Proč by to někdo dělal?




Sdílet článek:

Proč by to někdo dělal? Tohle je otázka, kterou si zákonitě v určitém okamžiku musí položit každý člověk, když se mu začíná měnit pohled na svět. Je docela jedno, z jakého konce začne rozmotávat zašmodrchané klubíčko naší reality. Protože těch impulzů, které člověka přivedou na myšlenku, že něco s naším světem není v pořádku, jsou kolem nás spousty.

Hledání odpovědi na otázku “Proč by to někdo dělal?” o člověku říká, že má alespoň maličko otevřenou mysl a že se nepovažuje za vševědoucího – neovládá ho jeho ego. Pokud si člověk takovou otázku položí, znamená to, že je Člověkem, že není biorobotem, který bezmyšlenkovitě přijímá zasvé, co je mu předkládáno, servírováno ke konzumaci na stříbrném pod-nosu. A přiznejme si, kdybychom se začetli a zaposlouchali čistě jen do oficiálně sdělovaných událostí, také by nám dávaly smysl – jsou logické a ucelené, jednoduché, pochopitelné, černobílé. Mnozí lidé takovým informacím bezmezně věří. Oficiální příběhy nedávají mnoho důvodů k pochybnostem. Na první pohled.

Jenže nic není černobílé. Lidé nejsou černobílí. Tahle černobílost vidění světa a paušalizace pojmů, je jen snahou o usnadnění si řízení našich životů ve velkém. Rozdělení do skupin, klasifikace a kategorizace všemožného druhu, z toho vyplývající všeobecně přijímané posuzování všeho a všech… Tohle prostě ve skutečném lidském životě nefunguje. Proto je pro některé lidi tak těžké se těmto všudypřítomným společenským rastrům, tabulkám a sítům podvolovat. A docela možná tyhle koncepty nejvíc promlouvají o povaze těch, kteří je vytvořili a implementovali do současné společnosti.

Proto se může stát, že v životě potkáváme lidi, kteří bezmezně důvěřují mainstreamově sdělovaným zprávám, ale mají dobré srdce, takže nikoho neodsuzují za trochu jiné nebo zcela odlišné názory a jsou schopní vést dlouhé smysluplné diskuse s relevantně kladenými argumenty. Možná máme přátele, kteří s každou bolístkou utíkají pro zázračné tabletky k obvodnímu doktorovi, a přesto pěstují bylinky a starají se o domácí chov slepiček. Možná známe ve svém okolí lidi, kteří byli kdysi prodlouženou hlásnou troubou názorů převzatých z masmédií, přesto časem na základě vlastních zkušeností dospěli k sebereflexi a k vlastnímu nepopiratelnému poznání, že věci se ve skutečnosti mají trochu, nebo trochu víc, jinak.

Otázku “Proč by to někdo dělal?” mi při našem rozhovoru položila moje maminka, obdivuhodná to a inspirující žena, která mi už pěkných pár let říká, že si nechce kazit zbývající část života tím, že si připustí možnost, že všechno může být jinak, než si po celý život myslela. Zřejmě se tento postoj dá v psychologii označit jako kognitivní disonance. Je to ochrana naší mysli, aby se člověk nezbláznil a neskočil z mostu. Možná něco podobného prožívá uznávaný lékař ve významném společenském postavení, s mnoha tituly a s přebujelým egem, který si nikdy nepřipustí možnost, že je od svých studentských let v područí manipulativní pharma-lobby. A tak bude dál vykonávat, co je mu nakázáno, i když to zjevně odporuje lékařské etice, právním ustanovením, jeho odbornému poznání a jeho vlastním dosavadním lékařským zkušenostem.

Nedobraly jsme se k odpovědi na otázku “Proč by to někdo dělal?”. Nad odpovědí doteď přemýšlím, protože si myslím, že tuhle otázku si pokládá mnoho lidí s (po)otevřenou myslí. Pro mě je ta odpověď jasná. Nikdy jsem si vlastně ani takovou otázku nekladla.

Kam až moje vzpomínky sahají, VÍM, že všechno v naší realitě je jinak, než je nám všude oficiálně předkládáno a že je nám sdělována buď jen částečná zmanipulovaná pravda vytržená z kontextu, ale spíš jen totální lži. Jenže jak tohle u-vědomění si reality předat jiným lidem? Je to nesdělitelné. Kdysi pro mě ta nemožnost sdělení či sdílení představovala zdroj frustrace a smutku.

Párkrát se mi ani nechtělo dál žít. Skutečnost se totiž nedá vysvětlit. Často ani argumenty obhájit. Protože když člověk VÍ, tak nemá argumentační esa v rukávu. A dnes chápu, že je to tak dobře. Snažit se (někoho probudit, povzbudit k poznání, inspirovat…) je fajn. Ale každý si musí prošlapat svou vlastní ryzí cestu k Poznání sám. Jinak by naše bytí tady nemělo smysl. Proto jsme všichni tady.

