Společenská odpovědnost firem platformou levicového progresivismu?




Sdílet článek:

Odpovědnost je důležitým doplňkem svobody. Společenská odpovědnost firem je důležitým doplňkem jejich ekonomické role. Snahy levicových progresivistů zneužít ji jako zadní vrátka k prosazení svých subjektivních politických zájmů ohrožují prosperitu naší společnosti.

Corporate Social Responsibility, společenská odpovědnost firem, zní na první pohled logicky a ušlechtile. V přiměřené míře je jistě správné, aby firmy a korporace braly ohled na oprávněné zájmy společnosti. Například nezatěžovaly bezohledně životní prostředí, bojovaly proti diskriminaci a za další ideály spravedlivé společnosti.

 

Co jsou oprávněné společenské zájmy?

 

Prvním úskalím shora uvedeného je, které společenské zájmy jsou skutečně oprávněné, a to z pohledu společnosti jako celku, nikoliv z pohledu různých zájmových skupin. Má stanovit oprávněné společenské zájmy, které firma bude respektovat, její majitel nebo management? Nebo zaměstnanci tím, že budou, či nebudou ochotni pro firmu pracovat? Zákazníci, kteří budou, či nebudou kupovat její výrobky a služby? Nebo snad politici a různé aktivistické organizace?

 

Svobodná a demokratická společnost oprávněnost svých různorodých zájmů určuje pomocí voleb. Pouze zvolení zástupci občanů mají legitimitu prostřednictvím zákonů regulovat veškeré společenské dění, tedy i podnikání a ekonomiku, v souladu se společenskými zájmy občanů, které zastupují.

 

V takto nastaveném prostředí je pak svobodnou vůlí majitelů firem rozhodnout, zda jejich firma bude přísně ekologická či pouze naplní ekologické limity dané zákony. Zaměstnanci se mohou rozhodnout, že nebudou pracovat pro firmu, která sice dodržuje zákony, ale neodpovídá jejich subjektivním představám, například o inkluzi menšin. Podobně i zákazníci mohou „hlasovat nohama” a nekupovat si vajíčka z klecového chovu.

 

Co je přiměřená míra?

 

Již v roce 1970 Milton Friedman ve své eseji „Společenskou odpovědností firem je zvyšovat zisk” upozornil na další kontroverzní bod společenské odpovědnosti firem. Jestliže ziskovost je primárním a objektivním cílem ekonomiky i firem, protože zajišťuje nejproduktivnější využití omezených zdrojů společnosti, trvalou snahu inovovat a maximálně uspokojit zákazníka, klade si Friedman otázku, kdo zaplatí „společenské” náklady spojené se společenskou angažovaností firem a korporací.

 

Kromě neziskových organizací a veřejně prospěšných firem očekávají majitelé a akcionáři zhodnocení vložených prostředků. Orientace na zisk je základem naší ekonomické prosperity a blahobytu. Ziskovost v sobě nepřímo zahrnuje i přiměřené přizpůsobování podnikání zájmům zákazníků a zaměstnanců, pokud je to pro firmu ekonomicky výhodné.

Je tedy základní povinností a odpovědností managementu řídit firmu takovým způsobem, aby co nejlépe prosperovala při dodržení všech zákonů a obecných etických norem.

 

Firmy mají být ekonomické, nikoliv politické subjekty

 

Jakmile se však management firmy začne soustředit nikoliv na ekonomické, ale na politicko společenské cíle, nemusí to vždy dopadnout dobře.

 

Krátce před svým kolapsem v roce 2001 byl Enron chválen za svoji společenskou odpovědnost. Za jediný rok získal šest ocenění od americké Agentury pro ochranu životního prostředí US EPA a Cenu za korporátní svědomitost americké Rady pro ekonomické priority US CEP.

 

British Petroleum byla první ropnou společností, která již v roce 1997 dobrovolně vyhlásila přechod na zelenou energii. Přejmenovala se na Beyond Petroleum a financovala svoji transformaci drastickým omezením nákladů mimo jiné v oblasti bezpečnosti, která vedla k sérii významných ekologických havárií a vyvrcholila v roce 2010 výbuchem ropné plošiny Deepwater Horizon s následným zamořením celého Mexického zálivu.

 

Žádné daně bez zastoupení

 

Hlavním důvodem vzbouření britských kolonií a vzniku USA byly daně na čaj uvalené na kolonie britským parlamentem, ve kterém ale kolonie neměly své zástupce. Heslem té doby se stalo „no taxation without representation”, tedy „žádné zdanění bez zastoupení”, či v ryze české analogii „o nás, bez nás”.

 

Jak správně poznamenává Milton Friedman, pokud začne management firem pod záminkou společenské odpovědnosti vynakládat významné prostředky na subjektivně stanovené politické a společenské cíle, nemůže tyto prostředky získat jiným způsobem než na úkor akcionářů, zaměstnanců, zákazníků nebo na úkor bezpečnosti či inovací.

 

Podle Friedmana se vlastně jedná o jistou formu zdanění akcionářů, zákazníků nebo zaměstnanců bez jejich vědomí a souhlasu:

 

„Vytvořili jsme propracovaná ústavní a parlamentní ustanovení a soudní moc pro kontrolu těchto funkcí, abychom zajistili, že daně budou ukládány v nejvyšší možné míře v souladu s preferencemi a přáními veřejnosti – koneckonců heslo „žádné zdanění bez zastoupení” bylo jedním z hesel americké revoluce …

Pak je zde manager, jmenovaný přímo či nepřímo akcionáři, který je současně zákonodárcem, výkonným orgánem a soudcem. Má se rozhodnout, komu zdanit, kolik a za jakým účelem, a jak výtěžek utratit – to vše se řídí pouze obecnými nabádáními z výšky, aby se zamezilo inflaci, zlepšilo životní prostředí, bojovalo proti chudobě atd.“

 

Shrnuto: společenská odpovědnost firem je korektní koncept, pokud se naplňuje v rámci jejich primární odpovědnosti, kterou zůstává ziskovost. Fungující ekonomika je zárukou prosperity a blahobytu celé společnosti, které jsou nezbytným předpokladem pro uskutečnění ostatních oprávněných společenských zájmů.

 

Hrozba socialistické odpovědnosti firem

 

Tato problematika je dnes ještě více aktuální než v minulosti, protože se korporace a firmy staly dalším cílem progresivistických aktivistů, kteří systematicky vytvářejí tlak na management firem a pod záminkou jejich společenské odpovědnosti se jim snaží nedemokratickými způsoby vnutit svoji agendu. Ze společenské odpovědnosti se tak snadno může stát spíše „socialistická odpovědnost”.

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (5 hodnocení, průměr: 4,60 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 2 000 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*