V noci ze soboty na neděli přetočíme často už jen pomyslnou ručičku o hodinu dozadu, takže víkend bude o 60 minut delší. Umělé prodlužování víkendu (a jeho umělé zkracování na jaře) zatím nekončí.
Ale mělo by. Domněnka, že střídání času šetří energii, je v 21. století už mylná. Desítky vědeckých článků na dané téma se shodují na jednom: průměrné úspory energie jsou prakticky nulové.
Přechodem na letní čas se před pandemií v Česku ušetřilo elektřiny zhruba za 50 milionů korun ročně. To je ovšem údaj, jenž platí za celý rok a za celou republiku. Z hlediska jednotlivce je to velká suma, z hlediska státu „plivnutí do moře“. Ta suma je totiž významná zhruba tak, jako je významný padesátihaléř pro člověka s měsíčním příjmem 60 tisíc korun. Změní se nějak jeho život, když bude mít v daném měsíci o padesátihaléř více nebo méně, pokud jeho příjem bude oněch 60 tisíc? Nezmění. Ani si toho nevšimne.
Naopak se ukazuje, že v některých zemích umělé posouvání času spotřebu elektřiny jasně zvyšuje. Nehledě na to, že jarní změna času způsobuje řadě lidí nejen nepohodlí, ale i zdravotní problémy, které vedou jak k nižší pracovní produktivitě, tak k častějším infarktům a dopravním nehodám. Je prokázáno, že střídání času tímto způsobem každý rok zabije desítky lidí. Letní čas má víc obětí než třeba klíšťová encefalitida.
Opravdu úspora „50 haléřů při příjmu 60 tisíc korun“ stojí za to? Kvůli takové úspoře by přece nevraždil snad ani ten nejotrlejší a nejnechutnější vrah, co kdy světem kráčel. Střídání času takovým „vrahem“ je. Pomyslně. Má na svědomí nikoli jednu „vraždu“, ale desítky.
Je tedy opravdu nejvyšší čas s umělým střídáním času v Evropě přestat, stejně jako to v posledních desetiletích udělaly desítky zemí po celém světě. Samozřejmě se všichni neshodnou, jestli po celý rok ponechat současný čas zimní, nebo letní. Někdo bude chtít, aby bylo večer déle světlo, jiný zase, aby se dřív rozednívalo.
Náš „zimní“ (tedy pravý středoevropský) čas je nastaven ideálně pro člověka, který chodí spát v osm večer a budí se ve čtyři ráno. Půlnoc našeho pravého času je střed období tmy, a člověk se spánkem centrovaným na půlnoc tedy nejlépe využije denní světlo. Ale ruku na srdce, kdo z nás chodí pravidelně spát v osm hodin? Pokud jde typický Čech do postele v deset a budí se v šest pravého času, byl by pro něj dokonce ideální dvojitý letní čas, se kterým už také některé země experimentovaly. Samozřejmě by to znamenalo, že v zimě bude dopoledne tma, ale v průměru za celý rok by bylo využití denního světla nejlepší. Každopádně současný systém umělého střídání je nejhorší možný a měli bychom se ho co nejrychleji zbavit.
(9 votes, average: 4,56 out of 5)
Loading... 
Pokud si postavíme slaměného panáka (strawman) snadno ho rozcupujeme.
Napřed je potřeba si ujasnit o co jde, srovnat si přínosy a náklady a pak dělat závěry.
Naše biorytmy se řídí střídáním dne a noci a protože jsou v létě dny delší, máme tendenci v létě vstávat dříve a později chodit spát. Kvůli nutnosti sladění ‘hodinek’ napříč populací to ovšem neděláme postupně, ale skokem.
Náklady jsou tedy skokový posun času 2× ročně o jednu hodinu.
Ziskem je ‘delší den’, tedy doba, kdy se můžeme i po práci věnovat svým koníčkům (sport, zahrádkaření, posezení s přáteli) za denního světla.
Pokud dojde ke zrušení letního času, zkrátíme si denní světlo zejména v září a říjnu a dubnu a květnu. Je to opravdu tak výhodná výměna za hodinový posun 2× do roka?
Tohle je jistě taky legitimní pohled na věc, ale poněkud zjednodušený. Neměla by být organizace vlastního života (nebo hospodářské jednotky) čistě individuální záležitost? Když chci chodit dřív z práce, dohodnu se se zaměstnavatelem. Někteří lidi zase mají soukromé aktivity ráno a vyhovuje jim dělat do večera. Ve fabrikách se dělá od šesti, v Praze od devíti. V kravíně od čtyř (jsem myslím někde slyšel). Fůra lidí dělá noční. Proč to má organizovat stát? Píšete: „ziskem je delší den“. Ten delší den v létě nám nedaruje stát posunutím hodinek. Stát by akorát mohl posunovat pracovní dobu v úřadech.
Přesně tak. Ziskem je delší den pouze 1x za rok poslední neděli v říjnu, kdy se hodina ukradená poslední sobotě v březnu zase vrátí. JInak má den stále 24 hodin.
—
“Stát by akorát mohl posunovat pracovní dobu v úřadech.”
Ono už nyní je ve velkém počtu firem soukromého i veřejného sektoru pružná pracovní doba. Není problém v létě chodit do práce o hodinu dříve. Jen se musí dodržet určitá část pracovní doby pevná – aby byli všichni v práci – kvůli vzájemné koordinaci, poradám a schůzkám.
—
Pro ČR je ideální normální pásmový čas UTC +1 hodina (čas východního poledníku 15°). Tento by měl platit trvale, jak plyne z fyzikální definice času – čas se trvale a spojitě mění (neskáče dopředu a dozadu po hodinách).
Ono marná sláva ten ušetřený padesátník z 60 tis. Kč je dokonce pěkně drahý i z hlediska peněz.