Ukrajinská válka je mlýnek na maso

Ukrajina nemá šanci Rusko porazit a Spojené státy by měly začít s Putinem spolupracovat a tvrdě na něj tlačit, aby s vražděním u svého souseda přestal, byť by to mělo být za cenu ztráty části území, míní americký historik.

„Nemůžeme nechat Putina vyhrát a pohltit Ukrajinu. A nemůžeme nechat Ukrajinu bojovat navěky a ztratit polovinu obyvatel buď kvůli emigraci, nebo kvůli obětem v boji. Musí tedy existovat mechanismus, který Putina neodmění a dostane ho zpět. A přitom pochopit, že Krym a Donbas nikdy nebudou ukrajinské vzhledem k té pohnuté historii,“ uvedl v pořadu American Thought Leaders spisovatel, vojenský historik a politický komentátor Victor Davis Hanson.

Hanson, který chystá novou knihu s názvem Konec všeho, si s moderátorem Janem Jekielkem povídal nejenom o konfliktu na Ukrajině, ale i o woke ideologii, která narušila americkou společnost, či o levicových politicích, kteří nejsou ochotni přiznat si chybu.

Hanson je toho názoru, že Rusko není pro svět ve srovnání s Čínou globální hrozbou. Chceme-li ve vztahu k válčení na Ukrajině někam pokročit, je třeba začít s Putinem jednat a odradit ho od dalšího běsnění, jinak ho jen odháníme do náručí aliance zla a prodlužujeme „největší válku na evropské půdě od 2. světové války“, myslí si historik.

Ukrajina podle něj nemá schopnosti provádět sabotážní činnost na území Ruska v takovém rozsahu, jaký byl byl potřebný, aniž by do konfliktu vtáhla další strany.

„Země se 40 miliony obyvatel, která přišla o 25 % populace v podobě uprchlíků, nepůjde do ruského prostoru ničit sklady, dopravu, zásobovací uzly, potápět flotilu na Černém moři, všechny věci, které by byly logické a nezbytné v plnohodnotné válce. Nefunguje to proti zemi, která má třicetinásobek území, desetinásobek HDP, s trojnásobným počtem obyvatel a se šesti tisíci jaderných hlavic… Prostředky, které by umožnily Ukrajině vyhrát, nejsou v jaderném pokeru možné. Prostě to nejde. Ne, když jednáte s Putinem,“ je přesvědčen Hanson.

Válečné kampaně proti Rusku nebyly z historického hlediska úspěšné a je rozdíl, zda je konflikt brán jako útočná expedice na cizím území daleko od hranic nebo zda se odehrává přímo na hranicích. Toho Putin pak zneužívá k apelování na vlastenectví Rusů, konstatuje americký komentátor.

„Putin… vyčerpává zdroje Ukrajiny rychlým tempem. A všichni říkají, že to nemůže vydržet. On to vydržet může. Může to vydržet déle než Ukrajina. O to jde,“ argumentuje Hanson. Západní politici podle něj sice proklamují, jak obrovsky Putinovi ubližují, ale zároveň si neuvědomují, že při tom zraňují i lid na Ukrajině.

„Zabíjíme čtvrt milionu nejlepších občanů Evropy, těch úžasných ukrajinských mladých dětí, které vlastenecky bojují. Snaží se zastavit tuto brutální agresi a my je vyzbrojujeme. Ale je to mlýnek na maso, je to Somma, je to Verdun a oni si pořád myslí, že vyhrají,“ domnívá se historik s odkazem na bitvy první světové války, kde došlo k obřím ztrátám na životech.

S Moskvou je třeba začít jednat, podotýká Hanson – a konflikt ukončit. „Kdyby prostě řekli: ,Jsou jiní než my, ale to neznamená, že nemůžeme mít fungující, realistický, reálný politický vztah.‘ Tak jsme to dělali vždycky. A doufám, že se nám to podaří znovu a odtrhneme je od Číny nebo naopak,“ domnívá se Hanson.

Zatímco Trump byl oponenty z řad demokratů neprávem obviňován ze spolčení s Ruskem, ve skutečnosti byl na Putina daleko tvrdší než oni a Putinovi jeho kroky nevyhovovaly, míní historik. Demokratičtí politici byli dle něj k Putinovi příliš shovívaví a naivní a souhlasili s řadou ústupků, aby pak poznali, že toho ruský diktátor zneužil. „Byla to levice, kdo říkal, že musíme Rusku vyjít vstříc, a pak dostali od Putina facku a byli poníženi,“ říká Hanson.

Jako příklad uvádí incident z března 2012, kdy Obama řekl Medveděvovi, aniž by věděl, že je zapnutý mikrofon: „Povězte Vladimirovi, že toto jsou moje poslední volby. Pokud bude trochu flexibilní a dá mi prostor, budu flexibilní i já v otázce protiraketové obrany.“

„Zapomínáme na to, že oba dohodu dodrželi. Demontovali jsme protiraketovou obranu v České republice a Polsku a Putin se choval slušně, dokud nebyl Obama znovu zvolen, a pak se o rok a půl později pustil do Donbasu a Krymu.“