LIBOR ČÍHAL
V evropském think-tanku ECFR, i když je placen unijními strukturami, dobrá analýza Jeremy Shapiro a Jany Puglierin o tranformaci Evropské unie. Autoři se domnívají, že válka na Ukrajině transformovala EU v poslušného amerického vazala, což by ovšem nebylo možné, kdyby to EU neměla v genech a tento proces neprobíhal dávno. Na světě existuje celá řada různých vojenských nebo ekonomických seskupení, ale nikde se nepozoruje tento typ degenerativní vazalice, asi je to možné jenom dík totální ztrátě přirozené vitality evropských národů. Konstatování autorů, že EU není schopna samostatného vedení, musí vyvolat smích i v Bangladeši, ale je pravdivé.
Podle analýzy v ECFR, ukrajinská válka odhalila hlubokou závislost EU na USA, řadu desetiletí EU vykazovala nižší ekonomický a technologicky růst než USA. Americká politika od EU očekává, že se podřídí jejich protičínské strategii a uzná jejich vedení na této frontě. Jak je možné, že nejsilnější země EU Spolková republika není schopna jednat samostatně bez amerického požehnání? Vnitřní rozpory členských zemí EU musí řešit USA. V období Trumpova prezidentování EU strnula úžasem: bude muset vzít vlastní osud do svých rukou. Při první krizi se okamžitě nastolil starý model amerického vedení, lamenty evropského zahraničně politického reprezentanta Borella nejsou na výši, spíš přispívají k evropské vazalizaci.
Proč se vůbec USA s takovou silou vrátily do Evropy? Impulsem je samozřejmě ukrajinská válka, ale hlubší odpověď leží ve struktuře aliance samotné. Ukrajinská válka nezměnila trajektorii americké politiky, která míří do Pacifiku. Leyenová v Evropském parlamentu v roce 2019 slíbila, že Evropa půjde vlastní cestou, podobně němečtí a francouzští předáci, ale nic pro to neudělali. Po vypuknutí ukrajinské války se strategická rozhodnutí dělají ve Washingtonu, i tradičně nezávislá Francie akceptuje americké vedení. Mnozí v EU se s tím ztotožnili a usilují, aby to tak zůstalo i po válce, ovšem nese to sebou budoucí rizika. Proč není EU schopna formulovat odpověď na krizové situace ve vlastním sousedství? Dva fundamentální důvody. Od finanční krize 2008 USA oproti evropským spojencům posílily a Bidenova administrativa začala uplatňovat silnější vliv. Druhým důvodem je evropskounijní struktura samotná, evropské země si vzájemně nevěří a nejsou schopny predikovat, jak se bude nebo nebude lišit jejich autonomie od USA. Evropa není schopna samostatného vedení.
Evropský úpadek. Autoři píší, že americká dominance je patrná ve všech oblastech. V hrubém produktu USA dramaticky předstihly EU (spolu s UK). Přitom v roce 2008 byl evropský hrubý produkt s 16 biliony dolary vyšší než americký se 14,7 biliony. V roce 2022 americký HDP činil 25 bilionů oproti evropským 19,8 bilionů. Americká ekonomika je dnes o třetinu silnější než evropskounijní a britská dohromady. Tak velký rozdíl ekonomické výkonnosti jde částečně na vrub většímu podílu dolaru na globálním obchodování a dolaru jako hlavní rezervní měně.
USA profitovaly z dolarové dominance a nasazovaly finanční sankce, jak proti nepřátelům, tak spojencům. Rusko a Čína s jistým úspěchem udeřily na tuto americkou kapacitu, ale EU ji akceptovala. Rozšířila se i americká technologická dominance nad EU. Američtí technologičtí giganti dnes dominují EU téměř stejně jako USA. EU na rozdíl od Číny není schopna vyvinout alternativy k americkým technologiím. Poslední technologie umělé inteligence posílí americkou technologickou dominanci nad EU. Bruselský efekt, kterým se rozumí regulativní kontrola, ztratí význam když se EU technologicky úplně vynuluje. Americká bezpečnostní strategie vidí hlavního soupeře v Číně, může se zdát tedy absurdním, že dnes USA sypou desítky miliard dolarů na Ukrajinu.
