Stane se nový nouzový stav dalším bičem na české občany?

Včera vyhlásila vláda Petra Fialy nový nouzový stav, tentokrát prý proto, aby mohla účinněji pomáhat uprchlíkům, kteří se na naše území dostanou v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Nová vláda však již stihla ukázat, že má k principům svobody jednotlivce podobný vztah jako vláda předchozí. Vláda Petra Fialy hned po svém nástupu vyhlásila nesmiřitelný boj proti tzv. dezinformacím, čímž se ve své pravé podstatě vyjádřila proti svobodě projevu. Nový ministr vnitra Vít Rakušan dal hned po vypuknutí války na Ukrajině tomuto boji reálnou politickou náplň, když si bez soudu a bez jakéhokoliv legislativního rámce objednal u správce národní domény zablokování několika webů (přičemž v tuto chvíli nehodnotím jejich obsah) a vrátil tak podle mého názoru reálně po mnoha letech do naší politické praxe cenzuru.

Jsou tedy reálné obavy, že podobně jako vláda Andreje Babiše zneužila nouzový stav pro boj proti občanům této země, zachová se stejně i vláda Petra Fialy. Třebaže sám premiér Fiala prohlásil, že tento nouzový stav občané České republiky nepocítí. Skutečnost však může být odlišná. Nejde pouze o to, že během nouzového stavu může stát konfiskovat majetek, zabavovat vozidla nebo budovy, pod záminkou pomoci uprchlíkům. Možné omezení občanských práv a svobod vláda výslovně předpokládá v odůvodnění svého usnesení. Už to samo o sobě je velmi nebezpečné, nicméně vážnějším problémem pro svobodu v této zemi je plíživé zavádějí pojmu ideozločin. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž už stihl upozornit veřejnost, že schvalování ruské invaze na Ukrajinu nebo i vychvalování ruských politiků znamená čelit trestnímu stíhání s možností trestu odnětí svobody až na tři léta. Nouzový stav znamená zpřísnění trestů a může znamenat i daleko extenzivnější postup orgánů činných v trestním řízení. Při nemožnosti skutečně pevné definice toho, co je schvalování invaze, co je dezinformace, kde je hranice mezi omylem a lží, a jaká je vlastně nebezpečnost takového počínání, si takřka nikdo, kdo se k současné situaci vyjadřuje a nekopíruje jen oficiální prohlášení našich vládních politiků, nemůže být jistý, že proti němu právě teď někdo nesepisuje trestní oznámení. Třeba Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty nebo probruselský aktivista Tomáš Peszyński. Vytváření ideozločinů znamená vyvolávání atmosféry strachu. Nouzový stav dává této atmosféře strachu mnohem nebezpečnější rozměr: jsou politici, kteří drží v rukou moc, natolik disciplinovaní a morální, aby nezneužili situaci pro vypořádání se s ideovými nepřáteli?

Válka je mnohem citlivější kontext než epidemie nakažlivé nemoci. V případě epidemie čelíme všichni stejnému, vědecky definovanému nepříteli. V případě války však jedna skupina lidí čelí jiné skupině lidí. Nepřítelem jsou lidé. A stejně jako lze definovat nepřítele vnějšího (např. Rusko), může být velmi lákavé označit nepřítele vnitřního. Toho, kdo nesouhlasí. Toho, kdo je nositelem alternativních názorů, někdy bizarních, někdy naprosto mylných, ale mnohdy i názorů opodstatněných a racionálně odvozených, pokud se to v daný okamžik hodí. Boj proti tzv. dezinformacím znamená potlačení svobodné a racionální diskuze, v níž nakonec vždy zvítězí pravda. Protože pravda se neprosazuje násilím, nýbrž rozumem.

Pomáhat lidem, kteří prchají před válkou, lze i bez nouzového stavu. A čeští občané pomáhají. Sami, dobrovolně. Na své vlastní náklady, za své vlastní peníze. A funkční rámec nouzového stavu k tomu nepotřebují.

S ohledem na to, jak se naši politici během posledních let chovají vůči občanům této země, a jak snadno si upevňují moc na úkor svobody lidí, neexistují žádné záruky, že nový nouzový stav nebude opět zneužit proti občanům této země. Jeho vyhlášení je tedy nutné kategoricky odmítnout.