Ano. Chudoba je zde. A nespadla z nebe. Je nevyhnutelným důsledkem mnoha chybných rozhodnutí představitelů EU a plodem dlouhodobě nesmyslné politiky, která nadřadila ideologické sociálně-inženýrské cíle nad zájmy rodin, národů, obyvatel. Místo nějaké sebereflexe, místo okamžitého zatáhnutí za záchrannou brzdu však jedeme dál a Óda na radost k tomu vyhrává ostošet.
Když někdo v minulých letech varoval, že boj s podnebím nás přijde drasticky draho a ohrozí prosperitu stovek milionů lidí, dostalo se mu pošklebování, že Green Deal je naopak příležitostí k rozvoji nových technologií, k levnější energii a bude impulsem pro nakročení k sofistikovanější ekonomice. Dokonce bylo možné ještě před pár týdny zahlédnout titulek „Ona tady je nějaká bída? A mohl bych ji vidět?“
Když někdo v minulých letech varoval před fiskální expanzí, před ohromnými a neřešenými deficity veřejných financí, byl okřikován, že zdroje tu jsou a že z hospodářských potíží se nelze proškrtat. Výsledkem je inflace, která za poslední rok ukrojila hodnotu sto osmdesáti korun z každé naspořené tisícovky. A nepochybně bude pokračovat.
Když někdo v minulých letech varoval před čistě politickým, ale z ekonomického hlediska nesmyslným projektem společné měny EU, byl ukřičen, že to je přece cesta, jak podpořit obchod, omezit transakční náklady a bránit rozpočtové rozmařilosti v jednotlivých členských zemích. Že je tento projekt uměle udržován při životě pouze za cenu obrovských finančních transferů a bere zemím možnost reagovat na ekonomické výkyvy vhodnou měnovou politikou, nyní nevidí jen zaslepení.
Když před lety někdo varoval před neuváženými a brutálními zásahy bruselského centra do přirozených tržních mechanismů, byl umlčován, že to jsou přece zásahy ve veřejném zájmu a pro dobro spotřebitelů. Že nutně musí vést ke zdražení nákladů, k omezení volné konkurence, k zaostávání za zbytkem světa, to si možná kdesi v Bruselu ještě nepřipouštějí, ale domácnosti v členských zemích už to zažívají na vlastní kůži.
Bylo tohle vše nutné? Kolik ještě potřebujeme lekcí, než dosavadní politiku EU přehodnotíme? K čemu vlastně máme své vrcholné představitele? Prý jsou od toho, aby hájili zájmy normálních lidí, pečovali o prosperitu ekonomiky a dobrou životní úroveň a sociální poměry. Jestliže všechny tyto cíle dopadají tragicky, je nutno z toho vyvodit, že za to někdo a něco může.
A že takovým lidem a takové politice už nelze dál nechat osudy stamiliónů lidí v rukou jako hračku.
(21 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
„Bylo tohle vše nutné? Kolik ještě potřebujeme lekcí“
Ano pane Jakle, tohle vše je nutné a vždy v dějinách lidstva i bylo. Děje se tak kdykoli když lidé ztratí moudrost, soudnost, smysl pro spravedlnost a čest, jednoduše řečeno od chvíle kdy nerozpoznají dobré od zlého.
Jde o očistný proces, který uvádí svět do rovnováhy, aby opět – věci, slova, mezilidské vztahy a ctnosti dostali svůj původní smysl.
Lidstvo je z podstaty nepoučitelné, nové generace nechápou stará moudra, protože je neprožili a chtějí si spálit prst jiným způsobem, jelikož se domnívají, že ti před nimi vůbec nevěděli co je to oheň.
Je to jako bláhově očekávat, že nový žáci školy budou znát stejně dobře probranou látku jako ti co ji před nimi opustili. Nebudou, jelikož se mezi tím vymění učitelé, žáci i ty osnovy.