Počítá se pouze zisk: Jedovaté potraviny – část 1.




Sdílet článek:
Rakoviny, různé civilizační nemoci, alergie. I to jsou mnohdy důsledky konzumace moderních potravin a v nich obsažené chemie. Potravin, které spíš škodí než aby nás vyživovaly. Důležitý je však zisk za každou cenu. A ideálně i monopol. Kdo ovlivňuje to, co většina lidí zejména západního světa konzumuje? A co všechno vlastně nevědomky konzumujete? To se dozvíte ve dvoudílném seriálu, jehož první díl právě přináším…

Byla to vlna fúzí, která během několika desetiletí vedla ke světovému trhu se semeny a pesticidy, kterému nyní dominují jen čtyři velké korporace. Tento dlouhodobý trend vede nejen, ale zejména v USA k tomu, že trhu s potravinami od osiva až po supermarket nyní dominuje tato korporátní chobotnice, která téměř úplně kontroluje zemědělství a chov zvířat až po konečné produkty.

Na trhu, který je zaměřen na nemilosrdnou efektivitu a standardizované produkty, jsou dobré životní podmínky zvířat zcela odsunuty do pozadí: Aby se rychleji vykrmovaly, krávy, pro které je ve skutečnosti přirozenou stranou tráva, jsou nuceně krmeny sójou a kukuřicí. Antibiotika jsou také často součástí krmiva pro zvířata. Ve velkochovech, které nadále dominují světu, převládají apokalyptické podmínky i ve většině západních zemí: nemocná, degenerovaná zvířata, která trpí abscesy, záněty a dalšími nemocemi a jsou udržována naživu potravinami s přidanými léky, dokud nejsou připravena k porážce.

Na příliš malém prostoru dobytek obvykle stojí ve svých vlastních exkrementech po celý svůj krátký život, hygienické a veterinární normy jsou ignorovány. Poté, co byla poražena v bestiálních podmínkách a většinou nemocná, nemoci, které se vyvinuly hospodářským zvířatům, nuceně krmeným proti jejich přirozenosti, ale také antibiotika, léky a chemikálie, které jim byly podávány, později vstupují do potravinového řetězce. Zvláště postižen je v tomto směru chov prasat a skotu.

Geneticky modifikovaná krmiva a antibiotika se také používají při průmyslovém výkrmu krůt a kuřat, kde jsou zvířata vykrmována, aby byla poražena v co největším spěchu. Drůbež na výkrm (brojleři) už nesnáší vejce a váží dnes více než dvakrát tolik než před šedesáti lety. Během pěti týdnů jsou zvířata vykrmována na porážkovou zralost. Stejně jako v USA se i v Evropě zaměřujeme na prsní maso. V mnoha farmách jsou kohoutci s příliš malým množstvím masa usmrceni a zpracováni na krmivo.

Zatímco se stále více veřejně hovoří o „organickém“ a „druhově vhodném chovu“, většina našich každodenních základních potravin stále pochází z průmyslové masové výroby – zejména v masné výrobě. Potravinářský inspektor a bývalý řezník Franz Voll popsal podmínky v německém velkochovu jako „katastrofální“.

Před dvěma lety se utrpení zvířat dostalo do pozornosti širší veřejnosti, když se objevila videa o krutém zacházení s prasaty, která dodávali dodavatelé vestfálskému masnému gigantu Clemens Tönnies. Něco podobného již bylo ukázáno u dodavatele největšího německého producenta drůbeže Wiesenhof, kde byla nemocná kuřata házena zaživa do odpadků.

Kromě naprostého etického bankrotu pohrdání stvořením a pohrdání vlastními potravinami, které se v těchto praktikách vynořuje, je zřejmé, že takové výrobní vztahy nemohou být zdravé. Studie z roku 2017 naopak zjistila, že každý druhý masný výrobek z EU obsahoval bakterie odolné vůči antibiotikům. Pro Německo to platilo zejména pro výrobky, které byly prodávány v „Aldi“ a „Lidlu“.

Dokument „Food, Inc.“ nominovaný na Oscara se tímto problémem zabýval již v roce 2008, kdy odhalil podobné podmínky v USA.
Dalším zaměřením tohoto filmu byla jednostranná produkce kukuřice a sóji, které se používají po celém světě jako krmivo pro zvířata a zabírají stále větší část složení lidské potravy. Dnes 90 procent všech průmyslových krmiv obsahuje kukuřici nebo sóju – čímž se korporace brání všemi prostředky proti vhodnému označování GMO výrobků.

Existuje pro to jednoduchý důvod: 94 procent rostlin sóji v USA je nyní geneticky modifikováno. Toto geneticky modifikované krmivo pak končí v průmyslovém mase, které se vyrábí hlavně pro odvětví rychlého občerstvení. Americké vládní kontrolní agentury jsou plné bývalých zaměstnanců potravinářského průmyslu a příliš často se dívají jinam.

Nejen pokud jde o geneticky modifikované přísady, ale také o další používané „chemické kluby“, bylo by docela znepokojující odhalit: Protože masná hmota, která končí v hamburgerech a mletém mase, je často omyta amoniakem, aby byly zabity bakterie E-coli. Uvědomte si, že ty se dostanou ze střev zvířat do masa kvůli nečisté produkci a mohou mít smrtící účinky po konzumaci. Tím se však pouze přesouvá riziko poškození zdraví do budoucnosti a zakrývá se tak odpovědnost korporací. Amoniak je toxický a vysoce karcinogenní. Jedním z důsledků levné produkce masa je také stálý nárůst cukrovky nejen v USA.

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 4,64 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

  1. Autorka píše jako fanatický ekoterorista o věcech, kterým vůbec nerozumí. Příklad s amoniakem resp. hydroxidem amonným (amoniak je plyn, tím nic neopláchnete). Hydroxid amonný je vysoce reaktivní (hydroxid) a velice “aromatická” látka. Pokud by ulpíval na syrovém masu, buď by “vyreagoval” s organickými kyselinami v mase nebo by vytěkal do vzduchu. Maso s podstatnými pozůstatky hydroxidu amonného by páchlo jako veřejné záchodky a jedl by ho jen málokdo. I takového amoniaku byste se ale na 100% zbavili tepelnou úpravou. Amoniak je to, co spolu s CO2 nafukuje pečivo při užití části současných prášků do pečiva viz NH4CO3 cukrářské droždí. Ještěže autorka neví, že lze potraviny desinfikovat pomocí UVC, jinak bychom četli o ozářeném mase. Průměrná jatka jsou z hlediska výskytu patogenních bakterií nesrovnatelně čistší nez průměrná domácí zabijačka.
    GMO nejsou jedy, jsou darem z nebes, který umožňuje, aby nás tu bylo osm miliard. Typickou geneticky modifikovanou potravinou je zlatá rýže. Ta díky genetické modifikaci umí vytvářet betakaroten a substituovat nedostatek zeleniny ho obsahující ve stravě. Betakaroten – provitamím A je látkou pro život nezbytnou. Podobných modifikací dodávajících různé vitamíny je vícero, další zvyšují odolnost proti výkyvům počasí a škůdcům. Antibiotika se podávají především drůbeži, krávy na trvalé podávání antibiotik nereagují ideálně a antíbiotika pro krávu na rok taky něco stojí.
    Kupředu zelená, zpátky ni krok.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*