Známý známého si chtěl koupit auto. Lepší auto za dost peněz. U vyhlédnutého superba mu však řekli, že ho dodají až za rok a čtyři měsíce. Považte – takové poměry zavládly na trhu, kde se některé technologické komponenty staly nedostatkovými. Ovšem, jak pro koho.
Známý známého potřeboval auto nyní, ne za rok a čtyři měsíce. A tak zašel k jiné značce. Jiné evropské značce, ovšem dnes již s čínským vlastníkem. Tam s okamžitým dodáním srovnatelného vozu nemají problém, protože většina čipů a dalších základních elektronických komponent vyžadujících vzácné kovy se vyrábí v Číně. A i na tom globalizovaném trhu zůstávají košile bližší než kabát. Stále více a stále častěji.
Známý známého nebude sám. A navíc nejde vždy jen o auta, která si kupujeme jednou za x let. Na druhou stranu je to zatím třeba jen výjimečná situace. A třeba je to jen dočasně. Do mysli se však vkrádá pocit, že zatímco Čína vyrábí už asi všechno, my Evropané toho vyrábíme stále méně. Nemůžeme se blýsknout ani stoupajícím množstvím patentů v proklamované vědomostní ekonomice.
Známý známého si asi ani nepovšiml, že je součástí trendu. Skoro se zdá, že Evropa chce do budoucna vyvážet ekologické normy, pravidla pro šťastnou existenci 67 pohlaví a patřičně upravených lidských práv. Bude je někdo chtít? Nakonec na ně nebude mít ani známý známého. Natož na nějaké auto…
Be the first to comment