ze zemí OBSE s největšími rozdíly mezi chlapci a dívkami, pokud jde o schopnost číst. Kromě toho norské školství neumí vyrovnávat rozdíly mezi společenskými postaveními žáků a tak je souvislost a předurčenost mezi výsledky a zázemím žáků oproti jiným zemím silnější. Vysoko se neumístily ani norské univerzity. Obsadily místa nejníže na severu a Univerzita v Oslu je celosvětově až na 113. místě.

Ve zdravotnictví je situace složitější. Zatímco v diagnózách i léčbě některých chorob norské nemocnice vynikají, v dalších propadávají a k některým lékům se norští pacienti dostávají jako jední z posledních v Evropě, anebo se k nim nedostávají vůbec. O tom či o dalších smutných prvenstvích třeba někdy jindy.

Avšak o tom, že k napomáhání jejich vyřešení nepomůže každý druhý rok volit stejné strany, je podle jiných průzkumů přesvědčeno čím dále více Norů. Je to jako kupovat stejnou knížku stále dokola a přitom pokaždé očekávat nový obsah.