Sankce Rusko neizolovaly tak, jak si představujeme




Sdílet článek:

Že teď mám přátel čím dál tím míň
už za mnou nejdou tak jako můj stín,
už nemám cestu pozlacenou,
už mě strejc neplácá po ramenou,
zítra mě nikam na oběd nepozvou
a dívky žádný mi nepíšou,
a dívky žádný mi nepíšou.

(Petr Spálený)

V třesku zbraní na východě zaniká poněkud ekonomická stránka věci. Respektive ta se presentuje zhruba tak, že na Rusko (a Bělorusko) budou uvaleny takové sankce, že ruské hospodářství bude zcela v troskách. I když jistě tyto sankce na Rusy dozajista celkem dopadnou, není vůbec jisté, že jejich dopad musí vést nutně ke změně režimu v Rusku. Ostatně v tomto směru obecně sankce moc úspěšné nebývají. Vzpomeňme si třeba na Irán. Sankce ne sankce ajátolláhové si zde vládnou vesele dál. Na Mises.org vyšel zajímavý článek na téma sankcí proti Rusku. Některé poznatky z něj zde nyní uvedu.

V novinách Washington Post vyšel nedávno článek, jehož součástí je i tento text: „Mnoho zemí v rozvojovém světě včetně ruských nejbližších spojenců je zvikláno Putinovým narušením suverenity Ukrajiny. No, obři globálního jihu – včetně Indie, Brasilie a Jihoafrické republiky – se zajišťují, zatímco Čína ještě veřejně Putina kryje. I člen NATO Turecko jedná rezervovaně, chystá se uzavřít průlivy Bosporu a Dardanely všem válečným lodím, nejen ruským. Stejně jako západní diváci často krčí rameny na vzdálenými konflikty na středním východě a v Africe, někteří obyvatelé rozvíjejících se ekonomik hledí na Ukrajinu a vidí, že v tomto boji nemají svoje želízko v ohni – a mají přesvědčivé národní zájmy se neodcizit Rusku. V širokém pásu rozvojového světa, jsou to názory Kremlu, které pronikají do médií hlavního proudu a sociálních sítí. Ale i uměřené analýzy vykreslují Ukrajinu ne jako královskou bitvu mezi dobrem a zlem, jak to vidí Západ, ale jako machiavelistickou tahanici mezi Washingtonem a Moskvou.“ (1).

V Indii, vláda premiéra Narendry Modiho se zdržela odsouzení ruské invaze na Ukrajinu, popisuje ji jako šarvátku mezi Moskvou a NATO. Brasilský president Jair Bolsonaro řekl, že jeho národ „nebude stranit nějaké straně“ konfliktu, i když odbyl ukrajinského vůdce Volodymyra Zelenského jako „komedianta“. Zkušený jihoafrický představitel hovoří o Rusku jako „skrz na skrz o příteli.“ (2). Teď japonský premiér Fumio Kišida na návštěvě Indie naléhal na svůj protějšek Marendru Modiho, aby sledoval tvrdší kurs, co se týká ruské invaze na Ukrajinu, ale společné prohlášení po rozhovorech v Novém Dillí neodsoudilo akce Moskvy.“ (3).

Rezoluci OSN, která odsuzovala ruskou invazi na Ukrajinu podpořilo 141 zemí. Tedy velká většina států. Zdá se tedy, že invazi odsoudil téměř celý svět. Je to ovšem chyba lávky! 35 zemí se rozhodlo se hlasování zdržet. A mezi těmito zeměmi jsou velmi velké státy. „Ve skutečnosti ty státy, které se zdržely hlasování ve volbě v OSN nebo volily proti, jsou státy, které zahrnují více než polovinu – 53 % – světové populace. Mezi státy, které se zdržely hlasování jsou Čína a 33 jiných států, které mají dohromady 3,9 miliardy obyvatel ze 7,7 miliardy obyvatel celého světa. Pokud zkombinujeme hlasy „ne“ se státy, které se zdržely hlasování, tak to přidá dalších 200 milionů lidí do bloku států odmítajících odsoudit invazi na Ukrajinu. Mnoho bývalých sovětských států je v bloku, který nehlasoval pro odsouzení Ruska, stejně jako všechny velké státy jižní Asie – Pákistán, Indie a Bangladéš. Afrika se jeví také být regionem, který patrně usuzuje, že nemá žádné želízko v ohni. Téměř jedna třetina všech afrických režimů – 16 států – se zdrželo hlasování v OSN. Irák – země, kde USA utratily 20 let a biliony dolarů, aby ji proměnily (neúspěšně) v americký loutkový stát – se zdržel hlasování také.“ (4). Doplním, že mezi státy s početným obyvatelstvem, které se zdržely hlasování jsou další země jako Alžírsko, Írán, Kazachstán, Mosambik, Srí Lanka, Súdán, Tanzanie, Uganda nebo Vietnam. Vůbec se hlasování neúčastnila třeba Etiopie, Maroko nebo Uzbekistán (5).

Navíc, ne každá země ze zemí, které schválili rezoluci OSN, prokázala dostatečné nadšení pro Američany vedené sankce. Jak Mexiko, tak Brasilie hlasovali pro rezoluci OSN, ale obě země také naznačují, že nemají zájem o uvalení tvrdých sankcí na Rusko. Mexický president na plno uvedl, že nemá v úmyslu následovat americké vedení stran sankcí. Argentinský režim odolává sankcím a uvedl, že věří tomu, že sankce budou mít opačný vliv na mírový proces. Brasilie, Chile, Uruguay a jiné Latino americké státy se pokouší udělat díry v amerických požadavcích na sankce (6).

