O očkování

• Motto “Blaze člověku, jenž našel moudrost, člověku, jenž došel rozumnosti.” (Přísloví Šalomounova, První sbírka, Moudrost a bázeň Boží, 3.13)

Musím říci, že se mi nelíbí, jak se někteří lidé staví k očkování. Připadají si chytřejší než sám Bůh, přitom jim nedochází, že očkování dokázalo ochránit lidi před smrtelnými chorobami.

O významu očkování jsem nikdy nepochybovala. Jako dítě jsem samozřejmě ráda nebyla, bála jsem se injekcí. Jako matka jsem k očkování přistupovala zodpovědně. Dříve to fungovalo tak, že rodiče dostávali pozvánku na očkování dětí. A velmi dobře si vzpomínám, že některá očkování probíhala i ve školách. Tak to prostě bylo, nikdo tento postup nezpochybňoval.

Dnes je situace jiná. Myslím si, že přílišná demokracie může jít na škodu. Platí o očkování. Rozhodně nesouhlasím s matkami, jež označuji za poblouzněné, když odmítají očkování pro své dítě. Mí rodiče nikdy nevyslovili nesouhlas, ani já jsem se nikdy nebránila tomu, aby měl být můj syn očkován. Patřilo to ke zdravému vývoji jedince, proč toto jakkoli zpochybňovat.

Díky očkování se podařilo výrazně snížit úmrtnost dětí. A toto je zapotřebí mít na zřeteli. Lidstvo se ve své historii muselo potýkat s mnoha nemocemi, které se podařilo vymýtit právě díky očkování. Když vezmeme příklad pravých neštovic. Virové onemocnění, vůči němuž se nedokázali mnozí ubránit, proto zemřeli. A jestliže se jim podařilo toto virové onemocnění zvládnout, jejich tváře zůstaly zjizvené, zohyzděné. Očkování tomu učinilo přítrž. Dnes snad nikdo neonemocní pravými neštovicemi. Platí i o dalších chorobách, proti nimž máme vakcíny. Nicméně se mezi matkami najdou takové, které odmítají nechat své dítě očkovat. Proti černému kašli, proti spalničkám a jiným nemocem.

V současnosti lidstvo čelí novému viru, je jím covid-19, o němž lékaři i vědci toho spoustu nevědí. Jak se ubránit tomu, abychom zbytečně zemřeli, případně se potýkali s vážnými důsledky této infekce? Nabízí se jedině očkování, jež je možno zatím považovat za klinickou studii, ale dokáže pomoci. A měli bychom k tomuto očkování takto přistupovat.

Očkování proti covidu-19 může nést vedlejší účinky, imunita člověka bojuje s něčím, co se jí nelíbí. Ale pomáhá přežít. Souhlasím s opatřeními, která jsou nezbytná, chce-li jeden eliminovat možnost šíření nákazy. Rozhodně se mi nelíbí, když vidím, že někdo chce opatření k ochránění lidí vůči covidu-19 obcházet. Bydlím poblíž německých hranic. Někteří Češi cestují do Německa, aniž by přitom splnili potřebné podmínky ke vstupu do země. Spoléhají na to, že je nikdo nechytí. Co o takových říci? Že přinejmenším postrádají disciplínu a smysl pro fair play.

Covid-19 jen tak nezmizí, bude tady s námi napořád. A my se musíme naučit s ním žít. Nebránit se očkování, dodržovat regule a hlavně se nebát. Nepřestat žít, neuzavřít se doma a raději moc nevycházet. Takový přístup nabourává naši psychiku a nedivme se pak, že se necítíme dobře.

Díky očkování se dá opět cestovat. Já opět odletím do teplých krajů, kde si užiji hlavně koupání v moři, načerpám tak novou energii, posílím svou imunitu a obohatím se o nové cestovatelské zážitky. Z těchto důvodů jsem pro očkování, které chrání před nákazou a pomáhá k návratu do života, na jaký jsme byli před pandemií uvyklí…