Co my chudáci s výplatou 30 tisíc, ptají se lidé. Peníze už jim nestačí ani na jídlo. Chtějí se bouřit

Když už ani dobrý plat nestačí

Spousta lidí slavila, když od loňského roku došlo ke zrušení superhrubé mzdy a zachování daňové zátěže. Ve výsledku to znamenalo, že si polepšili všichni zaměstnanci o poměrně slušnou částku. Tohoto vítaného bonusu si ale neužívali příliš dlouho. Stalo se přesně to, co ekonomové předpokládali. Tedy, že více peněz v oběhu navýší ceny a nula od nuly pojde.

Ve skutečnosti to je ale mnohem horší, protože se přidalo několik externích šoků, které celou situaci ještě více podtrhly. Když jsme tak v minulých dnech a týdnech vydávali sérii článků o zdražování, ozývali se nám na to lidé s jejich vlastními příběhy, jak na tom doopravdy jsou.

Jako červená nit se jimi táhne stížnost, že je pro ně stále obtížnější vyjít s jejich výplatou, která jim přitom ještě před pár měsíci stačila. “Nikdy jsem se neměla za chudáka. Vydělávám 30 tisíc čistého a vždycky jsem s tím v pohodě vyšla. Manžel má podobnou částku a nebyl tak pro nás problém uživit celou rodinu. Stačilo ale pár měsíců, zvýšení záloh na elektřinu a plyn a teď ty hrozné ceny potravin. Už si jako chudáci připadáme. A prý bude ještě hůř,” uvedla paní Helena z Ústí nad Labem.

Kdysi silná střední třída

Pokud vezmeme paní Helenu, můžeme vycházet z toho, že to byla právě ona a její rodina, co jsme si ještě donedávna mohli představovat jako českou střední třídu. Na tu mohla být Česká republika hrdá, protože byla jednou z nejsilnějších v celé Evropě. Ačkoliv se to nezdá, jen málo lidí zde žilo v chudobě a v porovnání s jinými zeměmi tu nebylo ani tak velké množství boháčů. Dá se říct, že země stála právě na střední třídě.

Tento standard se však právě teď otřásá v základech. Lidé ze střední třídy se rychle řítí do chudoby, kdy si nemohou dovolit to, na co byli zvyklí. Ačkoliv statistiky to podchytí až za čas, tento trend již započal.

Zaznívají také hlasy o tom, že pokud to takto půjde dál, nezbude lidem nic jiného než vyjít do ulic.