Prohlášení NATO a světových státníků na téma Ukrajina od roku 2008

Subjektivní výběr vyjádření předních světových státníků na téma Ukrajina seřazených chronologicky. Odkaz na zdroj informací, ze kterého je možné is udělat kompletnější obrázek, naleznete na konci článku.

Leden – březen 2008

Tehdejší americký velvyslanec v Moskvě W. Burns posílá do Washingtonu interní zprávu, ve které píše:

„Členství Ukrajiny v NATO je pro Rusko červená čára. Rusko by bylo donuceno přijmout extrémní opatření, pokud by Ukrajina vstoupila do NATO.”

V další zprávě, která má název „Ne znamená ne: ruská červená linie vzhledem k rozšiřování NATO”, uvádí ambasador Burns:

„Rozšíření NATO zejména na Ukrajinu je emocionální a neuralgický bod pro Rusko, ale strategicko-politická úvaha také vede k zamítnutí členství v NATO pro Ukrajinu a Gruzii.”

Dále ve zprávě uvádí, že „ministr zahraničí Lavrov zdůraznil, že musí vnímat rozšíření NATO na východ, zejména na Ukrajinu a do Gruzie, jako potenciální hrozbu. Jakkoli může Rusko věřit prohlášením Západu, že NATO není namířeno proti Rusku, při posouzení posledních vojenských aktivit NATO musí být tyto posuzovány ne podle deklarovaných úmyslů, ale svého potenciálu.”

„Dalším bodem, který vyvolává nesouhlas Ruska k ukrajinskému členství, je značná kooperace zbrojního průmyslu mezi oběma zeměmi včetně několika závodů, kde jsou vyráběné ruské zbraně. Proces přemisťování závodů do Ruska je v běhu stejně jako přesun černomořské flotily ze Sevastopolu, ale ruská vláda dala jasně najevo, že vstup Ukrajiny do NATO by pro Rusko znamenal značné změny v obranném průmyslu.”

A na závěr zprávy: „Gruzie nepředstavuje tak neuralgický bod jako Ukrajina. A. Arbatov, zástupce ředitele Carnegie centra v Moskvě argumentoval, že snaha Gruzie o vstup do NATO je jednoduše snahou o vyřešení problémů v Abcházii a Jižní Osetii a že Rusko by bylo postaveno do složité situace, kdyby se tak stalo.”

Zdroj: Zpráva velvyslance zveřejněná na Wikileaks (1)

Duben 2008

Na konci setkání aliance v Bukurešti v roce 2014 bylo vydáno společné tiskové prohlášení, ve kterém bylo uvedeno následující:

„NATO vítá ukrajinskou a gruzínskou snahu o členství v NATO. Dohodli jsme se dnes, že se tyto země stanou členy NATO.”

Zdroj: Tisková zpráva NATO (2)

Srpen 2008

Rusko podniklo pětidenní invazi do Gruzie, během které se Abcházie a Jižní Osetie dostaly pod ruskou kontrolu.

Zdroj: Wikipedie (3)

Podzim 2013

Tehdejší ukrajinský prezident V. Janukovyč odmítl obchodní dohodu s Evropskou unií výměnou za nabídku V. Putina na investice ve výši 15 miliard dolarů a snížení ceny plynu. Následně vypukly protesty v ulicích, které jeho vládu svrhly. Rusko obvinilo USA, že nepokoje aktivně podporovaly. V. Janukovyč opustil zemi 21. února 2014.

Zdroj: Wikipedie (4)

27. února 2014

Rusko obsadilo bez většího boje poloostrov Krym.

Zdroj: Wikipedie (5)

Jaro 2014 

Tehdejší prezident Obama uvedl v rozhovoru pro deník Atlantic následující:

„Faktem je, že Ukrajina, která je nečlenskou zemí NATO, je ohrožená vojenskou dominancí Ruska bez ohledu na to, co uděláme. Je to příklad situace, kde musíme mít naprosto jasno, co jsou naše klíčové zájmy a kvůli čemu jsme ochotni jít do války. Pokud je zde někdo, kdo tvrdí, že bychom měli zvažovat válečný konflikt s Ruskem kvůli Krymu nebo východní Ukrajině, měl by to říci jasně.

Zdroj: Deník Atlantic (6)

Únor 2019

Ukrajinská ústava byla doplněna o ustanovení, které v preambuli říká, že země usiluje o vstup do EU a NATO.

Zdroj: Wikipedie (7)

Listopad 2021

USA a Ukrajina podepisují společné prohlášení, ve kterém se uvádí, že „USA podporují právo Ukrajiny rozhodnout o své budoucnosti bez cizího vměšování včetně snahy Ukrajiny o vstup do NATO”.

Wikipedie na stránce věnované NATO uvádí:

„30. listopadu řekl V. Putin, že expanse NATO na Ukrajinu, zejména rozmístění raket dlouhého doletu schopných zasáhnout ruská města nebo obranné systémy nebo rozmístěných obranných systémů podobých těm, které jsou v Polsku a Rumunsku, bude pro Rusko červenou čárou. V. Putin požádal prezidenta J. Bidena o právní záruky, že NATO se nerozšíří směrem na východ nebo nerozmístí zbraňové systémy, které mohou Rusko ohrožovat, do blízkosti ruského území.”

Zdroj: Vláda USA a Wikipedie (8)

Prosinec 2021

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl na tiskové konferenci:

„Gruzie a Ukrajina jsou dlouhodobí a blízcí partneři NATO. Aliance jim poskytuje trénink, vybavení a konzultace.”

Dotaz novináře ZDF: „Ukrajinský ministr zahraničí nám řekl, že členství jeho země v NATO je nevyhnutelné. Souhlasíte?”

J. Stoltenberg: „Řekli jsme, že se stane členem aliance, ale samozřejmě je to na nás, 30 státech NATO, rozhodnout, zda je Ukrajina připravena vstoupit do NATO. Rusko nemá žádné právo veta. Rusko do toho nemá co mluvit.”

Zdroj: Přepis tiskové konference NATO (9)

Březen 2022

V reakci na žádosti ukrajinského vedení o vojenskou pomoc uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg:

„Nejsme součástí tohoto konfliktu a máme odpovědnost, aby neeskaloval mimo hranice Ukrajiny. Rozumíme beznaději, ale také si myslíme, že pokud bychom zavedli bezletovou zónu, mohlo by to skončit válkou v Evropě, která by zasáhla více zemí a přinesla více utrpení. Členové aliance souhlasí, že bychom neměli mít letadla NATO ve vzdušném prostoru Ukrajiny a vojáky NATO na ukrajinském území.”

Zdroj: Video záznam tiskové konference NATO (10)