Proč nejsou elektromobily vůbec zelené?

Stejně jako nemá celý Green Deal nic společného se „záchranou planety,“ nemá s ní nic společného ani elektromobilita. Tak jako je celá tato politika založená na jedné velké lži, je lživé i tvrzení, že výměnou spalovacích motorů za velmi drahé baterie se vyprodukuje méně CO2.

Pomineme-li fakt, že jde o pro rostliny nezbytný plyn, pak ani tvrzení o menší uhlíkové stopě elektromobilů není pravdivé.

Ve Švédsku existuje elektrifikovaná silnice pro elektrická vozidla (EV), na které se mohou nabíjet za jízdy. Dvoukilometrový úsek je první svého druhu na světě a do roku 2045 je plánováno dalších 3 000 km. Všechno to zní docela cool a futuristicky.

Zamysleme se však nad tím, zda jsou tato drahá EV skutečně šetrná k životnímu prostředí, nebo jde o další megakorporátní marketingový podvod.

Tento článek ukazuje, že pravdivá je druhá varianta. Realita je taková, že pomýlení ekologové, kteří si tato auta kupují, jsou vysavači megakorporátní reklamy, neznale hrdí na svá takzvaná nízkouhlíková eko-auta.

Zjevně si neuvědomují, že výroba milionů baterií pro elektromobily vyžaduje obrovské těžební operace k získání a rafinaci velkého množství vzácných kovů, jako je lithium, rhodium a kobalt; že tyto kovy musí být těženy ze země pomocí strojů, které jsou poháněny vozidly vypouštějícími uhlík a poháněnými naftou nebo benzínem.

A důležité je, že těžební a rafinační procesy mohou způsobit značné a rozsáhlé znečištění půdy, vzduchu a vodních systémů, například na venkově v Číně a Mongolsku. Na rozdíl od falešné klimatické agendy se jedná o skutečné ekologické problémy.

Zde je obrázek pole s výluhem lithia. Z toho jsou vyrobeny vaše baterie EV. Je to tak neurotoxické, že pták přistávající na této hmotě zemře během několika minut. Hádejte, co to dělá s vaším nervovým systémem.

Kromě toho je tlak na ukončení přepravy závislé na benzínu nebo naftě do roku 2035 ve prospěch elektrických vozidel založen na lži, protože vozidla poháněná lithium-iontovými bateriemi mají celkovou „uhlíkovou stopu“ – pokud jsou zahrnuty účinky těžby lithia a výroby všech dílů – horší než u dieselových aut.

Elektromobily jsou stále poháněny elektřinou vyráběnou z fosilních paliv a s největší pravděpodobností tomu tak bude i nadále. Navzdory desetiletím vládních dotací poskytuje větrná energie méně než 5 procent světové energie a solární jen 1 procento.

Použití elektřiny k nabíjení vozidel a zařízení je také extrémně neefektivní využití energie. Podle studie Evropské asociace pro elektrická vozidla na baterie zadané Evropskou komisí:

„Energetická účinnost „Well-to-Tank“ (od primárního zdroje energie po elektrickou zástrčku), s přihlédnutím ke spotřebované energii výrobou a distribucí elektřiny se odhaduje přibližně na 37 procent.“

Pojďme se podívat na klamavý marketing elektromobilů. První zavádějící marketingový trik, kterému propadly miliony ekologů, byl „hybrid.“ Hybridní auta jsou vlastně auta na benzín s trochou pomoci baterie a ta malá baterie se musí nabíjet z benzínového motoru.

Pokud je kilometrový výkon s certifikací EPA 55 mpg, neliší se to od nehybridu, který dosahuje 55 mpg. Svět 100% plný „hybridních“ řidičů by byl stále 100% závislý na ropě.

Nyní zvažte chytře navržený marketingový návrh pro elektromobily od Elona Muska, spoluzakladatele a generálního ředitele Tesla Motors. V článku publikovaném na webových stránkách Tesla Motors  uvádí:

„Zastřešující účel Tesla Motors . . . je pomoci urychlit přechod od těžby a spalování uhlovodíkové ekonomiky k solární elektrické ekonomice.

Rád bych se vyjádřil ke dvěma opakovaným argumentům proti elektromobilům – likvidaci baterií a emise z elektráren.

Lithium-iontové články Tesla Motors nejsou klasifikovány jako nebezpečné a jsou bezpečné pro skládkování. Bateriovou sadu lze na konci své projektované životnosti delší než 100 000 mil prodat recyklačním společnostem (nedotovaným).

Obvyklé vyvracení elektrických vozidel jako řešení emisí uhlíku je, že jednoduše přenášejí emise CO2 do elektrárny. Zřejmým protikladem je, že elektrickou energii ze sítě lze vyvinout různými způsoby, z nichž mnohé, jako je vodní, větrná, geotermální, jaderná, solární atd., nezahrnují žádné emise CO2.

