Průzkumy veřejného mínění




aneb Lístky čaje jsou mnohem spolehlivější

Podle jedněch zvítězí v příštích českých volbách XY. Podle druhých je naprosto jasné, že zvítězí YX. Pak jsou tu další, kteří říkají, že dva předchozí se pletou, neboť zvítězí YZ. A nakonec ještě další, podle nichž se vítězem nemůže stát nikdo jiný než ZY.

Všechna tato prolhášení (to není překlep, to je krádež z nezaujatého názoru Jana Wericha na anti-Chartu) se ohání tím, že jsou vědecká. Vytvořily je přece podniky, které o sobě tvrdí, že jim nejde o nic jiného než o vědu a že jejich zaměstnanci mají vědecké tituly z nejvýznačnějších universit.

Samozřejmě, najdou se mezi námi jednotlivci, ano, i celé kolektivy, kteří s cynismem až zarážejícím tvrdí, že tahle kancelář pracuje pro tuhle stranu a tamta zase pro jinou a koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

Ale z vlastní zkušenosti sděluji, že to je všechno jinak.

V době, kdy jsem odpovídal za obsah prvních vskutku zpravodajských internetových stránek na světě, canada.com, mělo dojít v zemi javorového listí k volbám. Tou dobou jsme měli zjištěno, že v takových případech je výhodné umístit někam na podobné stránky nějakou počítačovou hru: uživatel přijde, přečte si nejnovější zprávy, pak si zahraje hru a pak se vrátí k novějším zprávám. Vyplatilo se nám to během olympiády 1996 v Atlantě, i řekli jsme si, že to zkusíme s úplně jiným obecenstvem, tedy s tím, které zajímají volby.

Ve hře tenkrát byly čtyři hlavní politické strany. Hráč spatřil portréty jejich vedoucích představitelů a pak měl tři možnosti. Mohl dát svému oblíbenci kytičku (tu zahrála ruka jedné naší kolegyně a náš výtvarník tu fotku nějak rozpohyboval, v řeči hrdého Albionu se tomu říká moving *.gif). Nebo hráč mohl vzít pana politika po hubě smetanovým dortem (mnozí si možná vzpomenou na podobné bitvy z němých grotesek). Ruka s dortem byla má. Třetí možnost: hráč nemusel udělat ani to, ale ani ono.

Jediné omezení: naši programátoři dali dohromady sledování, takže z každého počítače platilo jenom jedno vyjádření. Hlasovat mohl každý hráč, kolikrát chtěl, ale jakmile padl z počítače hlas, ostatní hlasy z téhož počítače už neplatily. Ovšem, byl-li hráč zaměstnán, dejme tomu, v kanceláři, kde měli třeba tři tucty počítačů napojených na síť, mohl je oběhnout všechny a my bychom dostali tři tucty hlasů.

Čili: neměli jsme předem ani ponětí o složení hlasujících, ani odkud jsou. Tápali jsme tedy, abych to řekl cizí řečí, sociologicky i demograficky.

Dva dny před volbami nám úřady sdělily, že hra je svým způsobem průzkumem veřejného mínění, a tudíž, podle zákona, musí skončit. Hájili jsme se naprostou nevědeckostí, ale asi ne dosti přesvědčivě.

Tak jsme se domluvili s nějakými študáky z Nové Anglie v Americe, že bychom hru umístili u nich, a u nás by byl pouze odkaz k nim, s poznámkou, že nám vláda zakázala, abychom pokračovali.

Ti študáci šli ještě o krůček dál: když tam hráč přišel po kliknutí na odkaz od nás, našel titulek: Milí Kanaďané, vaše vláda se domnívá, že jste banda volů, které počítačová hra omámí tak, aby to ovlivnilo výsledek voleb.

Úřady řvaly jako poraněný dobytek zapadající do bažiny, ale s tím už se nedalo nic dělat.

Největší překvapení jsme ale zažili my: všechny vědecky se tvářící podniky přes průzkum veřejného mínění se spletly (řádově) o deset procent.

Náš výsledek se od skutečného výsledku lišil o jednu desetinu procenta. I přesto, že jsme neměli ponětí, co vlastně děláme.

A to je tak zhruba vše, co jsem vám chtěl říci o průzkumech veřejného mínění.

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (5 hodnocení, průměr: 5,00 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 2 500 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*