Nenechme se zmýlit, aneb tři postřehy…

Postřeh první – losovačky. Některé vlády včetně naší ve snaze naočkovat co nejvíce obyvatel proti infekci Covid-19 zavedly pro ty, kteří očkování podstoupí, losování o rozličné ceny. Rusové třeba o byt, my o drobnosti jako sportovní boty nebo mobily. Zatím jen na zkoušku a v nově otevřených očkovacích centrech,tedy těch bez registrace. Nevím , jest-li pondělní přeplněnost těchto center (Hlavní nádraží a OC Chodov) je díky losovačce nebo skutečně tolik lidí “obtěžuje” se přes mobil nebo počítač přihlásit a objednat a radši stojí frontu “bez registrace”, ale s možností vyhrát boty…. Je to však spíše příklad neschopnosti vlády důvěryhodným způsobem přesvědčit o vhodnosti očkování nás občany a přitom je zřejmé, že proočkovanost vedle promořenosti jsou hlavními zbraněmi s covidovou pandémií. Vzhledem k tomu, že (alespoň dle médií) 1/3 obyvatel starších 65ti let zůstává neočkovaná a tedy v riziku těžšího průběhu covidové infekce, domnívám se, že spíše k této skupině by měly směřovat snahy vlády o větší míru “proočkovanosti”, než prostřednictvím losovačky o tenisky nebo iPody stimulovat k očkování proti covidu mladší ročníky, neboť jim větší riziko plynoucí z případné covidové infekce tak moc nehrozí.

Postřeh druhý- V německé letecké společnosti Lufthansa přestanou užívat oslovení “dámy a pánové”, a přejdou na genderově “vyrovnanější” terminologii- bez oslovení, nebo – “Vážení cestující..” Osobně, a to praktikuji lékařskou praxi již přes třicet let, jsem se nesetkal skutečně s nikým, komu by vadilo oslovení Paní,pane…nebo dámy a pánové. Nikdy bych nevěřil, že takto pojaté uvítání je něco špatného a může někomu vadit. Ale budiž.. Co mě ale překvapuje je, jak silná a vlivná je skupina těch, kteří bojují za tzv. genderovou neutralitu a oslovení paní, pane nebo titul Mrs., Mr.(apod.) jim vadí a nám ostatním toto oslovení upírají. Vždyť Lufthansa také není žádné ořezávátko!

Postřeh třetí: Evropská komise v rámci boje za “uhlíkovou neutralitu” rozhodla o ukončení prodeje benzínových a naftových motorů v EU k roku 2035. Tento plán dokonce něktěří nazývají málo ambiciózním. Na úvod podotýkám, že nejsem nepřítelem boje za záchranu přírody a za čistotu ovzdu-ší. Ale toto? Plán bych nenazval málo ambiciózním, ale spíše nereálným a nedomyšleným. Nechám stranou úvahu na téma, že elektrická energie pro tato auta se musí také někde vyrobit. Spíše uvedu několik praktických problémů. Problém první-cena: I když se bude postupně cena elektroautomo-bilů snižovat, bude v globále vyšší než dnes , myšleno i ve srovnání s reálnou kupní silou průměrného majitele vozu. Navíc životnost elektroautomobilů bude určitě nižší než dnešních spalovacích motorů (nejen díky životnosti elektrických akumulátorů). To povode ke stárnutí původního automobilového par-ku se spalovacími motory až za hranici běžné životnosti těchto vozů a jejich vliv na ovzduší bude horší než nyní. Problém druhý-dobíjení akumulátorů. Jistě pro ty z nás , kteří bydlí v rodinném domku není problém si elektroauto přes noc dobít. Nedovedu si ale představit,jak budou přes noc dobíjet majitelé vozů na sídlišti, kde v jednom domě žijí stovky lidí, což představuje desítky elektroautomobilů. Kdo projede například pražským Jižním městem pochopí, o čem mluvím. Problém třetí- výroba, provoz a ekologická likvidace akumulátorů. Každý, kdo zvažuje koupi elektroautomobilu, vyhod-nocuje (kromě pořizovací ceny) provozní náklady a dojezd vozu. Faktem je, že s možností delšího do-jezdu vzrůstá i hmotnost vozu díky větším akumulátorům. To samozřejmě povede k dalšímu přetížení silnic s nutností jejich dřívějších oprav a také ke větším energetickým a surovinovým nárokům na výro-bu těchto vozů a na jejich následnou likvidaci. A kde zůstala ekologie ?? Malá městská elektroauta ano, ale zakázat veškerá auta se spalovacími motory? NE!