Text petice napsal ekonom Ludwig von Mises před osmdesáti lety v reakci na Rooseweltův plán pomoci ekonomice ve třicátých letech. Překvapivě ostrými slovy kritizuje zasahování státu do každodenního života svobodných občanů. Kdyby člověk nevěděl, že to je osmdesát let starý text, poznal by to?
V úvodu své knihy „Byrokracie” z roku 1944 shrnuje zakladatel rakouské ekonomické školy Ludvig von Mises obavy mnoha Američanů z byrokratického státu po masivních státních intervencích do soukromé sféry v době Rooseweltova Nového údělu ve třicátých letech. V doslovném textu jeho petice stačí změnit dvě slova, aby mohl být vcelku přesvědčivě vydáván za text současný.
Občanská petice
„Náš tradiční systém lidové ( původní text: americké) vlády byl postaven na oddělení moci zákonodárné, výkonné a soudní. Zákonodárci, nejdůležitější představitelé moci, jsou vybráni ve volbách. To znamená, že lidé, voliči, jsou jim nadřazeni. A navíc žádná ze tří složek státní moci nemá právo zasahovat do soukromého života občanům. Občan dodržující zákony byl svobodným člověkem.
Ale nyní se již po mnoho let a zejména od doby Evropské unie (původní text: Rooseweltova plánu New Deal) snaží mocné síly nahradit tento starý a dobře vyzkoušený demokratický systém tyranickou vládou neodpovědné a svémocné byrokracie. Byrokrat do svého úřadu není volen, ale je jmenován jiným byrokratem. Přivlastnil si značnou část zákonodárné moci. Vládní komise a úřady vydávají nařízení a regulace, které zasahují do každého aspektu života občanů.
Nejenže regulují záležitosti, které dosud byly osobní záležitostí, nebojí se vydávat regulace, které jsou v rozporu se stávajícími zákony. Prostřednictvím těchto kvazi-zákonů si úřady uzurpují pravomoc rozhodovat o mnoha důležitých záležitostech podle vlastního posouzení meritu věci, tedy zcela nekontrolovaně. Rozhodnutí a nařízení úřadů jsou vynucovány silovými složkami státu. Každým dnem si byrokraté přivlastňují více moci, celkem brzy budou řídit celou zemi.
Nemůže být žádných pochyb, že takový systém je v podstatě neliberální, nedemokratický a je v rozporu s duchem a textem ústavy a replikou totalitních metod nejhorších režimů. Je nasáklý fanatickým nepřátelstvím k soukromému podnikání a soukromému majetku. Paralyzuje podnikání a snižuje produktivitu práce. Nepozorným utrácením rozhazuje národní bohatství. Je neefektivní a nehospodárný.
Ačkoli to, co dělá, nazývá plánováním, nemá žádné definitivní plány a cíle. Není jednotný ani ucelený, neboť úsilí různých úřadů a agentur se kříží. Výsledkem je rozklad celé sociální struktury výroby a distribuce.”
Emocionální, ale adekvátní
„Tato vehementní obžaloba byrokracie je víceméně adekvátním, i když emocionálním popisem současných trendů ve společnosti.”
„Byrokracie je důsledkem a symptomem společenských změn s hlubšími kořeny. Charakteristickým rysem dnešní doby je trend nahrazování svobodného podnikání státní kontrolou. Mocné politické strany a zájmové skupiny horlivě žádají o veřejnou kontrolu soukromých aktivit. Neexistuje žádná oblast lidské činnosti, kterou by nebyli připraveni podřídit kontrole státních autorit. V jejich očích je kontrola státu všelékem.”
„Z důvodu stále nových progresivních politik rostou nové státní úřady jako houby po dešti. Noví úředníci se dychtivě snaží krok za krokem omezovat svobodu jednotlivce.”
Německý úředník, náš vzor
Němečtí obdivovači státu úmyslně zahalili státní úředníky gloriolou altruistického sebeobětování. Z jejich textů se vynořuje úředník jako svatá bytost, něco jako mnich, který se vzdal všech požitků, aby mohl sloužit ostatním.
V knize „Státní právo v německé říši” z třicátých let minulého století to autor popisuje takto: „Státní úředník nepracuje za mzdu, protože žádná mzda, jakkoli veliká, může být považována za adekvátní vzhledem k neocenitelným benefitům, které společnosti přináší jeho sebeobětující se úsilí. Společnost mu dluží ne mzdu, ale prestiž odpovídající jeho postavení v oficiální hierarchii. Je chybným označením nazývat jeho odměnu platem.”
„Společnost nemůže fungovat bez civilní vlády, určitá úroveň byrokracie je nezbytná. Co lidé odmítají, není samotná byrokracie, ale pronikání byrokracie do všech sfér lidského konání a života.”
Je-li někdo rozezlen všudypřítomnou byrokracií, rozhodně v tom není sám. Ludwig von Mises se takhle rozohnil již před dávnou dobou. Byrokracii asi opravdu neměl rád.
Překlad, mezititulky autor.
(5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Be the first to comment