Pracovní imigrace v EU a Rusku |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Evropský kontinent čelí v důsledku rezignace na přirozenou prokreaci velkým problémům s pracovní silou, v Německu se už v Kohlově periodě říkalo „Kinder anstatt Inder“, ovšem nepodařilo se to. V Evropské unii místo rozumného plánování materiálního rozvoje společnosti a konkurenceschopné ekonomiky, plán sestavuje ideologie nejhnusnější provenience. Evropská vládnoucí kasta se nejen domnívá, že lidské zdroje třetího světa jsou nevyčerpatelné a potřební lidé se lehce dovezou, ale tento antihumánní dovoz má být kvalitnějším materiálem než samotní evropští domorodci. Francie a Británie jsou přímo zaplaveny kvalitou. Španělsko loni vykázalo největší přírůstek obyvatel v EU, o půl milionu lidí, realita je ovšem brutální, etnických obyvatel ubylo o 115 tisíc a přišlo 650 tisíc hlavně muslimů.

Ve všech zemích, kde se vsází místo vlastních lidí a jejich výchovy na rychlý přísun pracovní síly odjinud, která bude hákovat v montovnách, vyvážet odpad atd. a radostně přispívat do důchodového systému, se spletli. Ve velkém se efekt dovozu lidí dá pozorovat v některých pařížských obvodech, Marseille, Bordeaux a jinde. Žijeme v dobách relativního blahobytu a měli bychom si uvědomit, že jakýkoliv trend proti přirozeným zákonům, bude potrestán, říkal Werich čtěte Bibli, tam to všechno je. Lidstvo se musí obnovovat koeficientem 2,15 dítěte na ženu a proto musíme velmi rychle vykopnout trapného Fialu a spol. a zvolit někoho, kdo má na prvním místě v programu národní udržitelnost, samozřejmě mír k tomu. Ve státě s dostatečnou mírou porodnosti se nastolí přirozený a udržitelný ekonomický rozvoj i bez velkých reforem a plánování.

Přes všechny impulsy mocenského centra se Rusku nepodařilo dosáhnout udržitelné úrovně porodnosti a nedostatek vlastní pracovní síly se kompenzuje pracovní imigrací hlavně ze střední Asie. Jednoduchý fakt, že pracovní síla se nedostává hlavně v nízkokvalifikovaných profesích, nemá důvod v tom, že lidi nezajímá špatně placená práce, jak se často soudí, např. práce na stavbách není špatně placená, ale ve zborceném typu ekonomiky, kde odměna není odměnou za práci, ale za fiktivní práci. Ať se nám to líbí nebo ne, práce v pražském kanclu jakéhokoliv typu má až na výjimky charakter dobře zaplacené fiktivní práce. Rusko k tomuto systému ekonomiky dovedly miliardy za plyn a ropu, ovšem nyní je prezidentovým projektem moderní soběstačná ekonomika a pomalu se práce vrací na společenský prestol, v této ekonomice nemůže platit, že nějaký typ práce se společensky nezajídá.

V Rusku zdaleka nedosahuje procento imigrantů z civilizačně odlišných oblastí, tak hrozivého stupně jako v západní Evropě, přesto se v médiích v poslední době velmi diskutují negativní dopady velké pracovní imigrace. Ruský systém pracovní imigrace oplývá podstatně vyšší racionalitou než evropskounijní. Do Francie každý rok připluje několik stovek tisíc Alžířanů, napojí se na francouzské sociální systémy a země se jich už nikdy nezbaví, v podstatě se jedná o tolerované pomalé obsazování země. Před příchodem do Ruska musí mít imigrant pracovní kontrakt a prokázat jistou úroveň znalostí ruského jazyka, rodina ho nemůže následovat.

Západní sankce vedly k tomu, že Rusko velmi rychle celoplošně obnovuje veškerou produkční ekonomiku a akutní nedostatek pracovní síly nedává politikům možnost vypracovat dlouhodobější imigrační strategii. Poslední měsíce částečně snížil zájem o práci v Rusku nízký kurs rublu a po atentátu v Krokus City Hall, který zorganizovali Tádžikové, nepřátelská nálada ve společnosti proti středoasijské imigraci odradila část zájemců o práci v Rusku. V roce 2023 byl přítok gastarbeiterů do Ruska o 30% vyšší než 2022. Nahradit nízkokvalifikovanou pracovní sílu v obou hlavních městech a některých sibiřských regionech momentálně není kým. Rusko čelí velkému nedostatku kádrů i v sofistikovanějších oblastech. Podle Institutu ekonomické politiky 47% firem udává nedostatek středně a vysokokvalifikovaných kádrů, nedostatek těchto kádrů je momentálně hlavní brzdou rozvoje ruské ekonomiky.

Po vypuknutí konfliktu se Západem se klíčovými ruskými partnery staly asijské země ve všech oblastech a Rusko začíná otvírat těmto zemím i trh práce, v 2023 přišlo z Číny do Ruska pracovat kolem 70 tisíc lidí, z Turecka 20 tisíc, z Vietnamu 12 tisíc atd. Ze Srbska přišlo 5 pracovních imigrantů, ruští plánovači počítají s tím, že v regulované formě se trh práce otevře i Latinské Americe a Africe.

Velkým problémem středoasijské muslimské pracovní imigrace je neschopnost adaptace na ruské civilizační hodnoty. Prezident na petrohradském ekonomickém fóru odhadl počet naturalizovaných i nově příchozích imigrantů na 10 milionů, řekl, že jejich integrace na ruské civilizační hodnoty je velkým problémem. Velká část imigrantů přijíždí na dobu kratší než jeden rok, v minulém roce vydalo vnitro 2,3 milionů pracovních povolení. Celkově imigranti představují 10% ruské pracovní síly, z toho nenaturalizovaní imigranti tvoří 4% ruské pracovní síly. Nejvíc imigrantů je z Uzbekistánu (1,6 milionu), Tadžikistánu (1,3), Ukrajiny (1,2), Kazachstánu (1,18) atd. V Rusku si středoasijský imigrant vydělá v průměru 2,5 víc než doma.

Ruští experti argumentují tím, že nízkokvalifikovaní pracovní imigranti neřeší problémy s pracovní silou a často problém vyostřují, totiž z velké části pracují v hlavních městech, ale pracovní síla se nedostává hlavně v regionech. V hlavních městech se pozoruje přechod imigrantů z reálného sektoru do služeb, které mají ekonomicky malý význam. Imigrant ve službách může rychle vydělávat 150 tisíc, soustružník na tuto částku musí mít několikaletou praxi a mnoho toho umět. Jen velmi málo muslimských imigrantů má zájem se integrovat do ruské společnosti, 5 milionů imigrantů splnilo požadavky na ruské občanství, ale vlastně stále zůstávají imigranty v ruské společnosti.

Podle ekonomického ústavu akademie věd se Rusku na pracovním trhu nedostává 4,8 milionů lidí. Nezaměstnanost klesla na historické minimum 2,7%. Spousty podniků zamýšlí problém nedostatku kádrů řešit pracovní silou z Dálného východu, která má lepší inteligenční a adaptační parametry než středoasijská imigrace. Všeobecně se v Rusku soudí, že řešit deficit kádrů rychlým a levným dovozem se nevyplácí. V Rusku se sociologové zabývají zajímavou skupinou lidí, která by částečně řešila problém s kádry. Registrují 7,3 milionů práceschopných lidí, kteří mají často malé prostředky k obživě, ale pracovat se jim nechce a mají snahu se práci vyhnout za každou cenu. Sociologové se domnívají, že tyto lidi lze nějakým způsobem k práci potencovat…