Měla by média mlčet, nebo by spíše ministr Rakušan měl přiznat určitá pochybení?

Byť od tragické události, ke které došlo 21. prosince v budově Filozofické fakulty UK na Palachově náměstí v Praze, již uplynulo víc než 50 dnů, stále se v některých médiích rozebírá, zda zákrok policie byl skutečně po všech stránkách bezchybný, nebo šlo tragédii, při které zemřelo 14 nevinných lidí, zabránit.

Asi nejčastěji je postup policie rozebírán v deníku MF Dnes, kde v tomto týdnu vyšel nejprve článek s titulkem “Střelce s filozofické fakulty policie lokalizovala půl hodiny před masakrem” (v elektronické podobě možno nalézt na iDnes Premium zde), následně pak rozhovor s matkou jedné z obětí, která při řádění šíleného střelce přišla o svou jednadvacetiletou dceru Elišku (i tento rozhovor je možno nalézt v elektronické podobě zde na iDnes Premium). Matka Elišky dostala příležitost vylíčit své bezradné pocity z přístupu policie již 4. 2. v pořadu 168 hodin na ČT 1 (viz odkaz zde).

V diskusích pod zmiňovanými články na iDnes i na sociálních sítích řada lidí kritizuje příslušná média za to, že dle jejich názoru zbytečně rozdmýchávají vášně či dokonce pořádají mediální lynč na vrchní policejní představitele a vyšetření zásahu by měli ponechat na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), která na něm již měsíc a půl pracuje.

Že GIBS je jediným kompetentním orgánem, který může kvalifikovaně vyhodnotit, zda byl zásah policie po všech stránkách bezchybný, nebo při jeho řízení došlo k chybám, za které by měli kompetentní lidé nést zodpovědnost, je samozřejmě pravdou. Jenže na druhou stranu lze v demokratické zemi, která ctí svobodu slova, asi těžko očekávat, že se všechna média a všichni občané spokojí s opakovaným konstatováním ministra vnitra Rakušana i představitelů policejního prezídia, že policejní postup při zásahu proti střelci byl po všech stránkách správný. Zvlášť, když mnohá v médiích zveřejněná fakta oprávněně vzbuzují pochybnosti.

Nemám tímto přitom na mysli zasahující policisty v budově na Palachově náměstí, kteří tam dorazili jen několik minut po oznámení střelby a svým profesionálně provedeným zásahem nejspíš zabránili tomu, aby obětí šíleného střelce bylo ještě mnohem víc. Jde však o to, na co poukazuje jak matka zemřelé Elišky, tak i redaktor Václav Janouš ve výše odkazovaném článku na iDnes. Proč ti, co zásahu veleli, neponechali ani jednu hlídku v budově na Palachově náměstí, a místo toho vše vsadili na zákrok v jiné budově filozofické fakulty v Celetné ulici, kde měl mít vraždící student podle rozvrhu hodin přednášku.

Pokud policejní představitelé stále tvrdí, že policie pracovala s verzí, že dotyčný student chce “pouze” spáchat sebevraždu, tak je to dost divné s ohledem na skutečnost, že v tu dobu již věděla o zavražděném otci v domě střelce na Kladensku i nastraženém výbušném systému. Navíc je samo o sobě dost zvláštní, když je do akce proti potenciálnímu sebevrahovi nasazena celá policejní zásahová jednotka.

K pochybnostem ohledně toho, zda byl postup policie skutečně po všech stránkách bezchybný, pak může svádět i skutečnost, že když v minulém týdnu dostali členové bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny do rukou zprávu vnitřní kontroly policejního prezídia o zásahu na fakultě, tak v ní byla velká část stran i fotografií začerněných (viz odkaz zde).

Je tedy otázkou, zda by místo mlžení a apelování na jakýsi “klid na práci” neměli ministr vnitra Rakušan či policejní prezident Vondrášek přiznat, že úplně všechno správné a bezchybné při zásahu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebylo. Byť je pan ministr v současné době zaneprázdněn především svými “debatami bez cenzury”, které mají dle všeho přispět ke zvýšení popularity jak samotného ministra, tak i hnutí STAN…