Podívejme se na to ještě přes ekonomiku. Jak velký díl světa nehlasoval pro rezoluci OSN? Ryan McMaken uvádí: „No, podívejme se na omezený vzorek odpůrců sankcí – tj. HDP Ruska, Indie, Číny, Brasilie a Mexika dohromady – najdeme ‚blok‘ vytvářející plnou třetinu světového HDP. (Čína a Indie samozřejmě vytvářející většinu tohoto bloku). To je podobné ekonomice USA a Evropské unie dohromady. Kdysi dávno, samozřejmě, znamenalo odříznutí od USA a Evropy pro každého vyděděnce jen malý zlomek globálního trhu. V roce 1990 například USA a EU dohromady vytvářely 40 % světové ekonomiky, zatímco Čína, Indie, Mexiko, Rusko a Brasilie všechny dohromady ubohých 18 %.“ (7). Přesněji šlo v roce 1990 o 43,2 % světového HDP versus 18 % a dnes (rok 2020) jde o 30,7 % versus 32,4 %. Alespoň tedy dle údajů, které cituje McMaken. Pravdou je, že pokud se podíváme na statistiku světového bohatství, vypadá situace pro USA a jeho spojence o něco lépe. Spojené státy spolu s Velkou Británií, Francií, Německem, Itálií a Španělskem tvoří asi 47 % světového bohatství. Čína, Indie a Rusko jen okolo 22 %. To ale také znamená, že téměř polovina světového bohatství (46,2 %) je na místech, u kterých není samozřejmé to, že budou přejímat americké sankce. McMaken ještě upozorňuje na to, že pokud by USA chtěly opravdu Rusko izolovat, musel by Washington vyhrožovat a donutit režimy, které nejdou podle jeho not (8). A hrozit nějakým 40+ státům nebo proti nim násilně zasahovat, to nezní moc realisticky, že. Je i docela možné, že s tímto Putin a spol právě počítali.

Ostatně i český ekonom Dominik Štrougal tvrdí: „Válka je pro Rusy volbou mezi životní úrovní Gabonu a Polska. Nemusí to být vidět na první pohled a je to hodně relativní. Chudoba se navíc nerozděluje rovnoměrně. I přes mlhu ruské propagandy ale stále více Rusů uvidí, že je možné se mít lépe. Že se měli lépe snadno zapomenou, ale životní úroveň ostatních států jim bude neustále připomínat, jak dobře se mohli mít, kdyby neměli v čele válečného štváče. Je naivní předpokládat, že hluboký propad životní úrovně změní politickou situaci v Rusku a obrátí Rusy proti Putinovi.“ (9) Ani Štrougal si tedy nemyslí, že sankce v Rusku režim změní. Ovšem uvědomme si, že Gabon patří k nejbohatším africkým zemím. Jde o ropný stát s poměrně slušným příjmem na hlavu. A Západ bude dál slábnout.

Každopádně tyto sankce mají podivnou příchuť. I když jistě ruské hospodářství celkem poškodí (a evropské také), chutnají poněkud po Pyrrhovsku. Celý svět už za USA a Západem rozhodně nejde, ba asi ani ne většina světa. Tato válka, ať už dopadne jakkoliv, je svým způsobem i tak trochu porážkou Západu. A možná ani ne tak trochu. Časy se prostě mění.

bawerk.eu

Poznámky:

(1) Russia Isn’t Nearly as Isolated as Washington Wants You to Believe [online, 2022]. Dostupný z (přístup III/2022): https://mises.org/wire/russia-isnt-nearly-isolated-washington-wants-you-believe. A: Outside the West, Putin is less isolated than you might think [online, 2022]. Dostupný z (přístup III/2022): https://www.stamfordadvocate.com/news/article/Outside-the-West-Putin-is-less-isolated-than-you-16991175.php.
(2) Outside the West, Putin is less isolated than you might think [online, 2022]. Dostupný z (přístup III/2022): https://www.stamfordadvocate.com/news/article/Outside-the-West-Putin-is-less-isolated-than-you-16991175.php.
(3) Japan PM urges Modi to take tougher line against Russian invasion [online, 2022]. Dostupný z (přístup III/2022): https://www.aljazeera.com/news/2022/3/20/japan-pm-presses-modi-for-indian-action-on-ukraine.
(4) Russia Isn’t Nearly as Isolated as Washington Wants You to Believe [online, 2022]. Dostupný z (přístup III/2022): https://mises.org/wire/russia-isnt-nearly-isolated-washington-wants-you-believe.
(5) Viz česká wikipedie, heslo „Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1„: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rezoluce_mimo%C5%99%C3%A1dn%C3%A9ho_zased%C3%A1n%C3%AD_Valn%C3%A9ho_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD_OSN_%C4%8D._11/1.
(6) Russia Isn’t Nearly as Isolated as Washington Wants You to Believe [online, 2022]. Dostupný z (přístup III/2022): https://mises.org/wire/russia-isnt-nearly-isolated-washington-wants-you-believe.
(7) Tamtéž.
(8) Tamtéž.
(9) Rusové mohou zchudnout na úroveň Gabonu [online, 2022]. Dostupný z (přístup III/2022): https://www.e15.cz/nazory/rusove-mohou-zchudnout-na-uroven-gabonu-1388268.

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

3 Comments

  1. Já jsem si tedy nepředstavovala, že sankce Rusko nějak extra izoluje. Zaprvé – mám mapu. Zadruhé – Rusové rozhodně nejsou změkčilí a leccos vydrží. A za třetí jsem si stihla všimnout, že zatímco před krymskými sankcemi Rusko potraviny dováželo, dnes je ve velkém vyváží. No mně to tedy nepřijde jako účinné sankce.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*