Měnová politika ECB se nachází v patové situaci |

Sdílet článek:

O příčinách energetické krize, která se podepsala pod nynější inflaci, se už popsalo dost, v případě Slovenska dosáhla 13,6 procenta, což je zároveň čtvrté nejhorší číslo v eurozóně. Prosazování výroby elektřiny z jiných než fosilních paliv, což jsou především obnovitelné zdroje, embarga na uhlí a ropu, západní sankce vůči Rusku z důvodu rusko-ukrajinského konfliktu, z nichž zmíníme alespoň zmrazení rezerv ruské centrální banky, vyloučení vybraných ruských komerčních bank z mezinárodního platebního systému a zákaz vývozu technologií do Ruska, či tlak na západní firmy, aby se stáhly z ruského trhu a takto bychom mohli pokračovat, se ale určitě podepsali pod nynější dvoucifernou míru inflace na starém kontinentu.

Recese finančního trhu inflaci sníží

Většina z nás si myslí, že zakročit vůči narůstající inflaci by měla ECB, která, jak se zatím ukazuje, nemá účinné nástroje z několika důvodů. Pokud by totiž chtěla svými přímými a nepřímými nástroji dosáhnout poklesu inflace, musela by úrokové sazby zvýšit o celá procenta a ne jako dosud o desítky bazických bodů. Teprve poté dojde k poklesu cen nemovitostí, spotřeby domácností a většina účastníků trhu začne šetřit. Pokud to budou jen zmíněné desetiny, tak inflace se možná zastaví, ale výrazně neklesne. Proč ECB nemůže zvýšit úrokové sazby o celá procenta víme, důvodem je obrovská zadluženost jižního křídla eurozóny, které by vysoký úrokový nárůst „nepřežily“ a musely by eurozónu opustit. V nejbližším období se ECB hodlá opět úrokovou sazbu zvýšit s vědomím, že to může způsobit i pokles hospodářského růstu s negativním dopadem na snížení domácí spotřeby, která se v letošním roce nejvíce podílí na růstu HDP. Nic jí však nezůstává, jelikož se zvyšováním úroků počítá i Americká centrální banka a kdyby úroky ECB nezvyšovala, došlo by k výraznému oslabení evropské měny euro, s následným dopadem na růst inflace. Jelikož suroviny se ze zahraničí nakupují v amerických dolarech který posiluje, zvyšují se náklady i slovenským podnikům, z nichž jen část se přesune do cen spotřebitelů a tak domácnosti a firmy platí více. Co však může ECB udělat? Spustit koordinovanou recesi finančního trhu, jejímž důsledkem bude pokles cen nemovitostí, akciových indexů a dluhopisových výnosů, které se tak sladí s nynější úrovní ekonomiky, což se dosud ECB nikdy nepodařilo.