JAN KELLER
Politici často a rádi mluví o tom, že právě jejich strana je zárukou dalšího rozvoje demokracie v zemi. Zapomínají, že politika je vysoce dynamický proces, ve kterém se demokracie může nejen slibně rozvíjet, ale také pořádně svíjet. U nás jsou ke svíjení demokracie používány tři osvědčené nástroje. Zkušený profesionál je dokáže uplatňovat všechny v dialektické jednotě.
Základem je nová klasifikace politických stran. V minulosti se střetávaly třeba strany monarchistické a republikánské. Navzájem odlišné programy nabízely také strany pravicové a levicové. Zvyk byl takový, že kdo ve volbách prohrál, fungoval nadále v politice jako opozice s možností opět sestavovat vládu, pokud vítězové minulých voleb udělají mnoho chyb, či se dokonce ukáží jako neschopní řídit zemi.
Těmto dobám je už odzvoněno. Nová klasifikace dělí strany na demokratické a nedemokratické. Ti, kdo byli jednou zařazeni mezi nedemokraty, už pochopitelně nemohou představovat alternativu ke stranám demokratickým. Největším problémem takto pojaté demokracie jsou volby. Lid se v nich už nerozhoduje mezi vládními stranami a opozicí, ale mezi dalším rozkvětem „vlády lidu“, jak se tomu ze zvyku říká, a jejím fatálním ohrožením. Jediným přípustným výsledkem voleb je jakýmkoliv způsobem zabránit stranám nedemokratickým získat mandát k vládnutí. Definitivního vítězství demokracie je dosaženo teprve tehdy, když jsou všechny politicky relevantní instituce natrvalo obsazeny pouze členy stran, které se staly demokratickými díky tomu, že se za takové prohlásily. Nedemokratické strany, jež o sobě také prohlašují, že ctí demokracii, tím pouze dokládají svoji zákeřnost a nebezpečnost. Není náhodné, že právě ony tak urputně kritizují snahy o zavedení korespondenčního hlasování. Vždyť jedině hlasování, jehož průběh a výsledky lze nesnadno ověřit, umožňuje demokratickým silám i do budoucna volby tolerovat.
Strany demokratické poznáme naprosto spolehlivě. Mají sice různé osazenstvo, které mezi nimi může podle potřeby putovat, všechny však razí v jádru stejný program. Navzájem se mohou lišit jen okrajově. Třeba v tom, jakou výši DPH navrhují pro osvěžovače s lesní vůní, který den v měsíci by rády vyplácely seniorům nevalorizované důchody, anebo zda preferují jako den pracovního klidu Velký pátek či raději Zelený čtvrtek.
S tím úzce souvisí druhý prvek postupného svinování demokracie. Strany, které totožné programy nemají, a tedy do parlamentu nepatří, je nutno důsledně označovat jako populistické. Protože nikdo přesně neví, co populismus vlastně znamená (jde o termín užívaný pro různá politická uskupení ve Spojených státech, v Rusku a ve Francii od poslední čtvrtiny 19. století), stává se z něj pro demokratické politiky pomocník přímo neocenitelný. Postupem času si občan zvyká na to, že populismus není dán obsahem nějaké politiky, ale výhradně jen tím, kdo s takovou politikou přichází. Pokud by některá z demokratických stran navrhla přidat nějaké skupině obyvatel na platech, ulehčit život matkám s malými dětmi anebo třeba snížit daně na základní potraviny, populismus by to zaručeně nebyl. Podobné návrhy se stávají populistickými pouze v případě, že by s nimi přišla strana nedemokratická. Jestliže by své volební sliby nedodržela strana nedemokratická, máme zde další důkaz její věrolomnosti. Jestliže však volební předsevzetí ostentativně pošlapává strana demokratická, je to jen dokladem toho, že demokratický politik je svobodným člověkem, nikoliv otrokem svých slibů.
A je zde třetí bod nezbytný ke svinování demokracie. Podle něj nemá politika vůbec nic společného s prosazováním nějakých přízemních zájmů. Politika je záležitost mnohem úctyhodnější. Je vrcholnou fází boje Dobra se Zlem. Kulisy Dobra a Zla jsou naprosto nezbytné, má-li být ospravedlněno cokoliv, čeho se dopustí politik demokratický, a má-li být již dopředu odsouzeno cokoliv, co navrhne populista. Lidé vždy byli ochotni dopouštět se těch nejbestiálnějších věcí, pokud v rukou pevně třímali prapor Dobra. Bylo by možno o tom sepsat dějiny celé naší civilizace.
Jak známo, se Zlem se nesmlouvá, se Zlem se nevyjednává, Zlo je třeba v zájmu klidu, míru a pokoje definitivně zlikvidovat. Je to velká výzva pro demokratické strany a silná inspirace pro jejich poslání – vymýtit populismus, zavést řád a pořádek, a tím vítězně završit náročný proces svinování demokracie.
(23 votes, average: 4,96 out of 5)
Loading... 
