LIBOR NOVÁK
Ukrajina dosáhla dohody se Spojenými státy o těžbě nerostných surovin, uvedl vysoký představitel v Kyjevě pro BBC. „Skutečně jsme se na tom dohodli s několika dobrými úpravami a považujeme to za pozitivní výsledek,“ řekl, aniž by sdělil další podrobnosti.
Podle médií Washington upustil od původních požadavků na právo na 500 miliard dolarů potenciálních příjmů z využívání ukrajinských nerostných zdrojů, avšak nedal Kyjevu pevné bezpečnostní záruky, což bylo pro válkou zasaženou Ukrajinu klíčovým požadavkem.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že očekává svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského ve Washingtonu, kde by měl dohodu podepsat ještě tento týden. Tento obrat přichází poté, co si oba lídři vyměnili v posledních dnech ostrá slova.
Trump sice nepotvrdil, že dohoda už byla podepsána, ale v úterý řekl, že v rámci smlouvy Ukrajina získá „právo bojovat dál“. „Jsou velmi stateční,“ řekl novinářům, „ale bez Spojených států, jejich peněz a vojenské techniky by tato válka byla ukončena už dávno.“
Na otázku, zda budou dodávky americké výzbroje a munice do Kyjeva pokračovat, odpověděl: „Možná do té doby, než uzavřeme dohodu s Ruskem… Musíme uzavřít dohodu, jinak to bude pokračovat.“ Dodal, že po případné mírové smlouvě bude potřeba „nějaká forma mírových sil“, která však musí být „přijatelná pro všechny“.
Ukrajina disponuje rozsáhlými zásobami strategických nerostů, včetně lithia a titanu, a také velkými nalezišti uhlí, plynu, ropy a uranu. Hodnota těchto surovin se odhaduje na miliardy dolarů.
Trump tvrdí, že dohoda zajistí Spojeným státům více, než kolik dosud vynaložily na pomoc Ukrajině, ale podle dostupných informací je stále třeba doladit některé detaily. Zdroj z kanceláře ukrajinského prezidenta uvedl, že dosud byly dohodnuty pouze počáteční podmínky, které zahrnují klíčové ukrajinské suroviny. „Podmínky dohody jsou nyní pro Ukrajinu mnohem výhodnější,“ dodal.
Podle dostupných informací by měla být vytvořena společně vlastněná nadace, která bude využita na obnovu ukrajinské infrastruktury a ekonomiky. Ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanishyna, která vedla jednání, řekla listu Financial Times, že dohoda je „součástí širšího obrazu“.
V kontextu napjatých vztahů, kdy se Washington podle všeho přibližuje Moskvě, se Kyjev snaží zajistit, aby tato dohoda byla krokem ke stabilnějším vztahům s USA.
Minulý týden Trump označil Zelenského za „diktátora“ a naznačil, že za válku může Ukrajina, nikoliv Rusko. Ukrajinský prezident následně odmítl americký požadavek na 500 miliard dolarů z přírodního bohatství země a uvedl, že americký prezident žije ve „světě dezinformací“ vytvořeném Ruskem.
Zelenskyj argumentoval, že Ukrajina obdržela mnohem méně americké pomoci, než Trump uvádí. „Nemohu naši zemi prodat,“ prohlásil. Trump v úterý řekl, že USA poskytly Ukrajině mezi 300 a 350 miliardami dolarů. „Chceme ty peníze zpět,“ prohlásil. „Pomáháme zemi překonat obrovský problém… ale americký daňový poplatník teď dostane své peníze zpět, a to i s úroky.“
Kyjev doufá, že finanční podíl na surovinách zajistí Spojeným státům důvod Ukrajinu chránit, pokud by po případném příměří konflikt znovu eskaloval.
Bílý dům mezitím nastavuje nový precedent. Americká pomoc v éře Donalda Trumpa přichází s podmínkami. Pomoc poskytovaná čistě z humanitárních nebo strategických důvodů se stává minulostí. Tento posun představuje zásadní změnu americké zahraniční politiky, která trvala více než 75 let – od Marshallova plánu přes poválečný idealismus až po „Agendu svobody“ George W. Bushe.
Ukrajina je teprve začátek. Lze očekávat, že Trump a jeho tým budou své „America First“ principy prosazovat po celém světě i v následujících čtyřech letech.
Zelenskyj už loni představil plán na poválečné oživení Ukrajiny, jehož součástí bylo i otevření ukrajinských nalezišť zahraničním investorům.
V úterý ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že je ochoten nabídnout Spojeným státům přístup k vzácným nerostům, včetně těch z ukrajinských regionů okupovaných Ruskem. Tvrdil přitom, že Rusko má „výrazně větší zásoby těchto surovin než Ukrajina“.
Ukrajina a její evropští spojenci jsou stále více znepokojeni nedávným sbližováním mezi USA a Ruskem, včetně jejich bilaterálních jednání minulý týden v Saúdské Arábii. Roste obava, že by mohli být zcela vynecháni z jednání o ukončení války, a že budoucí bezpečnost Evropy může být rozhodnuta bez jejich účasti.
EUROZPRAVY.CZ
(2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Spíše než změna na podporu za podmínek od bezpodmínečné podpory je to změna na podporu za známých podmínek namísto podloudně sdělovaných. Tedy odklon od největšího problému ameriky: totálního pokrytectví.