Je právo na potrat ústavním právem stejně jako například právo na spravedlivý proces? Tuto otázku rozhoduje v současnosti americký Nejvyšší soud. Návrh jeho rozhodnutí unikl tento měsíc do tisku. Takto zdůvodňuje soudce Alito v návrhu rozsudku, že právo na potrat není v Ústavě zakotveno.
Potraty se v minulosti zabývalo několik rozhodnutí Nejvyššího soudu USA. Klíčovým rozsudkem je padesát let staré rozhodnutí Roe versus Wade, které vyvolalo velké kontroverze a dodnes rozděluje americkou společnost na dva nesmiřitelné tábory.
Rozhodnutí staré padesát let
V roce 1973 žalovala žena vystupující pod pseudonymem Jane Roe stát Texas za to, že jeho zákony zakazují potraty. Žena byla potřetí těhotná a dítě nechtěla. Stát Texas, ve kterém žila, v té době potraty zakazoval s výjimkou ochrany zdraví matky. Texas zastupoval státní zástupce jménem H. Wade. Případ skončil u Nejvyššího soudu, který většinou sedmi hlasů proti dvěma rozhodl ve prospěch Jane Roe.
Svým rozhodnutím soud stanovil, že právo na potrat je jedním ze základních lidských práv, které chrání Ústava, a že jeho omezení nespadá do kompetence volených zástupců lidu.
Aktuální ústavní pravidla
Soud v rozhodnutí Roe versus Wade nicméně stanovil pravidla pro potraty podle stadia těhotenství. Během prvních třech měsíců těhotenství nesmí stát do práva ženy na potrat jakkoli zasahovat. Pro třetí až šestý měsíc těhotenství mohou jednotlivé státy stanovit zákonem pravidla pro povolení potratu. V posledních třech měsících těhotenství může být potrat zakázán, pokud daný zákon zohledňuje zdraví matky.
Nejvyšší soud USA v současnosti rozhoduje, zda tento desítky let starý precedens zrušit. V minulém roce zakázal stát Mississippi potraty po patnáctém týdnu věku dítěte s výjimkou případů, kdy je ohroženo zdraví matky. Odvolací soud mississippský zákon zrušil s odkazem na rozhodnutí Roe versus Wade. Případ nakonec doputoval až k Nejvyššímu soudu, který řekl, že se jím bude zabývat.
V minulém týdnu poskytla neznámá osoba návrh rozsudku Nejvyššího soudu tisku, který jej zveřejnil. Jedná se o zcela mimořádnou událost a Nejvyšší soud zahájil vyšetřování s cílem zjistit pachatele úniku. Návrh rozsudku, který má 98 stran a jehož pravost Nejvyšší soud potvrdil, navrhuje zvrátit rozhodnutí Roe versus Wade.
Vybrané pasáže z návrhu rozhodnutí
Takto zdůvodňuje navrhující soudce Alito rozhodnutí soudu:
V době, kdy soud před padesáti lety rozhodl, zakazovalo ještě 30 států Unie potrat ve všech fázích těhotenství. V letech předcházejících rozsudku zhruba třetina států liberalizovala svoje potratové zákony, ale rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze Roe versus Wade tento proces násilně přerušilo. Soudce, který s rozsudkem nesouhlasil, uvedl, že se jednalo o „syrové využití soudní moci”.
Domníváme se, že předchozí rozhodnutí soudu musí být zrušena. Ústava Spojených států se nikde neodkazuje na potraty a právo na potrat není implicitně chráněno žádným ústavním ustanovením včetně 14. dodatku, na který se odvolává původní rozhodnutí Roe versus Wade. Ustanovení 14.dodatku garantuje některá práva, která nejsou zmíněna v Ústavě, ale každé takové právo musí být „hluboce zakořeněno v historii a tradici tohoto národa”. Právo na potrat do této kategorie nespadá.
Právo na potrat je také zásadně rozdílné od jakéhokoli práva, které spadá pod ústavní ochranu svobod. Právo na potrat je odlišné, což uznávají i předchozí rozhodnutí soudu, protože zabíjí to, co zákon dnes popisuje slovy „nenarozená lidská bytost”.
Je čas věnovat pozornost Ústavě a vrátit záležitost potratů do pravomoci zákonných zástupců lidu. Otázka, zda mají být potraty povoleny nebo zakázány a jakým způsobem případně omezeny, by měla být rozhodnuta stejně jako většina důležitých rozhodnutí v naší demokracii: občany, kteří se snaží přesvědčit jeden druhého, a ve volbách. To je to, co vyžaduje Ústava a vláda zákona.
Pozn.: Výběr, překlad a zkrácení autor.
