Teď euro zažije opravdovou krizi

Vláda Petra Fialy se rozhodla obnovit činnost Národní ekonomické rady vlády (NERV), což má být reakce na současné problémy české ekonomiky způsobené dopady pandemie nemoci covid-19, neúměrným růstem cen energií a důsledky ruského vpádu na Ukrajinu. NERV se má zaměřit na opatření v oblasti podpory podnikatelského prostředí a zaměstnanosti, finančního sektoru a veřejných financí tak, aby stát byl schopen dostát zajišťování poskytování veřejných statků a současně aby zmírnil negativní dopady na reálnou ekonomiku. Co z obnovení poradního orgánu vlády a ze zadání, které dostal, lze vyčíst?

To je jednoduché. Jednou mi jeden ministr financí, kterého nebudu jmenovat, řekl: Víte, milá Markéto, jak to udělat, abyste se zbavila otravných novinářů a nadávek veřejnosti? To musíte hlavně založit komisi. To je jedno jakou – prostě nějakou. A musíte říci, že je zodpovědná za váš hlavní problém, za který vám všichni nadávají. A až vám zase budou nadávat, ukážete prstem na komisi a řeknete: čekáme na výstupy KOMISE…

Pokud bych to měla vzít doslova, tak bych to musela rozcupovat slovo po slovu. Jaké problémy české ekonomiky jsou způsobené covidem? Já vidím kupříkladu inflaci způsobenou tiskem peněz. Anebo nedostatek náhradních dílů způsobený zavřením podniků. Ale že by něco způsobila nemoc? A co by jako ta nemoc měla ekonomice způsobit? Nezpůsobila náhodou všechno zlé hysterická opatření, se kterými přišel stát a která svedl na nemoc? A co by měl NERV řešit ohledně zaměstnanosti? Snad to, že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě?!

Zkrátka shluk slov bez valného významu, komise má sloužit jako štít pro vládu, za který se bude schovávat. Nic víc.

K neustále rostoucím cenám se objevují už i komentáře typu, že si vláda mne ruce nad vyšším výběrem DPH z drahých potravin, energií a dalšího zboží. Když pomineme politický aspekt drahoty, jaké jsou z ekonomického hlediska její výhody a nevýhody pro vládu?

Inflace má pro vládu skutečně víc výhod než nevýhod. Jednou z výhod je vyšší výběr DPH. Druhou zásadní výhodou je to, že inflace umazává veřejné dluhy. Snad jedinou nevýhodou z pohledu vlády je to, že se lidé bouří.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela prozradil, že pracuje na zvláštním energetickém tarifu. Do určité výše spotřeby bude cena energií nižší, nad tuto hranici budou domácnosti platit klasickou tržní cenu. To by mělo i motivovat k úsporám energií. „Na vyhřívání bazénu to nebude určené,“ ujistil ministr s tím, že speciální tarif by byl určen nejen pro nízkopříjmové obyvatele, ale zřejmě také pro tzv. střední třídu. Jak to může s tarify resort řešit, aby nepodporoval vysokopříjmové domácnosti, což prý nechce?

Řekněme si na rovinu, že je to další robinhoodovská krádež. Krádež bohatým, rozdávání chudým. Protože myslíte snad, že ČEZ bude energii vyrábět zadarmo? A jak by to asi měl dělat? Takže ČEZ zůstane na svém, jenom ti bohatší si připlatí, chudší zaplatí míň. Aneb ti, kdo dřou a jsou schopní, zase obdarují ty, kdo jsou schopní méně a případně se flákají. Mimochodem, už jsem vám říkala, že Robin Hood byl nemorální zločinec? Ne? Tak to říkám teď. A všichni, kdo jej používají jako symbol, se tím hlásí k nemorálnímu okrádání těch, kdo táhnou celou společnost a živí ty méně schopné. Zrovna tak pan Síkela nám tvrdí, že není třeba vydělávat; ten, kdo nepracuje a je chudý, má prý totiž nárok na to, co vydělali druzí.

