Odchod!

Je už zatraceně pozdě. Slepá víra politicky korektních, levicově-liberálně pošahaných krajanů, že se nás to netýká, je právě důvodem toho, proč budeme opakovat selhání vlastní i ta švédská a ještě k tomu průšvihy dalších a to nejen severských zemích. Ono to totiž není jen o válce gangů, nýbrž o válce kultur a bezpočtu dalších problémů s migrací, k níž lze vystopovat všechny následky, jež jsem se na svém blogu nestydatě pokoušel nastínit. Problematická je veškerá migrace, nejen ta ze zemí nejmenovatelného náboženství a klanových kultur a vůbec není útěchou a vyvažující skutečností, že jsou mezi migranty i „slušňáky.“ Protože předem nevíme o tom, kdo přichází, ani zbla, a kdo chce být vystavován sázce, jež nemusí přežít, protože někdo do vaší země pustil někoho, kdo tu neměl být a politici nás všechny dost autoritářsky svévolně brali jako rukojmí?Švédskou specialitou jsou nastražené pumy, zato střelby mají Švédové společné s Norskem, jen je jich mnohem více. V Norsku, a to především v Oslu a okolí tu denně, onde nějak ob den, ovšem méně často než u Švédů skončí smrtí (jsou snad Norové lepší záchranáři?). Norové, anebo spíše jejich „noví krajané“ se raději bodají nožem, či bijí holýma rukama. Auta jsou zapalována jak u sousedů, tak u nás (dosud v Oslu bezmála 300krát za několik málo let, policie odložila skoro všechny případy). Ovšem znepokojivé je na tom všem to, že znepokojená je jen policie (co bychom od ní chtěli? Přiznává, že na tom přichází zkrátka) a ne politici, tedy ti, co mají moc něco změnit, kdyby chtěli, a to hlavně nyní, kdy dokonce i tomu zdrženlivá masmédia povolila uzdy a více píšou a mluví třeba o vraždách, jež byly objednány tu v Maroku, tam v Afghánistánu. Nicméně to extrémní násilí, včetně do nebe nejvíce volajících případů skupinového znásilnění, loupeží s prvky extrémního ponižování obětí atd. je norskými zpravodaji a hosty televizních a rozhlasových studií vysvětlováno jednak obchodováním s drogami, druhak nedostatečnou inkluzí, tedy začleněním do „nového nás,“ což je označení, jímž bez svědomí a bez svolení etnických Norů přepisují naše dějiny.

Než aby se omlouvali za dosavadní rétoriku vůči názorovým protějškům, přiznali se ke zradě vůči předkům i současným obyvatelům a otočili o 180 stupňů, přispěchají s výmluvami, jak jinak. Protože mocní a vlivní odevzdaně i nadále hledí k společnosti, kde jsou Norové, Švédové atd. jen jednou z mnoha etnik ve vlastní zemi, kde minulost a dějiny nic neznamenají ani kdo bude zemi obývat. Dokonce se osvědčilo, že člověk může pěkně dlouho žít i tam, kde není chtěný. Protože mu systém vyhovuje a vynáší, a protože jeho víra infiltruje sekulární stát a jeho lid a vzdoruje a projevuje nadřazenost jejich po staletích zaběhnutým normám a pravidlům.

Volné pole působnosti těm, co nám podřezávají větev, budou dále bez přestávky migrace zajišťovat tupé režimy, jež protěžují tupí voliči. Tak co se cílíte? Slepence lidí příliš odlišných a ze zástupných důvodů uměle a pokrytecky držených pohromadě se, jak dějiny mnohokrát ukázaly, časem stejně rozpadnou, může tedy dojít k balkanizaci/libanonizaci a příslušnost jednotlivých členů takového shluku osob bude převážně primitivnější – k vlastnímu kmenu, ovšem možná bude taková entita pro globalisty snáze ovladatelná.

