Přežila se neutralita tváří v tvář neúprosné válce?

SM

Válka na Ukrajině již trvá rok a nevypadá to reálně, že by měla v dohledné době skončit. Spíš počítejme s tím, že potrvá možná roky. Západní státy posílají těžce zkoušené Ukrajině vojenský materiál, aby se mohla účinně bránit. Švýcarsko a Rakousko tak ale nečiní, a to z důvodu své neutrality. Může ale právě neutrální status obstát v momentě, když se konflikt v podstatě týká přeneseně celé Evropy, tedy i dvou neutrálních zemí?

Válka na Ukrajině zuří druhým rokem a Ukrajina i nadále potřebuje stálý přísun dodávek vojenského materiálu, aby se mohla ubránit ruské invazi, a posléze osvobodit i svá území od ruských vojsk, která tam nemají od 24. února co pohledávat. Západ od začátku ozbrojeného konfliktu, který vyvolal svým neuváženým rozhodnutím ruský prezident Vladimir Putin, dodává Ukrajině zbraně, už nějaký čas jsou přislíbené i moderní tanky, nicméně ne úplně v adekvátním množství.

Na každý pád jsou dvě země, které se v tomto ohledu vymykají – Švýcarsko a Rakousko. Oba alpské státy zdůvodňují svou neangažovanost v konfliktu svou neutralitou, která je dána historicky. Může však obstát tento pohled v momentě, kdy jde o celý osud Evropy, pokud Ukrajina válku prohraje a Rus vstoupí hlouběji do nitra starého kontinentu? V této fázi už určitě ne. Hlavně ve Švýcarsku, Rakousko tato debata ještě zřejmě čeká,  se tak začínají hlasitě projevovat hlasy, které plédují pro to, aby alpská země povolila reexport z ostatních zemí a sama přispěla svými zbraňovými systémy Ukrajině.

Na švýcarské politické scéně došlo k k pnutí v souvislosti s iniciativou Liberálně orientovaného politika Thierryho Burkarta, který předložil návrh na povolení reexportu zbraňových systémů do zemí, které spojují podobné demokratické hodnoty se Švýcarskem. ,,Jsme neutrální, zůstaneme neutrální, ale v současné situaci v podstatě zamezujeme našim západním partnerům v podpoře Ukrajiny,” Burkart dodal, že Švýcarsko je součástí západního světa. Jenže iniciativa neuspěla a Švýcarsko potvrdilo svou neutralitu. Švýcarsko nicméně čeká ještě v budoucnu jistě zdlouhavá debata o možných dodávkách zbraní na Ukrajinu, ale je nutno brát také v potaz postoj prostých občanů.

Pohled samotných Švýcarů se totiž začíná měnit, jak například napověděl průzkum společnosti Sotomo, který ukázal, že mírně nadpoloviční část respondentů podporuje reexport zbraňových systémů na Ukrajinu. A s pokračující válkou se mírná většina může přelít ve většinu jasnější, na což by potom již švýcarská vláda musela brát určitý ohled.

Pokud Švýcarsko a Rakousko argumentují tím, že jsou neutrální a tudíž nemohou dodávat zbraně bojující Ukrajině, tak objektivně nahrávají nepříteli, tedy Rusku, jak už to je v každé válce. A nyní jde o to, jestli si to obě země uvědomují, či nikoliv. Ukrajina potřebuje pomoc celé Evropy, protože celé Evropy se konflikt týká. Zatím je válka lokálně uzavřená, nicméně, jak už jsme uvedli, může se nebezpečně rozšířit v případě, že ruská vojska Ukrajinu nakonec pokoří.

Není v ničím zájmu, ani švýcarském, ani rakouském, aby ruská fyzická přítomnost dál postupovala Evropou, čímž by nepochybně vzniklo bezprostřední bezpečnostní riziko. V současné době je neutralitní postoj zastaralý, neodpovídající podmínkám a bezpečnostnímu prostředí, které se po 24. únoru bezprecedentním způsobem změnilo. Rakousko a Švýcarsko sklouzávají na pozice orbánovského Maďarska, které rovněž odmítá poskytovat zbraně Ukrajině, nicméně formálně není neutrální zemí, a tvoří tak jeden klub ,,neangažovaných”.

Málokdo by čekal, že právě válka na Ukrajině podnítí Finsko a Švédsko, které je také neutrální, aby vstoupily do NATO, a přece se tak stalo. Mohou Švýcarsko a Rakousko ,,odložit” své státní zájmy a bojovat za zájmy celku, tedy celé Evropy, nebo nepřímo budou i nadále podporovat svými postoji Putina v jeho rozpínavých plánech? To si už musí obě země přebrat samy.

(16 votes, average: 1,81 out of 5)

Loading...