Humanitární dávka by už neměla být vyplácena, pokud mají uprchlíci zajištěno ubytování, kde jim je zdarma poskytována strava a další zázemí. Po třech měsících také začala platit povinnost prokázat se razítkem o překročení hranic Ukrajiny a schengenského prostoru před registrací v krajských centrech, aby mohla být uprchlíkům vyplacena humanitární dávka ve výši 5000 korun. Co myslíte, proč najednou ta přísnost? Lze ji spojovat s několika stovkami romských uprchlíků nocujících na hlavním nádraží v Praze, s nimiž si nikdo neví rady?

Tak tohle bylo jasné… Na začátku války se objevila vlna nadšení a solidarity; bylo ale zřejmé, že jen co přijdou první uprchlíci, solidarita se vypaří jak pára nad hrncem a lidem začnou být protivní. A s tím, jak se pomalu ale jistě zvedá odpor ve společnosti proti uprchlíkům, roste také „přísnost“ vlády. Ta jen jde s davem a s posunem veřejného mínění.

Vzhledem k prudkému zpevňování americké měny, jehož jsme poslední dobou svědky, se vracejí vzpomínky na rok 1985, kdy se ministři financí vedoucích světových ekonomik – USA, Velké Británie, Japonska, Západního Německa a Francie – dohodli na koordinované akci za účelem oslabení dolaru. Může k něčemu takovému dojít i tentokrát? A co říci k tomu, že po více než 20 letech se kurz eura vůči dolaru blíží paritě, tedy hodnotě, kdy se jedno euro na trzích prodává za jeden americký dolar?

Ta společná intervence se pak ještě jednou opakovala, čili historicky to nebylo ojedinělé, tedy také to nelze vyloučit ani nyní. Jenomže posilování dolaru je zcela logické. Americká ekonomika na tom sice není dobře, ale pořád i tak spolehlivě svou kondicí drtí eurozónu, Japonsko i další země. Že se euro blíží paritě, je pak absolutně, ale absolutně logické a nutné.

Evropská centrální banka euro ničí, jak jenom může. Je to aktuálně jedna z nejvíce vnitřně slabých měn světa. Euro je ohromným letadlem a v eurozóně je našlápnuto na ještě větší inflaci, než jaká tam zatím je. ECB tiskla tak dlouho ničím nekrytá eura, že z eura udělala naprostý šunt. Jediným štěstím eura je to, že zatím to ještě valné většině lidí nedošlo. Jakmile by jim to došlo, začnou se eur zbavovat a eurozóna bude mít ještě větší problém.

A už dneska je víceméně jasné, že směřujeme do další dluhové krize; řecká dluhová krize byla jen předkrmem. Říkám to, co eurozóna vznikla – ten projekt byl politicky tak pokažen, že euru prostě politici lámou vaz. Dneska je dobré mít v eurech dluhy, ale nikoliv aktiva.

V důsledku západních sankcí vůči Rusku se tamní ropa ocitla v historické slevě. Zatímco zdražující pohonné hmoty jsou podle některých ekonomů hlavním zdrojem nejprudší inflace na Západě za posledních několik desítek let, tak Čína může těžit z nákupu levné ruské ropy a vytvářet tlak na zmírňování inflace u sebe doma. Jak silně pro tuto situaci platí rčení „Když se dva perou, třetí se směje“?

Nesouhlasím s tvrzením, že zdražující pohonné hmoty jsou na Západě hlavním zdrojem inflace. Zdražující pohonné hmoty jsou už jenom poslední kapkou. Inflace se natlakovávala od roku 2008, od té doby se pro ni systematicky vytvářely podmínky a bylo jen otázkou času, kdy vybublá. Mimochodem, přesně to se nyní děje v eurozóně – tam se inflace pořád ještě tlakuje! Ještě nedosáhla zdaleka vrcholu! Eurozóna je v tomhle ohledu proti Česku o fázi posunutá.

Ale zpět k vaší otázce. Čína se úplně moc nesměje, i ona má velké množství ekonomických problémů, ale jinak se to v zásadě dá podepsat. Ona skutečně na ekonomických problémech Západu profituje. Je to analogie k tomu, jak Německo profitovalo na zavedení eura a na dluhové krizi jižních zemí – prostě obsadilo jejich trhy. Přesně to teď dělá i Čína.