Vážně se tímhle Fiala chlubí?

Když stát zavelí, je realizovatelné všechno; jiná věc je, zda to je morální, správné, efektivní, funkční. Vyvolává to ve mně nemalou obavu, že by se mohlo v tomto ohledu schylovat k zestátnění. A pokud se tu najde nějaký chytrák, který chce začít tleskat, tak nechť si položí otázku, zda zločin je ospravedlnitelný, pokud není učiněn na mnoha, ale jen na několika podnicích?

Nechť si položí otázku, zda prolomení tabu neznamená, že zločin se pak může začít opakovat, protože pro něj přece už bude precedent a opět se najde nějaký „sociální“ důvod. Co třeba zestátnit pekařství, protože je drahé pečivo? Co třeba zestátnit restaurace, protože je drahé jídlo? Je to snad nějaký rozdíl proti zestátnění elektráren, protože je drahá elektřina? Možná to k zestátnění nesměřuje, ale pak si neumím představit, jak jinak by chtěl stát elektrárny získat.

Vláda schválila návrh ministerstva průmyslu a obchodu na zavedení tzv. úsporného energetického tarifu, což šéf resortu Jozef Síkela okomentoval, že jde o součást „válečného balíčku“. Domácnosti by mohly dosáhnout na pomoc ve výši až 15 tisíc korun, celkově na pomoc firmám a domácnostem na příští topnou sezonu vyhradí vláda 66 miliard korun. Proč myslíte, že Fialův kabinet nejde cestou cílené pomoci jen potřebným, ale plošné pomoci všem?

Nevím, do hlav ministrům nevidím, ale každopádně, když už je taková pomoc špatně, pak ještě horší by byla, pokud by se formou přerozdělování zaměřovala jen na ty, které stát z nějakého důvodu označí za „potřebné“. Ona „potřebnost“ není nic jiného než kamuflovaný výraz pro neschopnost vydělat si peníze. A odměňování neschopnosti a trestání schopnosti je absolutní zlo. Když už vláda chce takto do trhu vstupovat, pak jedině plošně.

Jen tak mimochodem, proč asi máme drahé energie? No protože to byl stát, který se na evropské úrovni vycajchnoval se zelenou politikou. Stát svým rozhodnutím zdražil energie, a teď by je měl zlevnit tím, že schopným vezme, neschopným věnuje?

Centrální banka v pokračující snaze zkrotit rostoucí inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 7 %. Obchodníci prý čekali, že ČNB půjde ještě výš; i proto koruna jemně oslabila. Jak na toto zvýšení nahlížíte? A jste zajedno s těmi, kdo předpokládají, že od dalších zasedání, už v novém složení bankovní rady a s novým guvernérem Alešem Michlem, se zvyšováním sazeb už počítat moc nelze?

Tipuji, že už jsme na stropě s úrokovými sazbami, ale spolehnout se na to nedá. Od určitého bodu další zvyšování úrokových sazeb začíná být kontraproduktivní a neúčinné. Mimochodem přesně tak, jako začalo být v určitém bodě neúčinné tisknout peníze – přestalo to mít jakýkoliv vliv na hospodářský růst a už se to jen přetavovalo do inflace. V podobném stavu jsme, myslím, i s úrokovými sazbami – další jejich zvyšování by asi na inflaci už nemělo pozitivní vliv a jen by se to přetavilo do hlubší recese. Ale opět tu platí, že těžko říci, zda podle toho bude centrální banka jednat; vždyť i tisk peněz tak ohromně přepálila, že jsme s inflací tam, kde jsme.

Mám trochu podezření, že právě proto si vláda NERV postavila, aby ho použila jako štít proti veřejnosti a aby to vyznělo „jakoby“ doporučení odborníků. Podívejte, zvyšování daní jednoznačně zpomalí hospodářský růst, který už i bez zvýšených daní směřuje do recese. Pokud si nic nepředstavíte pod slovy hospodářský růst, dosaďte si tam slova životní úroveň. Tedy zvýšit daně rovná se zchudnout. Lidé chudnou už teď kvůli inflaci, kterou způsobil stát tiskem peněz a rozpočtových schodkem, a mají chudnout ještě víc, aby rozpočtový schodek, který je ve svém důsledku ožebračil, zaplatili.

Je to docela bizarní, že se šéf strany, která o sobě pořád ještě tvrdí, že je údajně pravicová, chlubí tím, že zvýšil přerozdělování. Chlubit se tím, že ještě víc adorujeme neschopnost a víc trestáme schopnost, to už něco o hodnotách autora výroku vypovídá.

Podle analýzy agentury Bloomberg je Česko zemí s druhým nejvyšším rizikem prasknutí bubliny cen nemovitostí. Čím jsme si tuto nelichotivou pozici vysloužili, a co by propad cen nemovitostí v našem prostředí způsobil? Z nedávné zprávy ČNB plyne, že byty pro domácnosti s mediánovým příjmem jsou nadhodnoceny již zhruba o 40 %. Loni ČNB uváděla, že ceny bytů jsou nadhodnocené o 15 až 25 %. Jak lze tento trend zastavit nebo zvrátit?

No to je jasné, že jsme tak vysokým adeptem, to je přece druhá strana inflační mince. Čím vyšší tisk peněz, tím větší růst cen nemovitostí, tím vyšší inflace. A čím vyšší inflace, tím větší úprk do nemovitostí a růst jejich cen.

My můžeme doufat jen v jediné: že dojde k hladkému přistání tím, že trh „jenom“ zamrzne, ale nezhroutí se. A já myslím, že přesně k takovému zamrznutí se schyluje. Potom by ceny nemovitostí byly zdola dorovnány cenami zboží a služeb tak, že by se zase nastolila víceméně rovnováha.