Rozhovorů, o něž Sever nestál a stále ještě vůbec nestojí, je hodně a masmédia svým polarizujícím zkreslováním, mlžením, nálepkováním, znemožňováním, shazováním, vytěsňováním nepohodlných a vyvyšováním sebe samých nesou velkou část zodpovědnosti za zbídačený stav. Tyěm, jež varovali, nadávali do extrémistů, přitom největšími extrémisty byli politici a zástupci moci a masmédií. Vždyť dokážete si představit něco extrémnější, než je výměna obyvatel? Copak jsme něco méně, než nově přicházející? Nenasytné dychtění po více obyvatelích za každou cenu dělá starousedlíky cizí ve vlastní zemi a bere místním práci, neřešená a stupňující se kriminalita je dovádí k rezignaci nad zhoršující se bezpečností atd.

Nejen mezi severskými návštěvníky České a Slovenské republiky, nýbrž i v jejích norských komunitách se najdou lidé, jež se diví, proč se tolik Čechů a Slováků brání migraci. Kdyby bývali znali krajané zemí odstrašujících příkladů dějiny těchto i dalších nejen středoevropských zemí, pochopili by více tu naprosto mimořádnou situaci zejména ve Švédsku a proč nyní po odchodu/odsunu mírně řečeno problémových spoluobčanů volá čím dále více Švédů, čehož se ale politici a další vlivní vždy báli jako jednoho z nejnenávratnějších řešení selhávající politiky.

Komu záleží na budoucnost svého národa by si přece zpočátku tak lehkomyslně a znalostí dějin zbaveně nepočínal. Kdyby bývala byla pravdou to, co se nechal slyšet Ulf Kristersson, premiér Švédska, že „bezpečnost občanů je zodpovědností státu“, nikdy by se se svými předchůdci v dalších partajích nevydávali tou cestou, z níž nejspíše již nikdy nesejdou (protože rádoby „solidarita“). Ovšem překotně se nad nimi tyčící radikální situace si vyžádá radikální řešení. Výzvy typu „odložte si ty hedvábné rukavice“ jsou nyní mezi Seveřany na sociálních sítích častější. Přesto voličská svornost společně odvádí Sever do nezáviděníhodných konců a nemusí pomoci ani povolání armády na potírání násilí ve Švédsku, ačkoli je to podle některých z definice příznakem zuřící občanské války. Zato v Norsku, tady budou politici, samozvaní znalci a další „stroje na žvanění“ nanejvýše „sledovat vývoj nanejvýše ostražitě.“

Hanba, ostuda a trapas, aby se nyní třeba někde klepali strachem. Nejen na Severu provedli politici a jejich poradci zvláště ohavné zločiny, když chtěli totálně „prohodit“ vlastní nepočetná obyvatelstva navzdory tomu, že určitě věděli, jak fatálně to soužití dopadlo jinde. A o podrazy ani nešlo: Mělo a muselo se vědět, že v našem, národním, zájmu to politické směřování, z nějž se „nesmělo“ sejít, protože „rasistické“ a „nesolidární“ nebude. Následky dopadají na úplně všechny nehledě na to, jak se ještě dnes šermuje „norskými“, „švédskými“, či „západními“ hodnotami jedna radost.

Kdo vyhraje válku o Švédsko, Norsko, či další země, těžko říct. První zmíněná chce dokonce povolat armádu proti následkům vlastní protišvédské politiky. Vysoké mínění o příslušnících jinak neřešitelné víry mají zejména levicovo-liberální. Mnoho nepřizpůsobivých se najde i ve švédské armádě. Komu budou více loajální, když jde do tuhého? Nejen tam mají noví oblíbenci navrch a policie připouští, že se stále více míst vymyká jejich kontrole a díky tomu, co je vnucováno seshora se v takových zemích nemůže cítit v bezpečí nikdo.

Ať žije naivita, progresivismus, idealismus, nadšení ze všeho cizího a nadnárodního a dělení na „slušné“ a „neslušné“, „dezoláty“ a „nedezoláty“! Neboť v tom spočívá ona nevyčerpatelná motivace, jež nás burcuje k tomu, abychom další migrací a dalším množením problémů zachraňovali a spasili Norsko, Švédsko, Českou republiku, Slovensko …