Esses je bývalý advokát v oblasti trestního práva. Při studiu magisterského titulu psychoterapie začal vyjadřovat obavy z genderové ideologie a medikalizace dětí, za což byl následně ze svého studijního programu vyloučen. Teď podniká právní kroky proti univerzitě.
V rozhovoru pro pořad NTD „British Thought Leaders“ (rozhovor v plné délce ZDE) Esses uvedl, že při operacích vedoucích ke změně pohlaví jsou mladým lidem odstraňovány „zcela zdravé části těla“. Varoval také, že léky blokující pubertu ovlivňují vývoj mozku a růst kostí a mají na děti „nevýslovné sociální dopady“.
Trvale neplodní?
„Na přerušení něčí puberty není nic přirozeného,“ míní Esses. Protransgenderoví aktivisté tvrdí, že léky blokující pubertu jsou „vratné“, ale Esses namítá, že je to „naprostý nesmysl“.
„Studie ukazují, že mají vliv na vývoj mozku a růst kostí,“ řekl a dodal, že to má také „nevýslovné sociální dopady“. „Hormony opačného pohlaví mohou mít nevratné fyzické dopady. Jednou z nejvíce znepokojujících věcí je, že pokud dítě začne užívat blokátory puberty před nástupem puberty a hned poté začne užívat opačné hormony, může zůstat trvale neplodné.“
Může to také vést ke zvýšenému riziku dalších onemocnění, jako jsou srdeční problémy, zejména u mladých dívek užívajících testosteron, varuje Esses. Pokud jde o chirurgické zákroky, říká, že „mladým lidem doslova odstraňujeme zcela zdravé části těla, které už nikdy nemohou získat zpět“.
Komentátor uvedl, že některé výroky transgenderových aktivistů považuje za „odporné“. „Na internetu jsem četl, že trans aktivisté říkají: nezáleží na tom, jestli mladá žena podstoupí dvojitou mastektomii, protože pokud toho později bude litovat, vždycky si může nechat voperovat prsní implantáty. Je to zvrácené, směšné.“
Zbytečná medikalizace
Podle Essese došlo k výraznému vzestupu počtu dětí, které říkají, že jsou uvězněny ve špatném těle, a k dramatickému nárůstu mladých lidí, kteří chtějí projít tranzicí.
„Vždy budu vycházet z toho, že jde o duševní stav, a proto by se měl léčit tak, jak léčíme všechny duševní stavy, obvykle prostřednictvím explorativní terapie, někdy pomocí typů farmaceutických prostředků. Ale zpráva, kterou jsme neustále bombardováni, je tahle: Toto není porucha duševního zdraví – je to jen identita. Každý má nějakou genderovou identitu, není co patologizovat.“
Toto poselství dle Essese „prosakuje“ do lékařských a terapeutických profesí. „Přijde mi šílené, že děti medikalizujeme kvůli duševnímu zdraví,“ uvedl v rozhovoru.
„Není neobvyklé, že se kdokoli, zejména děti procházející dospíváním, necítí ve svém těle dobře a nemají rády své části těla. V ideálním případě je však řešením přimět lidi, aby byli v pohodě s tím, kým jsou, a ne aby se snažili sami sebe zásadně změnit,“ dodal.
Když vzdělávání škodí
Esses vyjadřuje obavy z pro-transgenderového poselství obsaženého ve vzdělávacích materiálech, které jsou někdy mimo kontrolu rodičů. „Často se na mě obracejí rodiče, kteří jsou naprosto vyděšení z toho, co se jejich děti učí ve škole, kde to nejsou schopni kontrolovat. A často je pro ně opravdu obtížné vůbec se dostat k materiálům, které se děti ve školách učí.“
Velká část těchto materiálů podle něj pochází z LGBT vzdělávacích trustů. „Na první pohled by se mohlo zdát, že vyučují o inkluzi a rozmanitosti. To vše je velmi vágní a nejednoznačné a zní to krásně a pozitivně. Ale ve skutečnosti, když se do materiálů podíváte hlouběji, je to docela znepokojující.“
Esses vypráví, že se setkal s ilustrovanými knihami pro žáky základních škol, které hovoří, že „lékař si při narození tipnul pohlaví a je možné, že se spletl“. Existují také materiály, které mladým chlapcům naznačují, že „obliba růžové barvy může být příznakem transsexuální orientace“.
Genderová ideologie se podle Essese „vplížila zadními vrátky“ i do předmětů, kde je naprosto irelevantní. „Viděl jsem to v učebních plánech informatiky a matematiky. Nějak se jim podařilo dostat koncept binárního versus nebinárního pohlaví do hodiny počítačového kódování.“
Esses se obává, že genderová ideologie bude mít „vážné negativní důsledky“, pokud nebude zpochybněna. „Znovu a znovu slýcháme příběhy lidí ze školství, které propustili, protože se odvážili říct, že věří, že muži se nemohou stát ženami, a naopak.“
Souhlas. Proto se za “zlých komunistů” dělaly trans – zákroky až po dosažení 18 let a velice často ještě později. A bylo to naprosto správné, podle vědeckých poznatků, nikoli blábolů pologramotných aktivistů, velice často placených “klinikami”, provádějícími trans – operace.