Kdykoliv se z bezectných tlam mnohých politiků line slovo demokracie, můžeme si být zcela jisti, že od huby k realitě demokracie nedorazí.
Totéž platí pro slovo spravedlnost, či spravedlivé, deroucí se zejména z tlam tzv. levicových. Skutečností ovšem je, že rozdělení na levici a pravici již dost pozbylo smyslu, a jen zoufalec velmi mdlého rozumu by mohl za pravicové považovat ty ze stran pětislepence,, které to o sobě jsou schopny ještě tvrdit.
Já si naopak myslím, že dělení na levici a pravici je velice užitečné. Ovšem pokud je důsledně používáno v klasickém smyslu: pravice je svoboda, levice je kolektivismus/etatismus/totalita.
Totalita může přijít zleva nebo zprava a nebo i úplně odjinud, jako v případě Rycheckého vládního slepence. To spříseženecké bratrstvo, co se nyní v naší zemi prodralo k moci, žádné levicové či pravicové ideály nepojí. Vždy je to jen ad hoc vyvolávaná nenávist vůči jednotlivci nebo skupině obyvatel a hon na takto stvořeného nepřítele, vše za jediným účelem, udržet se u moci a ovládat ostatní. “Ochrana demokracie” a “boj s dezinformacemi”, to jsou pro tyto psychopaty jen vyprázdněné pojmy, které pro svou pojmovou neuchopitelnost slouží jen jako dobrý “mocenský klacek” na neposlušný plebs. V Rycheckým stvořené vládě “Národní Fronty” nehledejme žádné konkrétní ideály, je to jen zlovolné společenství psychopatů, které definuje jen hloupý pocit nadřazenosti, arogance, agresivita a touha ovládat druhé.
Zprava žádná totalita z principu přijít nemůže.
Když půjdete pořád doprava, dojdete k cíli zleva.
Podle vzoru: “jdu na sever – a jdu na jih”. Což ovšem neplatí pro politickou orientaci. Z bolševika liberála (dle klasické definice) neuděláte – a naopak.
Tak ješte ze v tom otroctvi,středoveku,feudalismu se měla vetšina lidi dobře, a zila v demokracii.Tak nam nezbývá, než si to dnešni otroctvi proptrpět a těm nasim předkum tu jejich demokracii a svobodu tiše závidet.
To Kolemjdoucí: Podle toho, co a jak píšete, odhaduji, že jste osoba velmi vysokého věku cca 80 – 85 let. Jestli to, že často píšete nesouvisle, věty nedávají smysl apod., je projevem nastupující demence nebo zdrogování, nejsem schopen posoudit. Jste evidentně nemocný, jinak byste si všimnul, že od nikoho ze zde diskutujících nepadlo ani slovo o tom, že, cituji “…v tom otroctví, středověku, feudalismu se měla většina lidí dobře..”. Vsadil bych se, že vaše okolí vás považuje za podivína, tak se ukájíte zde napadáním diskutujících. Měl byste se jít léčit.
B.Pane zrejmě hlavní ideologu te jediné spravné ideologie jste zase vedle.Já opravdu nic nevím.Ja se pouze ptam zdejsich komenatatorů,v cem je v jejich zivotě a čim je někdo omezuje,co muzou a co nemuzou,jak se jim zije,co jim schází v tom kapitalismu svobodneho rozhodovani,a odpovedi se ctenari ani ja nedockají.Vy ano?Porad dokola ze je totalita,ze se nemuzou vyjadrovat k tomu,nebo onomu nebo dokonce obojimu,atd,atd.Ze tady v te nasi krasné zemičce není k žití.No a nakonec z nich vyleze ze nase vlada stojí vite za co,a agresor valky je chudak a za nic nemuze.No a jsme doma.Zkuste se jich zeptat misto mě,mozna se dockate odpovedi.Moc se tesim.Dekuji.
To K: Vy se neptáte, vaším cílem je lidi napadat a urážet. Viz to, že mne bezdůvodně nazýváte hlavním ideologem. Jste nemocný. A tím končím naši debatu neboť diskutovat s fanatiky je pouze ztrátou času.
Tenhle magor tady opruzuje už dlouho, jeho idiotské a nesmyslné komentáře nemůže nikdo příčetný brát vážně. Jestli je nemocný nevím, spíše patří mezi rozrůstající se řadu sociopatů zaplevelujících společnost jako mor.
Správně jste postřehl, že jeho smyslem není diskutovat, jelikož ho váš názor NEZAJÍMÁ. Vyžívá se a ukájí v nesmyslných poučkách a rádoby mravokárných teoriích, které jsou ovšem tak povrchní a účelové, že na to nemůže skočit ani studentka humanitní genderové fakulty UK.
To R: Souhlas. Výstižný popis. Lépe bych to nenapsal.
Taaak spravně chlapci podle našeho -názor našeho vudce,zbytek pres držku a do basy,nebo aspon do blázince.Tak se máme na co těšit.