Posedávající chlapi před peripteron v Igumenitsi a čekající na denní tisk zrovna nevypadají na to, že by potřebovali od někoho poradit, co to je demokracie a svoboda tisku. V této souvislosti se zdálo, že jde o vtip, když nikým nevolená evropskounijní totalizátorka Jourová minulý minulý týden vyjádřila znepokojení nad svobodou tisku v Řecku, pozvala si řecké činovníky a školila je o demokratických médiích. Demokracie a Jourová by mohlo být zábavným tématem v Dikobrazu, pokud by ještě vycházel. Řecká média se nepodařilo evropskounijním totalizátorům unifikovat, některá velmi rozšířená média evropskounijní totalizátoři a jejich echa v různých web encyklopediích známkují jako monarchistická (Estia), jiná mají být stalinská (Rizospastis), helénsky orientovaná jsou zase fašistická atd. Jourová zkoumá svobodu médií v Řecku, přitom v Česku, to málo co z ní zbylo, je pod prokurátorským dozorem.
Pár dnů před uznáním donbaských republik jednal v Moskvě Putin s řeckým ministerským předsedou Mitsotakisem, na společném vystoupení před novináři po jednání, prohlásil Putin, že Rusko má v Řecku největšího advokáta v západní Evropě, vedle stojící Mitsotakis se neubránil sotva znatelného úsměšku. Bylo evidentní, že buď se stal zázrak nebo se Putin spletl. V Americe dlouhodobě školený Mitsotakis nikdy v minulosti nepřekročil svůj stín jednoduchého atlantisty. Ve hře na demokracii v Řecku Mitsotakis moc zdědil po otci, synovec starostou Atén, sestra kontroluje tzv. liberální křídlo vládnoucí strany. Mitsotakis byl jedním z prvních, kdo poslal zbraně na Ukrajinu, tajně, v Řecku se to dozvěděli až ze slov díků od Bílého domu. V teatrálním vystoupení v americkém Kongresu přirovnával Mitsotakis Rusko k nejhoršímu, co znaly dějiny, boj obléhání Azovstalu přirovnal k tureckému obléhání Messolongi za řecké osvobozovací války, podle Řeků tím defraudoval řecké hrdiny. Po emoční ruské lekci přešel Mitsotakis na Turecko, Kongres žádal, aby se zastavily dodávky F16 Turecku, dal do souvislostí konflikt na Ukrajině s nezávislostí severního Kypru, což se v řecké interpretaci vydává za tureckou okupaci severního Kypru. Jakási paralela tu bude, ale opačná než ji chápe Mitsotakis, kyperští Turci jednoduše nechtějí mít s kyperskými Řeky nic společného a proč by měl mít Turky obývaný region řeckou administrativu, navíc konflikt kdysi vyvolali řečtí generálové. Mitsotakisova nezvyklá dávka servilnosti byla odměněna frenetickým nadšením kongresmanů, podle Pelosi byl projev stejně úžasný jako kdysi Havlův.
Mitsotakis rozzuřil Erdogana do té míry, že řekl, že nezná žádného Mitsotakise. Popudil i Řeky neadekvátními historickými paralelami. List Elevtera Ora se odvolává na kremelské zdroje, “Mitsotakis a jeho podnikatelští kamarádi vděčí Rusku za mnohé, zradili nás a dostanou pádnou odpověď”. List píše, že odpověď nepostihne jen Mitsotakise, ale mohlo by na to doplatit celé Řecko. Mitsotakisovo oslavování v Kongresu je kouř bez ohně, píše list, kongresmani neoplývají moc charakterem, až přijde vhodná chvíle, Řecko obětují třeba Turecku. Po Mitsotakisově aplaudované řeči v Kongresu proletěla turecká letadla 3 kilometry od řeckého Alexandrupoli, turecký ministr zahraničí prohlásil v Izraeli, že řecké ostrovy musí být demilitarizovány a Řecko se bude divit, Turecko už nehodlá dlouho čekat. Americká rada Řekům je pozoruhodná – je nutné s Turky pořád jednat, tedy o suverenitě nad vlastním územím. Rusko vždycky v minulosti stálo jako nepřekonatelná bariéra proti tureckým aspiracím, hlavním důvodem byla solidarita s řeckou ortodoxií a tradiční prořecké sympatie, ale tentokrát to může být jinak, žádná EU nebo NATO Řecku nepomohou, když, tak proklamacemi. List se ptá, co znamená náhlý výbuch americké lásky k Mitsotakisovi, v žádném případě ho nepovažují za žádného velikána. Podle listu, naštěstí existují v Řecku lidé, kteří dokáží ještě číst a mají paměť, kteří vidí do ledví zločinné kastě amerických “demokratických” stran. Jsou to strany, které bez váhání zničily nezávislý stát Jugoslávie a které nyní vyvolaly tragický válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem a vedou svět směrem do propasti jaderné války. Podobné srovnání a pochlebování, jako provedl Mitsotakis v Kongresu, může udělat jen otrok před svým pánem, píše Panagioli Apostolu.
Řecký národ má na válku jiný názor než americký senát, Mitsotakis a Jourová a spol., podle evropského průzkumu veřejného mínění (píše Estia) 66% Řeků nesouhlasí s Mitsotakisovou politikou dodávek zbraní Ukrajině. Dvě třetiny Evropanů souhlasí se zákazem ruských médií v EU, přitom se jedná jen o Sputnik a televizi RT, Řekové na rozdíl od Germánů, Čechů a Poláků mají demokracii v genech, v Řecku je to naopak, 64% Řeků odmítá zákaz ruských médií v Evropské unii. 69% Helénů neuspokojuje evropskounijní válečná politika na Ukrajině, zatímco v Čechách výrazně naopak, 52% Čechů uspokojuje nebo velmi uspokojuje válečné harašení EU a NATO na Ukrajině, v řeckém případě pouze 31%. Bezesporu i to svědčí o kvalitě řeckého etnosu i vyšším stupni svobody tisku než v Čechách. Pokud se zastře vrcholné nebezpečí jaderné války, nemůžeme mluvit o svobodě názoru, nějak podobně se vyjádřil Noam Chomski v dlouhém hovoru ve francouzském Les-Crises.
LIBOR ČÍHAL
Buďte první kdo přidá komentář