Evropské země přehodnocují svůj postoj k blokátorům puberty u dětí, které si chtějí změnit pohlaví

Bartoschová poukázala na důkazy v široce medializovaném případu třiadvacetileté Keiry Bellové z Velké Británie, která se jako teenagerka nechala změnit na muže, ale pak toho litovala. Tento případ odstartoval pozornost věnovanou blokátorům puberty, která nyní ovlivňuje další země, aby radikálně přehodnotily léčbu dětí s genderovou dysforií.

Vážné obavy

V posledních dvou letech se zdravotnické úřady ve Švédsku, Finsku a Francii začaly odvracet od blokátorů puberty, nazývaných také analogy GnRH, neboli léků, které se používají k oddálení puberty u dětí, a zároveň vyjádřily vážné obavy z toho, jak genderová ideologie ovlivňuje děti, které mají pochybnosti o svém pohlaví.

Keira Bellová dostala blokátory puberty jako teenagerka po pouhých třech hodinách konzultace na londýnské klinice Tavistock, která provozuje jedinou službu pro rozvoj pohlavní identity (GIDS) v Anglii v rámci Národní zdravotní služby (NHS). Soud v jejím případě dospěl k rozhodnutí, že děti mladší 16 let, které uvažují o změně pohlaví, nejsou považovány za dostatečně vyspělé, aby mohly dát informovaný souhlas k předepsání léků blokujících pubertu.

Odvolací soud však tento rozsudek zrušil. Bellová se odvolala dál, ale Nejvyšší soud odvolání 5. května zrušil. Bellová v reakci uvedla, že je rozhodnutím zklamaná, ale „potěšena tím, čeho bylo v důsledku tohoto případu dosaženo“, a dodala, že se jedná o „jeden z největších lékařských skandálů moderní doby“.

Aktivistka Bartoschová kritizuje současný přístup psychologických pracovníků k utvrzování dětí o jejich pochybnostech o pohlaví, který může vést k tomu, že děti zbytečně podstupují poškozující lékařské zákroky.

Její slova potvrzují autora knihy Odvrácená tvář transgenderu (vyšla i v češtině), Walta Heyera, který sám strávil osm let jako žena a který upozorňuje, že 80-95 procent dětí ze své nespokojenosti s pohlavím vyrostou a přestanou po ní toužit. Pokud se však jejich nespokojenost podporuje, zbytečně podstoupí nevratné fyzické změny. Bohužel dnes vídáme na školách, jak genderoví obhájci děti i rodiče takřka nutí jít cestou tranzice.

„Pocity, ať jsou jakkoliv silné, nejsou dostatečným důvodem pro užívání hormonů a podstoupení operace,“ varuje Heyer a dodává, že teenageři nejsou zralí na to, aby si dokázali spočítat důsledky tranzice, např. fakt, že už nikdy nebudou otci a matkami.

Ve Spojeném království se organizace, jako je nezisková organizace pro trans děti Mermaids a lobbistická skupina LGBT Stonewall, zasazují o včasnou lékařskou intervenci u dětí s genderovou dysforií. Stonewall uvedl, že „blokátory puberty jsou vratným zásahem“ a že „hrají zásadní roli při zmírňování trápení, které mnoho mladých trans lidí zažívá, a nabízejí tolik potřebný čas pro mladé lidi s pochybnostmi, aby mohli prozkoumat svou identitu“.

Lidskoprávní organizace Liberty a Amnesty International v minulosti vydaly společné prohlášení, v němž uvedly, že umožnit dětem přístup k této léčbě je „lidské právo“ a varovaly, že bez přístupu k léčbě se riziko vážného a dlouhodobého poškození dětí vážně zvyšuje.

Nevratné důsledky

V Evropě vedl dominový efekt Bellova soudního případu k tomu, že lékařské organizace tuto problematiku přehodnotily.

„Tato léčba je potenciálně zatížena rozsáhlými a nevratnými nežádoucími důsledky, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, osteoporóza, neplodnost, zvýšené riziko rakoviny a trombózy,” napsala švédská dětská nemocnice Astrid Lindgrenové v roce 2021 (pdf).

Tato přední stockholmská nemocnice dodala, že na základě „principu předběžné opatrnosti“ nebude zahajovat hormonální léčbu (tj. hormony blokujícími pubertu a hormony druhého pohlaví) u pacientů s pohlavní dysforií mladších 16 let.

Aktualizované doporučení švédského Národního úřadu pro zdraví a sociální péči uvádí, že hormonální léčba by měla být podávána pouze ve výjimečných případech. Podle nedávného švédského dokumentu, který profiloval případy několika dětí, u nichž byly po užívání těchto léků diagnostikovány četné závažné zdravotní problémy, to znamená zásadní odklon od dosavadního přístupu.

Francouzská Státní lékařská akademie zveřejnila letos v březnu (pdf), že „u dětí a dospívajících je třeba dbát velké lékařské opatrnosti vzhledem ke zranitelnosti, zejména psychické, této populace a mnoha nežádoucím účinkům a dokonce i závažným komplikacím, které mohou být způsobeny některými dostupnými terapiemi“. Francie uvedla jako příčinu rozhodnutí Švédska zakázat používání léků proti pohlavnímu dospívání.

Také Finsko v roce 2020 oznámilo změnu politiky v oblasti léčby genderové dysforie, když Finský zdravotnický úřad vydal nové pokyny podporující spíše psychoterapii než blokátory puberty a hormonální léčbu pro děti. Neuvedl však žádnou konkrétní zemi, která by měla na jeho rozhodnutí vliv.

Nebezpečí pro děti

Zatímco Bellové případ u britských soudů možná skončil, politicky je debata o hormonálních léčivech velmi živá.

Nedávno britský ministr zdravotnictví Sajid Javid přirovnal politickou citlivost ohledně genderové dysforie u dětí k asijským gangům v Rotherhamu, které nebyly řádně vyšetřeny kvůli „politické korektnosti“ a strachu z obvinění z rasismu.

Javid následně nařídil úředníkům, aby oficiálně prošetřili přístup klinik NHS na základě varování před škodlivými praktikami, a prohlásil, že systém dětem nepomáhá.

Následovalo zveřejnění průběžné zprávy o Tavistock GID, největší a nejstarší genderové klinice ve Velké Británii, kterou vypracovala špičková britská pediatrička Dr. Hilary Cassová.

Cassová vyjádřila hluboké znepokojení nad ujišťujícím modelem a dospěla k závěru, že personál primární a sekundární péče musel „bezvýhradně přijmout afirmativní přístup“.