Pokolikáté už slyšíme o tom, že rychlost byla tam či onde snížena s cílem zvýšit bezpečnost provozu, nic takového ale nepřinesla. Je tedy čas vše přehodnotit a rychlost znovu zvýšit? Ne, politici mají vždy „lepší” nápad.
Oblíbenou mantrou aktivistů a politiků je, že rychlost zabíjí. Kdykoli se tedy objeví jakýkoli návrh umožňující snížení povolených limitů, skočí po něm rychleji a vehementněji než slepice po flusu. Často tak dochází k regulaci již stokrát regulovaného. A jelikož do hry promlouvají především emoce a zdravý rozum je upozaděn, veškerý tlak je upřen směrem k motoristům. Vše je navíc patřičně a obvykle manipulativně medializováno, načež mnozí chodci nabydou pocitu nesmrtelnosti a nedotknutelnosti. S mobilem v ruce a sluchátky na uších tak bez rozhlížení vstoupí do vozovky skoro kdykoli a kdekoli.
Co tím chceme říci? Že silnice nejsou hájemstvím pirátů v rychlých autech, zejména pak v drahých SUV, jak se výše zmínění pravidelně snaží naznačit. Je sice pravdou, že motoristé jsou daleko více chráněni než motorkáři, cyklisté a chodci. Stejně jako nehodláme nikterak popřít, že svým nedůsledným chováním mohou způsobit daleko větší škody. Ovšem pokud tlak bude směrován pouze tímto směrem a démonizována bude pouze rychlost, k lepšímu se nezmění vůbec nic. Však kolikrát už jsme psali o tom, že snížení povolené rychlosti nemělo žádný hmatatelný vliv na bezpečnost provozu a její zvýšení obvykle přineslo bezpečnější silnice?
Totéž nejnověji dokazují výsledky studie irských expertů. Ti zmapovali stav na ulicích v centru Belfastu před zavedením nového nižšího limitu 20 mil v hodině (32 km/h) v roce 2016 a po něm, který porovnali se stavem komunikací Severního Irska, kde zůstala zachována třicítka (48 km/h) nebo čtyřicítka (64 km/h). Výsledky nejsou překvapením, neboť „nedošlo na žádné statisticky výrazné rozdíly“ jako prakticky vždy. A platí jak pro pravděpodobnost nehody, tak pro relativní množství jejich obětí – jedinou změnou bylo to, že se část motoristů začalo komunikacím a absurdně nízkými limity vyhýbat.
Takže čas vrátit vše zpět? Ale kdepak, Simon Williams, aktivistický mluvčí nadace při RAC, svými slovy potvrdil jen platnost starých pořádků. Bez opory v jakýchkoli datech konstatoval, že „řidiči na silnicích s nižším limitem jen stěží zpomalili“, proto se tedy nic nezměnilo. Neexistují přitom žádná data, která by dokladovala zvýšení ignorace rychlostních limitů, lidé třicítku respektovali stejně jako dříve padesátku, bezpečnější silnice to ale nepřineslo. Přesto Williams říká, že „radní budou muset najít další cesty, jak řidiče zpomalit, ať již skrze policii nebo úpravou silničního designu v podobně dopravních ostrůvků, dobře navržených retardérů a šikan“. Geniální.
Ač tedy studie posté potvrdila, že snížení rychlosti žádné zlepšení nepřináší, aktivisté a politici to nepovažují za důvod k omezení represivního přístupu, ale právě naopak. Že něco takového povede maximálně k plnění městských kas, asi netřeba dodávat. Ostatně, šlo vůbec někdy o něco jiného?
(15 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Atlas Shrugged
Jezdit svým vlastním, nikoliv sdíleným autem, je jistým atributem svobody. Proto dochází ke všem nesmyslným omezováním v silničním provozu, povinné instalaci různých elektronických fízlů atd.