Senzace |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Hlavní straně německé opozice AfD se podařil velký volební tah, který mnohá média považují za první politický úspěch této úrovně, v duryňském kraji Sonneberg (60 000 obyvatel) byl nadpoloviční většinou zvolen landratem (krajským hejtmanem) kandidát AfD Robert Sesselmann. Mainstreamu a režimním stranám se přes obrovskou propagační nátlakovou kampaň nepodařilo zvolení zabránit. Po prvním kole vzniklo spojenectví všech režimních stran, lidovců, sociálních demokratů, zelených až po pohrobky východoněmeckých komunistů, ale poprvé po deseti letech existence se Afd podařilo ovládnout tak velkou administrativní jednotku. Režimní strany vyslaly do Sonnenbergu své nejtěžší kalibry, mnohým voličům to připomínalo atmosféru z bývalé NDR, fronta mocných proti režimnímu nepříteli. Nepomohly režimem organizované panické zvěsti na sociálních sítích, varování režimních partají proti AfD a politická hysterie státních byrokratů. Šéf úřadu na ochranu ústavy Haldenberg prohlásil, že ke snížení volebních preferencí AfD nestačí jen aktivita jeho úřadu. Ne bránit ústavu, ale bojovat s nežádoucí opozicí považuje za hlavní náplň předseda ústavního orgánu. Úřad na ochranu ústavy už vůbec nemaskuje svůj cíl, zlikvidovat legitimní politickou stranu. Ústavní znalci varují před zpolitizováním ústavních struktur, např. profesor Boehme-Neßler: “Úřad překračuje své kompetence, je navýsost protiústavní, pokud úřad jedná v něčích politických zájmech.”

V Jungefreiheit se píše, že landrat Sesselmann se může těšit, zemská a spolková vláda mu udělají ze života peklo. Nic není demokraticky zvolenému politikovi nebezpečnější než nenávistná vysoko postavená režimní byrokracie. Režim vychází z toho, že pokud se podaří zlomit Sesselmanna, dotkne se to celé AfD, která v posledních měsících dosahuje vysoké procento v průzkumech veřejného mínění, v některých spolkových zemích dokonce nad 30 %. V analýzách volebního potenciálu se pozoruje konstantní přechod voličské přízně od zelených a svobodných k AfD.

Poslanec EP za AfD Maximilian Krah řekl, že v EU se pravicovým stranám radí, aby se obsahově proměnily, pak mají šanci dostat se k moci. AfD je nejzajímavější pravicovou stranou v celé Evropě, protože tuto tezi odmítla. Podle této evropskounijní mantry se musí vymazat programové body, které jsou z mainstreamového pohledu neudržitelné. V AfD to zkoušela Petry a bývalý předseda strany Meuthen. Podle Kraha je AfD dnes pevnější ve svém pravicovém programu než kdykoliv předtím a právě toto vede k nárůstu popularity strany a volebních preferencí.

Publicista pi-news Martin Renner srovnává dnešní politický boj s hydrou z řecké mytologie, utni jednu hlavu, vyrostou dvě další. Obraz platí pro mainstream a naštěstí i pro opozici. Vyhrát tento boj je herkulovským zadáním. Ve společnosti sice panuje status quo, ale společnost se čím dál víc vyhraňuje, jak na veřejnosti, tak v privátním životě občanů se pozoruje rostoucí politická nespokojenost s politikou vládnoucí politické kasty. Vládnoucí rozhodují bez zábran a ohledů na občanovu vůli. Tato politika chápe občana jako nesvéprávné a dětinské stvoření, kterému se musí diktovat i chování v nejelementárnějších životních situacích. Mainstreamová politika přestala zohledňovat veřejný zájem, občan byl degradován na adresáta erratických hypermoralistních poselství vládnoucí kasty. Občan se musí aktivně a s radostí této hry účastnit, pokud nechce vyvolat podezření a zlobu státem placených režimních strážců. Občan je v tomto systému perfidně a rafinovaně zbaven svého statutu suveréna státní moci.