Turecko odmítá Finsko a Švédsko v NATO

Turecko je podle tureckého ministra zahraničí rozhořčeno, že Finsko se Švédskem podporují kurdskou stranu PKK, proto chce Ankara se státy jednat.Prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.

„Nezavíráme dveře. Chceme jen, aby se o tomto tématu mluvilo vzhledem k tomu, že jde o záležitost národní bezpečnosti Turecka,“ prohlásil Kalin, který je zároveň Erdoganovým zahraničněpolitickým poradcem.

Turecký prezident svým pátečním prohlášením členské státy NATO překvapil, poznamenala agentura Reuters. Negativní stanovisko Ankary může vstup obou států do aliance zablokovat. Švédsko a Finsko o vstupu do NATO uvažují kvůli ruské agresi vůči Ukrajině.

Podle Erdogana by vstup těchto zemí byl podobnou chybou jako členství Řecka, se kterým Turecko v minulosti rovněž souhlasilo. Nyní míní, že Řekové NATO zneužívají proti Turecku. A Ankara už „nechce podobnou chybu opakovat“, píše The Washington Post.

Z výše uvedených námitek Turecka je zřejmé, že bleskový vstup Finska a Švédska do NATO zřejmě neproběhne. Kolem tureckých podmínek se bude muset jednat a Turecko si nechá svůj souhlas slušně zaplatit. Bude to nakonec zřejmě právě Turecko, které na případném rozšíření NATO o Finsko a Švédsko nejvíce vydělá.

Za zmínku stojí právě Erdoganova poznámka k členství Řecka v NATO, které údajně Řecko zneužívá ve sporu s Tureckem. Turecko sice na Ukrajinu dodalo bezpilotní letouny Bayraktar TB2, ale sankce proti Rusku dodržuje spíše vlažně.

Odpor Turecka k přijetí Finska a Švédska je tak spíše obchodem „co za co“ a pokud Turecko získá dojem, že na členství Finska a Švédska vydělá, zcela jistě vstup obou těchto států do NATO podpoří. Bude to zřejmě doprovázeno slibem Švédska, že „utlumí“ aktivity PKK na svém území.

A jak již přiznávají západní ekonomové, západní sankce na Rusko se zdaleka míjejí účinkem. Jestliže ještě na počátku března byl odhadován pokles ruské ekonomiky v HDP o 20%, v současné době se již hovoří o tom, že ruská ekonomika i za sankčních podmínek roku 2022 spíše poroste. Nejtragičtěji tedy ukrajinská válka dopadá na ekonomiku Ukrajiny, jejíž pokles HDP je dnes odhadován na asi 50% HDP a škody způsobené ruským bombardováním vojenských i průmyslových cílů již dosáhly více než 600 miliard dolarů. Ukrajinu navíc opustily další miliony obyvatel a jejich návrat se prodlužuje tak, jak Ukrajina „změnila“ cíle války a chce získat zpátky všechna území okupovaná Ruskem. To je podle názorů řady pozorovatelů sice cíl krásný, ale v zásadě nerealizovatelný. Případný ukrajinský útok by si totiž vyžádal podobné lidské ztráty jako ruský útok na počátku invaze a Rusko má stále navrch v možnostech mobilizovat rezervisty. Spoléhání Ukrajiny na vojenské vítězství tak není realistický plán.

Jan Bartoň