Průmyslová politika nepřinesla do Asie prosperitu




Sdílet článek:

BAWERK.EU

Průmyslová politika je naléhavě nabízena demokraty a konservativci jako nástroj pro omlazení americké ekonomiky. Někteří tvrdí, že inovace budou váznout, pokud USA neaplikuje průmyslovou politiku na hlavní sektory. Úspěch zemí Dálného východu je často uváděn jako podpora pro průmyslovou politiku, nicméně jeho obhájci prodávají zjednodušený příběh.

I když si někdy lidé povšimnuli toho, že je zde korelace mezi vysokou úrovní růstu a průmyslovou politikou, nejde o tento případ. Během 80. let 20. století bylo Japonsko reklamou na průmyslovou politiku a mnoho lidí se strachovalo o to, že selhat v tom, aby se USA chopilo průmyslové politiky, by je odsoudilo k druhořadému statusu. Ale tyto předpovědi o konci světa se sami ukázaly jakožto mylné. Místo zastínění USA, vstoupilo Japonsko do dlouhodobého ekonomického poklesu.

Namísto toho, aby popohnalo růst na Dálném východě, průmyslová politika byla drahá a vyústila v několik selhání. V Japonsku pro příklad odvětví, kterým se pomáhalo pomocí průmyslové politiky, selhaly v tom, aby se staly globálně konkurenceschopnými. Těžba uhlí obdržela obrovskou podporu od 50. do 60. let 20. století, no upadla v době od 50. do 70. let 20. století. Těžba klesla z 54 milionů tun v roce 1954 na 19 milionů tu v roce 1978.

Orientační studie průmyslové politiky v Japonsku ukazují, že přerozdělování zdrojů bylo politickou aktivitou, která prospívala na ni napojeným firmám a podporovala atmosféru korupce. Navíc, nové výzkumy pokračují ve vytváření pochybností o efektivitě průmyslové politiky v Japonsku. Podle studie od National Foundation for American Policy, neměla průmyslová politika žádný vliv na produktivitu japonských nejvíce dynamických odvětví mezi roky 1955 a 1990.

Zjištění odhalila, že disproporční množství vládního úsilí směřovalo do pomalu rostoucích a upadajících odvětví. Richard Beason předkládá vady průmyslové politik tím, že poukazuje na úspěchy odvětví, která obdržela jen omezenou podporu:

“Odvětví, která si spojujeme s Japonskem během doby vysokého růstu, elektrické stroje (většina z “tech” sektoru), obecné stroje (většina z odvětví kapitálových statků) a sektor dopravního zařízení (což zahrnuje automobily) byly obecně na spodu, pokud jde o vládní podporu mezi roky 1955 a 1990… vládní politika působila jakožto překážka pro rychleji rostoucí sektory, protože takové sektory měly vyšší úroveň efektivního zdanění, než pomalu rostoucí sektory.”

Navíc jiný výzkum o tomto předmětu ukázal, že průmyslová politik nezměnila odvětvovou strukturu průmyslu anebo míru produktivity v dálněvýchodních zemích. I bez průmyslové politiky by země Dálného východu zažívaly ještě hospodářský růst. Podobně jako Japonsko, je i Jižní Korea vychvalována, jakožto úspěšný výtvor průmyslových politik, ale úroveň růstu ukazuje, že nakonec zakusila větší úspěch v dekádách, kdy vládní politiky byly odvětvově neutrální.

Arvind Panagariya v ekonomickém rozvojovém buletinu postuluje, že stinné stránky průmyslové politiky jsou obvykle jejími zastánci ignorovány: “Když kritici nárokují úspěch pro průmyslové cílování, zcela se vyvarují diskusi o klíčové dekádě 1963 až 1973. Místo toho se zaměřují na následující dekádu, ve které se Jižní Korea angažovala v řízení těžkého a chemického průmyslu. Ale míra růstu během let 1974-1982 klesla ve skutečnosti na 6,9 % (ročně). Navíc směrem ke konci této doby, čelila ekonomika vážné mikroekonomické stabilitě, kulminující v opuštění řízení těžkého a chemického průmyslu a obnovení režimu neutrální politiky. Tento obrat navrátil zemi k růstu 8,7 % během let 1983-1995.”

Ačkoliv článek z roku 2021 tvrdí, že produktivita práce cílových odvětví a regionů rostla rychleji než těch necílových, během doby tyto zisky vymizely kvůli špatné alokaci zdrojů (misalokaci). Bez průmyslové politiky by produktivita cílových odvětví byla o 40 % vyšší v roce 1980. Ukázalo se, že vytvoření příznivého podnikatelského prostředí je nejlepší průmyslovou politikou. Pokud by jihokorejská vláda byla neúspěšná v odstraňování bariér na export, v Jižní Koreji by nevzniklo žádné kvetoucí výtečné odvětví.

Pro Tchajwan pozorovatelé poukazují, že za absence soukromého kapitálu, iniciovaly obchod veřejné výdaje. Do 80. let 20. století se nicméně pro tvůrce politiky stalo zřejmým to, že se přínosy z průmyslových politik stávají pro ekonomiku pozoruhodně drahými. Revize průmyslových politik na Tchajwanu ukázala, že vedou k objevení se politicky propojených zájmových skupin, které často brání inovacím a novým manažerským technikám.

No, i přes data o nedostatcích průmyslové politiky, mnoho lidí lobbuje pro tuto politiku. Ve skutečnosti, učenci připisují dálněvýchodní zázrak vysoké úrovni lidského kapitálu a tržním reformám. Průmyslové politiky se kryjí samozřejmě s úspěchem zemí Dálného východu, ale nikdy nebyly příčinou jejich prosperity.

BAWERK.EU

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 4,43 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

  1. zajímala by mě představa autora: co je průmyslová politika….
    takže průmysl je k hovnu….jedině finanční spekulantství a služby to je rozkvět…

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*