Trumpova válka s Čínou |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Čínský prezident Xi se řadu dní neobjevuje na veřejnosti, píše se, že s poradci a vedením státu hledá odpověď na americká cla na čínské zboží. Zdá se, že trumfy v ruce má spíš čínský než americký prezident. Válka se obvykle nevyhrává jedním výstřelem a Čína se na válku trénuje už desetiletí. Když chce Trump rozpoutat válku s Čínou, bylo by logické semknout řady se spojenci, ale ti ho k smrti nenávidí. Evropa věří víc čínskému prezidentovi než Trumpovi, není nebezpečný jejich politické moci, kterou Trump ohrožuje. Čínské výrobní kapacity jsou ještě víc než americkému průmyslu nebezpečnější evropskému průmyslu. Cla mohou částečně korigovat disproporce vzájemného obchodu, ale problém nevyřeší, protože západní svět je totálně deformován a práci nenávidí, za práci považuje nicnedělání a tento jev se zmocnil celé společnosti. Umocňuje to evidentní fakt, že čínský systém řízení státu a ekonomiky má vyšší racionalitu než západní.

I když se dnes píše v čínském Global Times, že pokud USA přestanou klást ultimáta, je Čína ochotna s nimi dojednat vyváženější polohu vzájemného zahraničního obchodu, má se za to, že už se intenzívně vyjednává a k dohodě se dospěje. Západní komentáře k válce cel vesměs staví na apriorním dogmatu, že čínský systém je stranickou diktaturou, která nemůže obstát v dlouhodobější konfrontaci se západním systémem, ale v kratším časovém horizontu jsou západní demokracie znevýhodněny, protože rozhodnutí stranického vedení není nikým zpochybňováno ať je jakékoliv. Obvykle se tvrdí, že Čína musí vyvážet, protože čínský model může obstát pouze tehdy, bude-li růst i když stagnuje domácí spotřeba. Čína není svázána burzami, Kongresem, televizními stanicemi ani finančními oligarchy, umožňuje to vedení státu dlouhodobě čelit jakémukoliv tlaku, mohou to být měsíce i roky. Prezident Xi před časem prohlásil, že čínská ekonomika je oceán a ne rybník a stát přečká jakoukoliv obchodní bouři. Čína má velké zkušenosti s modelem absolutní soběstačnosti, může se bez velkých problémů vzdát jakékoliv komodity, ale svět se bez jejích komodit neobejde. Čína má dnes v jižním světě daleko větší kredit než USA a západní svět, čínské vedení bez větších rizik může zvolit vstřícnou kompromisní polohu nebo jít s Trumpem do konfrontace, válku s čínskými polobohy nemůže Trump vyhrát.

Včera Trump oznámil, že na tři měsíce suspenduje cla na zboží všech zemí kromě Číny, která zvedl na 125%. Trump řekl, že doufá, že Čína dojde k poznání, že „podvádění USA a dalších zemí není udržitelné a přijatelné..“ Vypadá to, že problém již nestojí mezi USA a zbytkem světa, ale mezi Čínou a zbytkem světa, který utrpěl obchodním deficitem s touto zemí. Což je ovšem deformovaná vize problému, Čína pracovala, učila se atd. a zbytek světa parazitoval na její práci, Čína posunula v posledních desetiletích svět, nebyly to USA ani Evropa. První signály této rétoriky dorazily do Evropy včera v poledne, ministr financí Bessent řekl, že USA jsou blízko k dohodě se svými spojenci a pak tyto země přistoupí společně k Číně. Problémem není americký obchodní deficit, kterému žádná cla nepomohou, ale Čína, která oloupila USA a jejich spojence, jak známo evropští spojenci jsou vstřícní jakékoliv podlosti a tady americký prezident problém mít nebude. Už v roce 2022 hlásal Blinken, že největším nepřítelem světového pořádku je Čína. Prvním efektem Trumpova obratu je fakt, že většina zemí bude mít dost dlouhou celní přestávku a mohou částečně nahradit čínský výpadek na americkém trhu. Druhý aspekt je ještě silnější, vyjasnily se parametry obchodní války. Trumfy jsou ovšem na straně Číny, která zůstává centrálním článkem většiny světových obchodních řetězců, jakou ofenzívu zvolí není ještě jasné.

Válka cel mezi USA a Čínou vyostřuje konflikt do podoby studené války. Trump se rozhodl definitivně zastavit dovoz z Číny. Čína odpověděla svoji bazukou, centrální banka pustila juan, tj. umožnila devalvaci a ten během pár hodin klesl na nejnižší úroveň od 2007. Bloomberg píše, že juan se trochu zotavil po zprávách, že čínští vůdci budou diskutovat stimulační opatření v reakci na Trumpova cla. Centrální banka den za dnem snižuje úrok, aby učinila čínskou měnu málo atraktivní. Mechanismus je jednoduchý – nižšími sazbami klesají výnosy cenných papírů v čínské měně a snižuje to přitažlivost juanu. Čínský exportér prodává zboží Američanovi, který platí dolary. Např. smartphone se prodával předevčírem za 7 000 juanů a v Minnesotě stál 1 000 dolarů, pokud juan zdevalvuje o 50 %, čínský prodejce ho prodá pořád za 7 000 juanů, ale v Minnesotě bude stát jen 500 dolarů a Trump může nasadit 100% cla, smartphone se dál bude prodávat. Devalvace měny dělá vývoz atraktivnějším, cla mají opačný efekt. Mechanismy tohoto typu nelze dovádět do absurda, jsou udržitelné pouze krátkodobě.