Petr Pavel mě příjemně překvapil

Petr Pavel se zúčastnil bezpečnostní konference v Mnichově a vyjádřil se tam i k situaci na Ukrajině. Zvolený prezident ČR Petr Pavel v sobotu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolal podrážděnou reakci ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby, když vyjádřil skepsi ohledně toho, že se Ukrajině podaří letos vyhrát válku, a řekl, že je třeba přemýšlet nad tím, jakým způsobem má být Rusko poraženo. Pavel varoval před možností rozpadu jaderné velmoci, kvůli čemuž by západní země mohly čelit dalším problémům. Kuleba na jeho slova reagoval prohlášením, že by spojenci měli Ukrajině věřit….Ze záznamu diskuse ale vyplývá, že se za Pavla postavil generál Petraeus. „Sdílím rezervovanost a opatrnost mého kolegy, generála ve výslužbě, který při svém posledním pověření tak efektivně a brilantně sloužil jako šéf vojenského výboru NATO, než vstoupil do ponurého světa politiky. Chtěl bych mu pogratulovat k jeho vítězství. Myslím, že existuje možnost vyjednaného řešení, kterého lze dosáhnout, když si Rusko uvědomí, že válka je neudržitelná,“ komentoval Pavlova slova Petraeus.

Pavel v podstatě vyjádřil hloubku problému, o níž se mimo jiné zmínil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten prohlásil, že Rusko musí válku prohrát, ne být vojensky rozdrceno. Tím defacto podtrhnul ty rysy války na Ukrajině, které by mohly „nepozorovaně“ přerůst ve světový konflikt obrovských rozměrů.

Mimo jiné, generál Jiří Šedivý se také k možným výsledkům války na Ukrajině vyjadřuje, a k otázce dobytí Krymu Ukrajinou se vyjádřil takto:

Lidovky.cz: Co kdyby se jim třeba otevřela cesta ke znovudobytí Krymu? Stálo by jim to za masivní ztráty?
Myslím, že Krym by byl zcela kritický okamžik, kde by se muselo opravdu velmi pečlivě zvažovat jak dál. Ztrátu Záporoží nebo donbaských republik by Rusové jistě snesli, ale u Krymu už to tak jisté není. Věřím, že by použili všechny prostředky k jeho udržení.

Lidovky.cz: Když říkáte „všechny prostředky“, máte skutečně na mysli všechny? Včetně taktických jaderných zbraní?
Dovedu si představit i demonstrativní jaderný výbuch – třeba nad Černým mořem nebo nad nějakou neobydlenou oblastí Ukrajiny. Nikoli zaútočit touto formou na vojsko, ale poslat varování: je tu něco, zač jsme ochotni obětovat všechno.

Za velmi problematické pak pokládám neustálé informace o tom, jak ukrajinská armáda „drtí“ tu ruskou. Na serveru msn.com se v podstatě každý den objeví nějaký snímek, který má dosvědčit „drtivou“ porážku ruských jednotek. Občas se dokonce zveřejňují snímky na údajně padlé ruské vojáky, u kterých je cedulka s písmenem Z (takže máme věřit, že to jsou ruští vojáci, kteří si cedulku se Z nosí sebou a když padnou, cedulka se správně postaví fotografovi) a pod obrázkem je text, který přebírá msn.com z oficiálních ukrajinských zdrojů o tom, že padlí Rusové budou „hnojivem pro ukrajinskou půdu“.

Každý den se uveřejňují i čísla údajných ruských ztrát, naposledy podle informací z USA už Rusko ztratilo 200000 vojáků. Občas se ovšem objeví i zpráva, že ukrajinské ztráty jsou stejné .ne-li vyšší. K tomu se média odkazují na „interní zdroje z okolí Vladimira Putina“, že ten trpí rakovinou, nebo Parkinsonovou nemocí a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce při projevu k západním politikům hovoří o tom, že „neví, s kým má jednat, protože Putin už je po smrti“.

Takže stručná rekapitulace: Představy Západu o tom, že Rusko bude poraženo se vlastně týkají jakési „porážky, neporážky“. Jak Šedivý tak Pavel říkají navíc i to, že případné velké ztráty Ukrajiny při dobývání Ruskem okupovaných území by měly vést ukrajinské politiky k zamyšlení, zda tyto ztráty jsou odůvodnitelné. A Šedivý navíc dává najevo, že Rusko by v případě hrozící ztráty Krymu mohlo použít jaderné zbraně. A jak by reagoval Západ – poslal by nějakou tu „malou bombičku“ na Rusko? V každém případě musím v záležitosti vystupování Petra Pavla na mnichovské konferenci vyjádřit s jeho názory naprostý souhlas. A je to dle mého soudu jediná cesta, jak dosáhnout nějakého přijatelného řešení, aniž by hrozila jaderná apokalypsa. Generál Pavel, aniž by ještě byl oficiálně ve funkci prezidenta, rozhodně Česku žádnou ostudu neudělal.