Soudci v úkrytu
Po zveřejnění návrhu rozhodnutí soudu začali zastánci potratů demonstrovat před domy ústavních soudců, o kterých se domnívají, že podpoří zveřejněný návrh rozhodnutí. Soudce Alito, který je pod uniklým návrhem podepsán, byl poté odvezen na neznámé místo.
(5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Ano, právo na potrat patří k základním lidským právům. To, že ho někteří zločinci ženám odpírají, je dáno především jejich inklinováním ke zločinu, daném vyznáváním totalitní ideologie, vycházející některého ze tří zločinných pseudonáboženství, judaismu, křesťanství či islámu.
Je zajímavé, že hluboko do 19. století křesťanství prohlašovalo, že duše vniká do plodu až někdy kolem 7. měsíce nitroděložního života, a do té doby je to (zárodek či méně vyvinutý plod) “bezduchý kus masa”. “Ochrana života od samého početí” vznikla čistě jako snaha církví nějak znovudobýt ztracené pozice ve vlivu na populaci či vykompenzovat ztráty vlivu, ke kterým došlo v souvislosti s osvícenstvím a obecným pokrokem společnosti.
Pravo na potrat je jednou z mala veci ve kterych pravoverny krestan a libertarian shodu nenajdou. A kritizovat viru je hodne osemetne, lidstvu mnohe vzala ale i dala a rozhodne se nebavime jen o veroukach judajisticke tradice, potrat je tabu v mnoha dalsich kulturach. Jine zas vrazdi jedno z narozenych dvojcat.
Lidsky je to tezke rozhodnuti a zakon nezakon, nakonec s tim bude do konce zivota potencialni matka zit, nikdo jiny. Proto by se rozhodne nemely odehravat jako drive-in. Ale je dulezita i vyhrada svedomi, lekar nesmi byt nucen jej provest bez jasne indikace.
Ona výhrada svědomí je problematická v situaci, kdy má potrat zachránit ženě život. Jedná se o docela široké spektrum situací, od některých metabolických poruch, spojených s graviditou, přes proměnu plodu ve zhoubný nádor až po některé úrazy. Problémem je i onkologická léčba těhotné ženy, případně léčba některými toxickými antibiotiky (když jiná prokazatelně nezabírají), protože to je zpravidla neslučitelné s přežitím plodu ve zdraví. Jistě může být i problém s některými infekcemi, vedoucími k malformaci plodu – krátce před covidem “frčel” virus zika, vyvolávající těžké postižení mozku plodu.
IMHO by lidé, kteří mají s něčím podobným problém, vůbec neměli dosáhnout na lékařský diplom. Protože nemají na jeho vlastnictví morální předpoklady.
Není žádného práva na potrat ! Jakožto ani neexistuje právo na dítě, jak si namlouvají některé homosexuální páry. To jen naše zblblá pseudohumanistická společnost, snažící se hodnotit a regulovat každou činnost lidského života, chce mít nějakou právní normu a paragraf, jimiž by chtěla napravovat domnělé křivdy. Je to vlhký sen všech levicových pseudoliberálů, komoušů a podobných entit, mít společnost řízenou pomocí právních vyhlášek, etických kodexů a všemožných listin domnívajíc se , že tím si zajistí klid na práci a mír ve světě.
Tajemství života (nejen lidského) zůstane navždy skryto před těmi, kteří by ho chtěli zneužívat, tak to stanovil Bůh !
Je svědomím a odpovědností každé ženy jak se rozhodne. Pokud žena nechce dítě nic na světě ji stejně nedonutí ho donosit a vychovat. Mluvil jsem s ženami, které podstoupily potrat z nejrůznějších důvodů. Pro některé je to trauma na celý život, protože někde v hloubi duše cítily smutek z činu, který třeba z mladické nerozvážnosti učinily. Ale kdo jsme, abychom je za to soudili ! ?
Ne, nikdy v tomto nebudeme spravedlivý, protože neznáme tajemství života.
Žvást.
Žádné “tajemství života” neexistuje (resp. jen pro nevzdělané). Dnes už není technicky problém ani to, aby měli spolu dítě dva muži nebo dvě ženy. Existuje i dárcovství cytoplasmy, takže vzniklé dítě má tři rodiče: Toho, který dodal genetickou informaci v jádře spermie, toho, kdo ji dodal v jádře vajíčka a toho, kdo dodal mimojadernou genetickou informaci (která jde normálně společně s jádrem vajíčka). Dělá se to v případě, kdy mitochondrie matky obsahují letální geny, zpravidla pro některé fatálně končící svalové dystrofie.
A dnes už je technicky možné i opravit neprojevující se (resp. až na potomstvu) genetickou vadu ve vajíčku nebo ve spermii.