Předpokládejme však pro tuto chvíli, že elektřina se vyrábí z uhlovodíkového zdroje, jako je zemní plyn. Vítěz je čistě elektrický:

Budeme nabízet solární zařízení skromné ​​velikosti a ceny…. Pokud cestujete méně než 350 mil týdně (cca 560 km), budete tedy „energeticky pozitivní“ s ohledem na vaši osobní dopravu a ve skutečnosti vrátíte do systému více energie, než spotřebujete v dopravě!“

Tolik propagace elektromobilů ze strany Elona Muska – obchodníka, který své zboží samozřejmě musí pochválit.

Elon Musk však nezmiňuje fakta, že:

• Posun od těžby a spalování uhlovodíkové ekonomiky k solární elektrické ekonomice sám o sobě vyžaduje obrovské výdaje na energii z fosilních paliv k přeměně celého celosvětového průmyslového systému a také na vybudování obrovských nových energetických sítí pro větrnou a solární energii, atd., jednoduše ke snížení emisí CO2. Nový průmyslový rámec, který sám o sobě bude stále velmi znečišťovat půdu, vzduch a vodu prakticky stejným způsobem jako starý rámec, protože vytváří stále více produktů, které mají být prodávány, jako jsou třeba elektrická auta.
• Energie vrácená na energii investovanou (EROEI) pro solární a větrnou energii je příliš nízká na to, aby byla životaschopná, a proto je přeměna a přestavba světového energetického a průmyslového systému za účelem dekarbonizace ekonomiky plýtváním obrovským množstvím fosilních paliv (není divu, že toto odvětví hledá dotace).
• Výroba potenciálně stovek milionů nových elektromobilů a baterií pro elektromobily zahrnuje pokračování rozsáhlé těžby a zpracování vzácných kovů, jako je lithium, rhodium a kobalt, které jsou omezeným zdrojem. Bylo prokázáno, že těžba a zpracování vzácných kovů znečišťuje půdu, vzduch a vodní systémy, jako jsou řeky.
• Pokud nabíjíte auto solární energií, můžete do systému vrátit o něco více energie, než spotřebujete při řízení auta. Řízení elektromobilu je však pouze jednou malou částí celého energeticky náročného procesu od těžby přes výrobu až po distribuci, nemluvě o energii zabudované do vyráběných materiálů nové průmyslové infrastruktury celosvětového dodavatelského řetězce, včetně automobilů, továren, energetické sítě, větrných mlýnů, fotovoltaiky atd.;
• Emise CO2 zásadně nejsou příčinou změny klimatu.

Jako příklad toho, proč jsou elektromobily falešným ekologismem, si vezměme baterii Tesla model Y na tomto obrázku. Zabírá veškerý prostor pod prostorem pro cestující. K výrobě bylo odhadnuto, že potřebujete: 

• 12 tun horniny na lithium; 5 tun nerostů pro těžbu kobaltu (většina kobaltu vzniká jako vedlejší produkt při zpracování měděných a niklových rud. Je velmi obtížné jej získat a je velmi drahý);
• 3 tuny niklové rudy; 12 tun měděné rudy. Kromě toho musíte přesunout 250 tun půdy, abyste získali 26,5 lb (12 kg) lithia; 30 liber (13,5 kg) niklu;
• 48,5 lb (22 kg) manganu; 15 liber (7 kg) kobaltu. Výroba baterie také vyžaduje 441 lb (200 kg) hliníku, oceli a/nebo plastu.

Vozidlo Caterpillar 994A se běžně používá pro zemní práce za účelem získání základních minerálů. Odhaduje se, že spotřebuje 250 až 775 galonů nafty za 12 hodin.

Konečně získáte auto s „nulovými emisemi.“ V současnosti většina nerostů nezbytných pro výrobu baterií pochází z Číny nebo Afriky a velkou část těžké práce při získávání nerostů v Africe vykonávají děti.

Náklady na baterie Tesla pro modely vozů Tesla se pohybují od 5 000 do 20 000 USD.

Trvá sedm let, než elektromobil dosáhne čisté nuly CO2. Průměrná životnost baterií je deset let. Teprve v posledních třech letech začínáte snižovat svou uhlíkovou stopu. Pak je třeba vyměnit baterie a přijdete o všechny zisky, které jste za ty tři roky získali.

Realita by měla být odlišena od lží, které nám všem říká OSN, WEF a megakorporační reklama.

Slovo „udržitelný“ bylo uneseno před desítkami let a nyní se klamavě používá k prosazování agendy megakorporátních zájmů, kterým je životní prostředí ukradené.

Cílem je katapultovat lidstvo do „falešně-udržitelných“ totalitních zbraní Agendy OSN 2030 a dalších chytrých marketingových plánů  navržených takzvanými elitami korporátní skupiny WEF – Davos.