Vědecká konference, na které se poprvé hovořilo o klimatické změně

Konference proběhla pod záštitou Světové meteorologické organizace, která je specializovanou agenturou v rámci OSN. Zúčastnilo se jí 450 vědců z mnoha zemí světa a trvala 14 dní.

Na této konferenci byl ustaven světový výzkumný klimatický program a položeny základy pro zřízení Mezivládního panelu pro klimatickou změnu, který byl oficiálně ustaven v roce 1988 a který je v současné době vrcholnou autoritou pro otázku klimatické změny.

Klima bude důležité

Konferenci zahájil Dr. White z americké Národní akademie věd, který řekl, že svět vstoupí někdy kolem roku 2000 do nových podmínek, ve kterých bude světové klima hrát daleko důležitější roli.

Podle Světové meteorologické organizace měla být konference prvním krokem ve dvacetiletém výzkumu, který bude zkoumat historii klimatu, výhled do budoucnosti a vzájemné vztahy mezi klimatem a lidskou populací na zeměkouli. The New York Times uvedl zprávu o konferenci titulkem „Návrh na celosvětový projekt studia klimatu a jeho vlivu”.

Tři úkoly do budoucna

Podle článku si konference dala tři úkoly. V prvé řadě porozumět lépe faktorům, které ovlivňují změnu klimatu a jeho variabilitu za pomoci pozorování ze satelitů, námořních lodí a dalších zdrojů meteorologických dat. Druhým úkolem mělo být zlepšení sběru dat z rozvojových zemí a aplikace získaných údajů v zemědělství, energetice a řízení vodních zdrojů. Třetím úkolem bylo studium vlivu klimatu na společnost. Dr. White řekl, že projekt by měl odpovědět na otázku, proč jsou některé ekonomické a společenské struktury více odolné vůči klimatickým výkyvům v porovnání se strukturami jinými.

Proměnlivost počasí vyvolává obavy

Na konferenci byly diskutovány obavy z výrazných klimatických změn, které se objevily v předchozích letech. Po období 25 až 30 let, ve kterém bylo světové klima velmi stabilní, začalo na konci šedesátých let vykazovat známky větší proměnlivosti. V jižní části Sahary vypuklo pětileté sucho, které vedlo k hladomoru. V roce 1972 zasáhlo sucho Sovětský svaz a donutilo jej nakoupit větší množství obilí na světovém trhu, což zvedlo ceny potravin pro celý svět.

V roce 1974 způsobila slabá monzunová sezóna nížší produkci potravin v Indii a o rok později poškodilo mrazivé počasí kávovou úrodu v jižní Americe. To nastartovalo zvyšování cen kávy, které se stabilizovaly teprve v nedávné minulosti. Západ Spojené států zažil v minulých letech výrazné sucho, po kterém následovalo období trvalých dešťů. Východ země byl naopak sužován nezvykle chladnými zimami.

Chladné počasí na zemi vyvolalo takové obavy, že britský Guardian otiskl článek s titulkem „Vesmírné satelity ukazují, že nová doba ledová se rychle blíží”.

Nicméně řada účastníků konference upozorňovala na to, že časté výkyvy počasí v minulé dekádě jsou spíše pravidlem než něčím neobvyklým. Předchozích 25 až 30 let mírného počasí by mělo být považováno za obecně výjimečné.

Důkazy zatím nepřesvědčivé

Profesor Bert Bolin z univerzity ve Stockholmu uvedl, že „v bláznivých výkyvech počasí minulé dekády vidíme krátkodobou variabilitu, která překrývá v podstatě dlouhodobě stabilní klima planety”. Dále profesor Bolin uvedl, že variabilita teplot za období od roku 1938 zdánlivě stoupá, ale důkazy pro tuto variabilitu jsou nepřesvědčivé, ačkoliv průměrná teplota atmosféry a povrchových vod v moři na severní polokouli klesla o jednu až dvě desetiny stupně za dekádu.

Podle účastníků konference je otázkou, zda bude tento sestupný trend teplot pokračovat. Profesor Bolin zmínil, že ochlazování může být vykompenzováno oteplováním způsobeným velkým množstvím oxidu uhličitého, které lidstvo vypustilo do atmosféry v posledních dekádách. Nárůst oxidu uhličitého v atmosféře byl zmíněn jako jeden z faktorů, který vyvolává největší obavy do budoucna. Spolu s chemikáliemi, které unikají do ovzduší a poškozují ozónovou vrstvu země.

Takto o konferenci informoval tehdejší tisk. Alespoň podle článků dochovaných na internetu.