Sebevražda matky zastřelené studentky

O útoku Davida Kozáka na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy 21.12.2023, při němž zahynulo 14 osob a další osoby byly zraněny, bylo napsáno mnohé. K vyšetřování tohoto útoku byla ustavena i vyšetřovací komise poslanecké sněmovny. Velmi podrobně o střelbě na FF UK referuje wikipedie. Tam se lze mimo jiné dočíst i toto: Ministr vnitra Rakušan v červnu 2024 zhodnotil postup policie jako „excelentní“ a odmítl výzvy opozice k rezignaci, protože dle svých slov za tuto „šílenou tragédii“ necítí žádnou zodpovědnost a zodpovědný je pouze pachatel. Policejní prezident Vondrášek uznal, že komunikace s vedením Filozofické fakulty „nebyla ideální“, ale upozornil, že podle šetření GIBS „objektivně těm následkům nešlo zabránit“. Zákrok policie označil za „extrémně rychlý“ a „odvážný“ a policistům vyjádřil svůj „obdiv“ a podporu.

A jak se zdá, právě nesouhlas s postupem policie v daném případě, byl i momentem, který vedl k sebevraždě Lenky Šimůnkové. Ta vinila policii z toho, že postupovala chybně, a proto nakonec zemřelo tolik obětí včetně její dcery. Známé jsou i výsledky diskuse s ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Nyní, po sebevraždě Šimůnkové, Rakušan připouští, že ho Šimůnková vinila ze smrti své dcery a že obecně nesouhlasila se závěry vyšetřování tohoto případu policií i poslaneckou sněmovnou.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se na X vyjádřil k tragické smrti Lenky Šimůnkové, matky Elišky zastřelené na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci roku 2023. „Původně jsem nechtěl tuhle smutnou událost komentovat, protože ji považuju primárně za strašlivou osobní tragédii. Ale to, co jsem si musel dneska přečíst na sociálních sítích, a to včetně komentářů pod postem o narozeninách mého syna, změnilo můj názor,“ vysvětlil. Podle Rakušana si tak střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v podstatě vyžádala další oběť. „Je mi moc líto, že paní Šimůnkovou dovedl zármutek nad ztrátou dcery k tragickému činu. V únoru jsem s ní mluvil, bylo zjevné, že se s neštěstím nedokázala smířit, a nikdo se jí nemůže divit. Nabízenou odbornou pomoc bohužel odmítala,“ uvedl. „Paní Šimůnková kladla smrt své dcery Elišky za vinu také mně a policii. Tohle nespravedlivé nařčení pro mě bylo a je bolestné, ale chápal jsem ho jako projev zoufalství matky, která přišla o dítě. Že to nařčení není oprávněné, potvrdila i následná šetření, od vnitřní inspekce policie přes GIBS až po sněmovní vyšetřovací komisi,“ připomněl ministr vnitra.

Jakou odbornou pomoc má Rakušan na mysli, si lze sice dovodit, nicméně problém zřejmě ležel v tom, že Šimůnková nesouhlasila s oficiálními stanovisky vyšetřování. Velký rozhovor se Šimůnkovou zveřejnily lidovky v dubnu 2024, tj. před rokem. Z něho vyplývá, že Šimůnková nedůvěřovala policejním sdělením o průběhu vyšetřování a že věřila ve zcela jiného pachatele. Kritizovala obecně způsob (ne)komunikace policie s ní jako matkou jedné z obětí.

Už před jistým časem se Šimůnková pokusila o sebevraždu, ale tento pokus se nezdařil a ona pak svým známým tvrdila, že „to tak má být“. Tak o tom hovoří její známý na idnes.cz.

Vím, že paní Šimůnkovou po celou dobu trápilo, že nikdo z policistů neuznal chybu, že nikdo nerezignoval. Ale co bylo podle vás tím, co ji zlomilo úplně, že se rozhodla vzít si život?
Ji zlomilo resumé sněmovní vyšetřovací komise. Ona se velice upínala k jejímu výsledku, a když dostala do ruky závěrečnou zprávu, přečetla ji a viděla ten absolutní nezájem i některých poslanců, kterým dokola opakovala, v čem vidí pochybení. Tak ji to dorazilo. A když viděla, že ani jeden bod z usnesení a návrhu, který vypracovali poslanci Jiří Mašek a Helena Válková (oba z ANO), neprošel a komise je odmítla, byla to poslední kapka.

A ještě jedna otázka a odpověď: Ona často psala na všechny strany…
Ano a čekala, že by někdo mohl a měl přijít a říct, že prostě to všechno nebylo bez chyby, a ne to stále dokola vysvětlovat tím, že pátrání po vrahovi bylo naprosto v pořádku. Když selským rozumem si všichni říkali opak a všichni to viděli. Ona nechtěla nic jiného, než aby to někdo přiznal. A ne aby se všichni schovali alibisticky za výsledky vyšetřování nebo Generální inspekci bezpečnostních sborů. Stačilo skutečně jenom říct: Je nám to líto, omlouváme se.

Mohu sice konstatovat, že onen neznámý známý mohl vystihnout rozpoložení Šimůnkové velmi dobře, nicméně pokud se člověk odhodlá k tomu vzít si život, musí být skutečně psychicky na dně a nevidí žádné jiné východisko. Velmi bych se obával hledat viníky této sebevraždy mezi členy poslanecké vyšetřovací komise, kteří hlasovali proti návrhům poslanců Maška a Válkové. Mašek i Válková totiž nepovažovali akci policie za bezchybnou. Členové komise za ANO nesouhlasí se závěrem, že v postupu při střelbě Davida Kozáka na Filozofické fakultě UK nebyly chyby. „Je to třeba otázka prohledávání hlavní budovy fakulty,“ řekl Mašek. „Největší chybu vidím v tom, že tam chyběl jeden velitel zásahu,“ řekla Válková.

Závěr: Tragédie na FF UK zasáhla doslova všechny občany Česka, a samozřejmě zásadně ovlivnila životy pozůstalých po zastřelených obětí střelce. Policie se zřejmě fakticky dopustila chyb, které mohly ovlivnit i počet obětí střelby. Nicméně, dnes po důkladném vyšetřování můžeme dělat „chytré“ závěry, ale nikdo v době policejního zásahu neměl tyto souhrnné informace a netušil, že se schyluje k obrovské masové vraždě na FF UK. Nejsem si jistý, zda by následná rezignace Rakušana nebo jiné výsledky vyšetřování tragédie mohly odvrátit Lenku Šimůnkovou od sebevraždy, jak hovoří její známý. Nebyla sice spokojená se se závěry vyšetřování ,ale ztratila zejména smysl svého života.