Ale kdybych mohla k oné odpovědi na otázku výše načrtnout nějaké cesty, poradila bych lidem, aby se snažili přijít na podstatu bytosti jménem Člověk. Aby se snažili zjistit, jak funguje naše schopnost tvořit – je to propojení našeho záměru v mysli a našeho pocitu v srdci v jeden okamžik, který – lineárně vnímáno, vyústí v jasný relevantní výsledek v našich životech. Kvantová fyzika je velkou nápovědou. Povzbudila bych lidi v jejich, možná nejistém, pochopení, že nad námi existuje úcty-hodný Nejvyšší Princip, který udává rámec našich životů, ovšem s nekonečným a nikdy nekončícím respektem ke svobodné vůli každého z nás.

A aby tomuto Principu lidé důvěřovali. Aby se lidé necítili osamocení ve svém smýšlení i cítění a aby věděli, že i když si připadají zoufale sami – jiní a odlišní, vždycky budou mít v Nejvyšším Principu parťáka, který je bude podporovat, dokud se budou řídit svým pocitem v srdci. Aby lidé věděli, že naše lidská zkušenost tady není nic míň a nic víc než jen dočasné vyjádření Vědomí Nejvyššího Principu a že není tragédií, pokud z této fyzické reality odejdou. Že není potřeba, aby podléhali současné nízkovibrační manipulaci, která je drží pod krkem prostřednictvím strachu z nedostatku, z utrpení a ze smrti. Takzvaná smrt je jen předěl, jen probuzení do nového dne Bytí a okamžik, kdy si můžeme zvolit úplně jiné vyjádření našeho Vědomí. Naše Vědomí je součástí Nejvyššího Principu a NIKDY nepřestává existovat. Nikdy.

Když si tohle všechno uvědomíme, pochopíme, proč by to někdo dělal – manipuloval naše vnímání reality. Naše uvědomění si skutečnosti, i přesto nakolik je momentálně fyzicky naším prostorem limitované, představuje obrovskou sílu. Informace jsou Světlo a Světlo jsou informace. Proto ta všudypřítomná cenzura a manipulace. Jen abychom nepochopili, kým doopravdy jsme a jakou sílu v sobě neseme. Jako zmanipulované bytosti jsme skvělými otroky, kteří se nad ničím nezamýšlí, na nic se neptají. Jen poslouchají autority. Z dlouhodobého hlediska je tohle všechno vlastně směšný plán.

Jako pozemští lidé jsme byli po velice dlouhou dobu mnohými způsoby zneužíváni jako náhradní zdroj energie těmi, kteří vlastní zdroj energie pozbyli, z vlastního rozhodnutí, a kteří se rozhodli žít jinde a jinak. Proto na Zemi existuje tak obrovské úsilí manipulovat lidské vnímání reality.

My lidé vůbec nepotřebujeme žádná masmédia a faktčekry, aby nám říkali, jak máme správně smýšlet. My VÍME, co je pravda. Vůbec nepotřebujeme takzvané zdravotnictví, které z nás vytváří jen permanentní pacienty. My velmi dobře VÍME, jak si udržovat dlouhodobé zdraví a vitalitu. Nepotřebujeme takzvaný vzdělávací systém, který naše děti jen učí slepé poslušnosti, indoktrinuje je polovičatou pravdou o čemkoliv a lže o vývoji člověka. VÍME, jak naše děti doopravdy vzdělávat. Nepotřebujeme vzývané choromyslné umění. My ROZPOZNÁME skutečná umělecká díla. Nepotřebujeme hromadně organizované jedovaté zemědělství. My si DOKÁŽEME vypěstovat skutečnou stravu sami (potřebujeme-li ji vůbec). My lidé nechceme církev, která převádí naše vědění o Nejvyšším Principu na satanistickou víru. My lidé sami nejlíp VÍME, co je Bůh. My lidé nepotřebujeme žádné vlády světa. DOKÁŽEME řídit vlastní společenství sami. A rozhodně tady nechceme neužitečné parazity, ať už je to kdokoliv, kteří se na naší existenci jen živí. ŘÍKÁME NE!

My, pozemští lidé, velmi dobře VÍME a CÍTÍME, že jsme součástí Nejvyššího Principu. Všechno a všichni, kteří popírají Nejvyšší Princip Stvoření a kteří proti němu bojují, (nejen) tady nemají žádnou budoucnost.

My uvnitř sama sebe ZNÁME tu odpověď na otázku “Proč by to někdo dělal?”. Známe všechny odpovědi na všechny otázky. MY VÍME. Proto ta panika v establišmentu. Potřebují k budoucím událostem náš dobrovolný souhlas. Ale my na kolektivní úrovni nesouhlasíme. Oni vědí, že MY VÍME a my dobře víme, že oni vědí, že my víme. Proto se plánované přetvoření Země a zotročení Lidstva NIKDY NEUSKUTEČNÍ. Odteď se události odvíjejí podle NAŠICH plánů!

 

Karisima Shanti Laboure

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (8 votes, average: 3,75 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

  1. Běžný člověk si myslí, domnívá se, připadá mu, dost možná i věří. “VÍ” osoba podléhající persekučnímu bludu – druh psychotického onemocnění, lidově kape jí na karbid. Viz “kvantová fyzika, Vědomí nejvyššího principu, nízkovibrační manipulace, nepotřebujeme takzvané zdravotnictví, Informace jsou Světlo…….” muhehehehe

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*