Čína brzy ekonomicky předstihne USA, čínská ekonomika je podstatně víc vkořeněná do světové ekonomiky než sovětská. Čínská armáda je větší než americká a každým dnem roste. Čína hraje klíčovou roli v mnoha kritických dodavatelských řetězcích, na nichž USA a EU závisí. Čína samotná se kulturně a ideologicky proti USA vymezuje. Američané temporálně obrátili pozornost Západu na Ukrajinu a způsobili, že Rusko se stane závislé na Číně. Liana Fox z amerického Council on Foreign Relations napsala: “Americké vedení Evropy bylo tak prospěšné našim zájmům, že nedovolilo EU, aby si vybudovala své vlastní vedení.”
Partnerství USA a EU se může formovat do podob období studené války, ale dnešní geopolitická situace je zcela odlišná, Evropa tenkrát stála v centru dění a USA nikdy nezneužily své dominantní role pro své domácí ekonomické výhody. Evropské státy pod americkým ochranným deštníkem prosperovaly. Dnes Evropa nestojí v centru světového dění, její prosperita a síla nejsou v cílech americké strategie. USA adoptovaly strategii reindustrializace a technologické dominance nad Čínou. Zvažují se i v USA nikdy myslitelné strategie, Bidenův poradce Jake Sullivan a Jennifer Harris: “Pokud se USA budou ve vývoji a výzkumu spoléhat na privátní firmy, prohrají soutěž s Čínou..” Podle autorů analýzy Američané přisoudili EU roli v boji s Čínou, zdaleka ne podobnou evropské roli v období studené války. EU má pomoci USA zajistit technologickou dominanci nad Čínou.
V geoekonomickém boji s Čínou nejde o čistě ekonomické záležitosti, z povahy konfliktu vyplývá, že USA se pokusí bezpečnostně podmínit každý mezinárodní spor. Debata o tom, zda povolit Huawei vstup do 5G sítí je předzvěstí budoucí integrace bezpečnostních a ekonomických otázek. Ovšem zákaz Huawei v EU dává příležitost americkým firmám, aby upevnily dominanci v Evropě. Tato americká politika má potenciál zredukovat růst v Evropě, vést k deindustrializaci nebo dokonce eliminovat evropské země z klíčových průmyslových odvětví. Evropské země mohou naříkat a stěžovat si, ale jejich závislost na USA znamená, že přijmou americkou ekonomickou politiku, a to je podstata vazalizace.
Vojenské angažmá USA na ukrajinsko – ruských hranicích není samoúčelné nebo snad dokonce náhodné. Američané se nejenom natlačili k Rusku vojensky, jde jim i to, zrušit pro Američany nebezpečné západoevropsko – ruské ekonomické sbližovaní. Což už se jim prakticky povedlo. Problémem západní Evropy je schizofrenní mocenská dvoukolejnost, na jedné straně orgány EU (jako kvazistát evropských úředníků) na druhé straně vlády jednotlivých členských států.
T.Tak napadnout jadernou velmoc že jde si myslí asi jen pan dobyvatel a vehementně přizvukují pata kola od vozu všude natahaná po Evropě aby mohla omlouvat vrazdeni sousedniho naroda a upirat mu existenci, kdyz je RF clenem rady bezpecnosti OSN a mel by tu bezpecnost nedotknutelnosti naopak branit.No a EU byla,je a bude jednotná a spolupracovat s USA,aby diktatoři vědeli kde maji svoje hranice.A komu se to nelibi muze jit treba delat kšefty do BRICS.
Evropskou unii ovládá Německo. A Německo je okupováno USA (už od konce WW2). Tak proč ten údiv?
V Neni nic jednoduššsiho než se nenechat nikým ovladat a svobodně a s velkým jásotem z EU vystoupit,protoze ona tam nikoho nedrží a nikoho nenutila vstoupit.Proč to evropske staty napřiklad Madarsko neudėlají je odpověd.Vsechno ostatni pouhá přáni a neni tezke uhodnout koho.Taktéž toho můžou využit sólo občané a být konecne spokojeni.Proc to neudeělaji je také odpověd.